já jsem chtěla vystoupit k proceduře, ale vystoupím těsně před hlasováním, abychom to měli čerstvě v hlavě, protože tam máme skutečně dva totožné pozměňovací návrhy, takže budu zcela logicky chtít k tomu argumentovat a hledat nějaký - dám určitě protinávrh a budeme se potom bavit o tom, co s tím dál. Tak teď vystoupím se svým přednostním právem a vystoupím v rámci třetího čtení k rozpočtu obecně.
Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem.
Dnes jsme se dostali do situace, kdy současná vládní pětikoalice nejenže neumí využít zásadní inflační příjmy pro pomoc našich občanů a firem, ale navíc předkládá rozpočet, který je na hranici legálnosti. Jeho rozpočtové příjmy nebyly evaluované ze strany výboru pro rozpočtové prognózy a počítá s příjmy ze dvou nových daní, jejichž odhad příjmu stojí zcela na vodě.
Navíc je již dnes zcela zřejmé, že bude muset dojít - a já jsem o tom přesvědčená - k úpravě výdajů státního rozpočtu, a tedy se dnes projednává rozpočet, který s vysokou pravděpodobností bude v následujícím roce opět novelizován.
Současná dvouciferná inflace výrazně nafukuje příjmy státního rozpočtu. V odhadu příjmů pro rok 2023 máte o 300 miliard korun více než jste počítali ve vašem prvním návrhu rozpočtu pro rok 2022. Inflace, která ničí české podniky, zatěžuje české občany, naopak ministrovi financí, vládě, rozpočtu, přináší na inkasu daní o desítky až stovky miliard korun více. Stát je jednoznačně subjektem, který z vysoké inflace benefituje. Ta inflace, která ničí ekonomickou stabilitu českých občanů, způsobuje dynamický růst inkasa daní například u DPH o více než 8 % a celkový příjem z inkasa z DPH je odhadovaný pro rok 2023 ve výši přes 380 miliard korun. Dynamicky však budou taktéž růst příjmy z dalších daní, daň z příjmu právnických osob, rovněž daň z příjmu fyzických osob nebo příjmy na sociální zabezpečení.
Inflační příjmy však evidentně Ministerstvu financí, ministrovi financí, zjevně nestačí, a proto se zavádějí zcela nové daně, které shodou okolností budou vytvářet inkaso pro státní rozpočet právě v době, kdy budete vládnout. A to, že před volbami jste se trumfovali v silných vyjádřeních, že daně zvyšovat nebudete, je již dávno zapomenuto, protože dnes zavádíte daně rovnou dvě. Samozřejmě to odůvodňujete mimořádnou situací, že zde jiná možnost nebyla, jenže to není pravda. Jiná možnost tu byla a my jsme na ni upozorňovali od jara 2022. Upozorňovali jsme vás na to a vyzývali jsme vás, ať zastropujete ceny energií u výrobců. Tím byste je nenechali vydělat rekordní zisky a ty byste teď nemuseli se pokoušet složitě jim zase sebrat. A následně prodejcům by zase nebylo nutné z peněz nás všech posílat miliardové kompenzace, protože draze nakoupené energie musejí prodávat levněji.
Důvod, proč koalice zvolila naprosto špatný a pro státní rozpočet nevýhodný mechanismus zastropování u prodejců, ten zná asi jen vláda a možná někteří energolobbisté.
Původní odhad příjmů státního rozpočtu na rok 2022, se kterým mohl počítat ministr Stanjura, byl 1613,2 miliardy korun. Novela státního rozpočtu na rok 2022 počítá již s příjmy 1678,3 miliardy korun. A návrh státního rozpočtu pro rok 2023 1928 miliard korun, těsně pod úrovní dvou bilionů korun. Tento nárůst o 300 miliard korun meziročně je spojen s mimořádnou inflací, jež je predikována pro rok 2022 ve výši 15 % a pro rok 2023 ve výši zhruba 9,5 %, ale také z hospodářského růstu v roce 2022, z nízké nezaměstnanosti, kterou se naší vládě podařilo udržet, z oživení cestovního ruchu po zdravotnické krizi, a samozřejmě z nových daní.
