Rovněž bych vám za návrh skupiny poslanců hnutí SPD představila zákon o státní sociální podpoře, což je sněmovní tisk 266. (V sále je hluk.) Můžu vás, paní místopředsedkyně, požádat o klid?
Navrhujeme zde zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku ze současných 300 000 korun na 360 000. A dále navrhujeme zavést do této části zákona o státní sociální podpoře automatický valorizační mechanismus, pravidelnou úpravu zvyšování celkové částky rodičovského příspěvku, a to vždy k 1. únoru daného kalendářního roku o roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen za předchozí kalendářní rok podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu.
S ohledem na výrazný růst inflace a cen základních životních potřeb a nákladů rodin za bydlení, energie, potraviny, pohonné hmoty, dětské potřeby, splátky hypoték a tak dále, považujeme navýšení této dávky státní sociální podpory za nanejvýš akutní a potřebné. I proto, že vláda jeho zvýšení za celý rok svého dosavadního působení nepředložila, a zejména proto, že hodnota oněch 300 000 korun a jejich kupní síla je v současnosti úplně jiná, výrazně nižší, než byl v onom roce 2020. To samé platí o měsíční výši rodičovského příspěvku bez ohledu na jejich výši, závislosti, na rychlosti a celkové době jeho čerpání. Navrhovaná částka navýšení příspěvku o 60 000 korun vycházela zhruba z kumulativní míry inflace od doby jeho posledního zvýšení ke dni předložení návrhu.
Vzhledem k vysokému tempu růstu inflace by dnes tato částka měla být ještě vyšší. Ale toto dilema by do velké míry vyřešil právě valorizační mechanismus, resp. pravidelná únorová valorizace rodičovského příspěvku. V situaci, kdy se rodiny s malými dětmi a zejména tam, kde se jedná o rodiče samoživitele, především matky, v důsledku rostoucí inflace tažené růstem cen nejzákladnějších životních nákladů a potřeb propadají ve velkých počtech pod hranici příjmové chudoby, přicházejí o úspory, a hrozí jim pád do dluhové spirály či exekucí, považujeme navrhované zvýšení rodičovského příspěvku za nevyhnutelné.
Z hlediska rozpočtových dopadů by se jednalo o navýšení výdajů státního rozpočtu o zhruba 7 miliard korun ročně. Samozřejmě s přihlédnutím k vývoji počtu nově narozených dětí. Což prizmatem celkových rozpočtových výdajů není nikterak závratná částka. A hlavně je to výdaj, který se nám mnohonásobně vrátí, například v podobě vyšší budoucí udržitelnosti důchodového systému. Jde z hlediska státu o naprosto správnou a oprávněnou investici. A kromě nárůstu rozpočtových výdajů na straně jedné je třeba na straně druhé odečíst od tohoto čísla náklady na dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi těm rodičům, které nyní pobírají v důsledku svých velmi nízkých příjmů. O tyto sociální dávky totiž už nebudou muset mnozí z nich napříště žádat, s ohledem na jejich výši příjmů (?), vlivem zvýšení rodičovského příspěvku.
Rovněž tak lze v důsledku nárůstu čistých disponibilních příjmů těchto rodičů a rodin po aplikaci navrhované úpravy do praxe očekávat určité zvýšení veřejných příjmů v souvislosti se zvýšením objemu výběru nejrůznějších nepřímých daní očekávatelnému díky zvýšení koupěschopné poptávky tisíců rodin s dětmi do čtyř let věku. Kolegyně a kolegové, učiňme důležitý vstřícný krok směrem k našim rodinám a dětem a podpořme tento návrh.
Děkuju.