Zavedení těchto dvou nových daní navíc provází jen chaos a bezradnost ekonomických ministrů v čele s vámi, pane ministře. Mluvím tady samozřejmě o dani z neočekávaných zisků a odvodu nadměrných příjmů u energetického zákona. Daň z neočekávaných zisků byla pofidérně předložena jako pozměňovací návrh k projednávanému daňovému balíčku, což způsobilo, že byla vynechána téměř veškerá diskuse. Shoda na základních parametrech této nové daně nebyla u ekonomických odborníků ani dalších expertů vítána, dokonce ekonomický poradce premiéra ji označil za paskvil. A shoda nebyla ani zpočátku uvnitř celé pětikoalice. Vládní pětikoalice se nebyla schopna na samém začátku domluvit mezi sebou a tak se stalo, že zatímco část představitelů vlády řekla, že tato nová daň bude platit už pro rok 2022, ministr financí to následně popřel a účinnost oznámil až od roku 2023. Tato neshoda, určitě si pamatujete, způsobila paniku na burze a pád cen akcií o desítky miliard korun. Navíc nebylo ani jasné, jaké budou limity pro zdanění firem, nebo jaká bude samotná sazba daně. Navíc je tato daň vysoce selektivní a zdaňuje například jen některé banky, zatímco jiných si vůbec nevšímá. To, že se v kuloárech diskutuje, proč a jak byl tento limit pro banky vytvořený, aby nedocházelo ke zdanění bank, tak to teď ponechám velkoryse stranou. To musí pětikoalice vysvětlit jednou voličům.
Samotný výnos této daně je ve státním rozpočtu vyčíslený na 85 miliard a vzhledem k tomu, že jsem neviděla žádnou analýzu, předpokládám, že nikdo z vás ji neviděl, jak k těmto číslům ministr financí Stanjura dospěl, předpokládám, že byla určena víceméně náhodně. To, že je výška tohoto inkasa zcela nereálná, ukazuje celá řada ekonomů. Navíc naprosto pokoutně ministr financí vyškrtl obce a kraje z inkasa této daně a tedy pozměňovacím návrhem k daňovému balíčku de facto došlo k samotné úpravě rozpočtového určení daní, na což upozornila moje kolegyně Jana Mračková Vildumetzová. Nezapomínejme, že kraje a obce mají v souvislosti s energetickou krizí enormně zvýšené výdaje. To ony provozují většinu nemocnic, školy, školky, sociální zařízení a další provozy, kde výdaje ohromně vzrostly. Jsou sice nezpochybnitelně v první linii, pětikoalice je přesto hodila přes palubu. Zvláštní je, že část pětikoalice, starostové, nezávislí, tentokrát nekřičeli, jako křičeli v minulém volebním období. Navíc, a to nezapomínejme, tento příjem byl v návrhu státního rozpočtu v době, kdy jsme ještě vůbec neznali parametry, základní parametry této daně. To je něco, co bych si já jako bývalá ministryně financí nikdy nedovolila.
Druhou novou daní, se kterou počítá návrh rozpočtu na rok 2023, je odvod z nadměrných příjmů v rámci energetického zákona. Již samotný proces projednávání tohoto zákona, tohoto druhého daňového zákona, ve stavu legislativní nouze, kdy nebyly splněny zákonné požadavky legislativní nouze, je velmi problematický. Navíc - a teď to zásadní - souběhem těchto daní se dost možná dostáváme do potenciální kolize s českou ústavou, ale i právem Evropské unie. Zcela zjevně se totiž jedná o dvojí zdanění a tyto daně dopadají na jedno odvětví a mohou mít potenciálně tak zvaný rdousící efekt na odvětví. Může se tak klidně stát, že Ústavní soud v budoucnu řekne, že něco takového možné není a já pak budu velmi zvědavá, jak bude ministr financí tyto očekávané příjmy nahrazovat.
A teď trochu čísel, protože ta vůbec nesedí a to mě jako bývalou ministryni financí mimořádně znepokojuje. Čísla prezentovaná v novele energetického zákona jsou násobně odlišná od čísel prezentovaných ve státním rozpočtu, který tu dnes projednáváme. Ministr Síkela odhaduje příjem z odvodů (nesrozumitelné) příjmů ve výši 85 miliard, ale v dokumentaci státního rozpočtu je uvedených 15 miliard. Rozdíl je tedy více než pětinásobný. To už není o odchylce výpočtu. Naopak ministr Síkela počítá se snížením inkasa z daně z neočekávaných zisků na 45 miliard korun, zatímco ve státním rozpočtu máme uvedený příjem daně z neočekávaných zisků 85 miliard korun. Rozdíly jsou tedy zcela zásadní, a to v desítkách miliard korun. Tato "drobná" matematická nepřesnost však nikoho z ekonomických ministrů zjevně netrápí a slyšeli jsme tady výklady, jak jsou to spojené nádoby a podobně. Prostě bavíme se o rozpočtu. Bavíme se o něčem, na čem bude postavena budoucnost této země a ta je postavena hodně, hodně na vodě.
Jenže těmito novými daněmi prohřešky pětikoalice na příjmové straně bohužel nekončí. Další hodně problematickou částí předloženého státního rozpočtu je rozpočet kapitoly Ministerstva životního prostředí, přičemž příjmy této kapitoly jsou v astronomické výši 94 miliard korun, z toho 50 miliard korun má kapitola inkasovat z modernizačního fondu. Jenže příjmy z modernizačního fondu jsou podle aktuálně platné české legislativy součástí rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Tedy v případě, že by vládní pětikoalice chtěla odklonit tyto finanční prostředky, musela by změnit českou legislativu a tuto snahu tady vůbec nevidím. Navíc se modernizační fond řídí evropskými směrnicemi, rozhoduje o něm Evropská komise a Evropská investiční banka. Tedy vládní pětikoalici nestačí pouze změna národní legislativy, ale k tomuto převodu je potřeba zapojit i evropské instituce. Tak tolik ty nejzásadnější věci k příjmové stránce.
A teď prosím se zaměřím na stránku výdajovou. Celkové výdaje státního rozpočtu narůstají na závratných 2223 miliard korun. To je nárůst o 330 miliard korun oproti původnímu návrhu státního rozpočtu od kabinetu Petra Fialy pro rok 2022. To jsou plánované výdaje koalice, která založila svůj program na hesle, že vláda Andreje Babiše moc utrácí. Fiskální politika ministra Stanjury nemá s tolik proklamovanou konsolidací veřejných financí vůbec nic společného. Navíc pětikoalice vůbec nepředstavuje řešení, která by snižovala strukturální schodek. Naopak ho zvyšují z úrovně minus 2,9 % HDP v roce 2022 na minus 3,1 % HDP v roce 2023. Hlavně, že jste nezapomněli zrušit EET, čímž jste připravili státní pokladnu o minimálně 13 miliard jen za první dvě vlny EET, a to každoročně. No a váš návrh, podpořený návrh snižování daně z hazardu už je úplně zcela mimo moje chápání. Naštěstí byl stažen.
Bohužel i na výdajové straně se dopouštíte neskutečných kiksů. Přesunutí části záporné bilance státního rozpočtu do bilance státních fondů je z mého pohledu zcela nepřijatelné. Ve vašem návrhu státního rozpočtu zvyšujete saldo státních fondů, primárně Státního fondu dopravní infrastruktury, o 30 miliard korun oproti vašemu návrhu ze září 2022. Navíc, jak jste deklaroval, pane ministře, si tyto finanční prostředky plánujete údajně půjčit od Evropské investiční banky. K tomu však vůbec nevíme za jakých podmínek, neznáme výšku úrokové sazby a tak trošku tušíme, nebo já to tuším určitě, že jediným důvodem je snaha o optické snížení schodku státního rozpočtu.
Již dnes je zcela zřejmé, že budou chybět finanční prostředky v řadě oblastí, například v dopravě. A právě tam směřuje i náš finančně nejobjemnější pozměňovací návrh, ale také do oblasti regionálního školství, do oblasti vědy a vysokých škol, na které jste se jako bývalý rektor Masarykovy university zcela vykašlal. Ano, mluvím o panu premiérovi. Navýšit musíme taktéž výdaje v oblasti sportu. Například navrhujeme přesun finančních prostředků z investiční podpory sportu na samotnou dotaci do oblasti sportu, protože při aktuálním dramatickém nárůstu výdajů jednotlivých sportovních klubů je otázkou, zda tyto kluby přežijí následující rok. Byli jsme v Brně minulý týden s panem předsedou Babišem. Jednali jsme se zástupci téměř všech sportovních klubů, které tam působí, známých sportovních klubů. A všichni mají obrovské problémy, obrovské problémy.
Já prosím na tomto místě i koaliční poslance, aby zvážili podporu našich pozměňovacích návrhů. Zrovna včera byla publikována analýza společnosti Cyrus v rámci které tým analytiků kvantifikoval, že k zachování loňské životní úrovně bude průměrnému pracujícímu člověku v naší republice chybět čtyřicet tisíc korun. Česká republika má i v důsledku politiky vlády Petra Fialy historicky nejvyšší propad reálných mezd v samotné historii, ale současně i nejvyšší propad reálných mezd ze všech zemí OECD. Toto je skutečný výsledek ročního vládnutí kabinetu Petra Fialy. Státní rozpočet má být základním nástrojem hospodářské politiky. Bohužel tento nástroj, tento základní nástroj je vypracovaný nekvalitně, s řadou zásadních chyb na hranici toho, co zákon dovoluje. Největší problém tohoto rozpočtu však vidím v tom, že vládní koalice jeho prostřednictvím neplánuje zabránit výraznému propadu životní úrovně, kterou už dnes pociťuje drtivá většina českých občanů. A příští rok se tyto problémy ještě zhorší. Navíc v tomto rozpočtu nevidím dostatečnou podporu firmám a podnikům, a bohužel tady musím konstatovat, že řada českých podniků v důsledku nečinnosti vlády Petra Fialy bude muset svou činnost ukončit.
Děkuji vám za pozornost.
