Osobně bych popsal hlavní dva problémy rozpočtu takto:
1. Promeškali jsme rok. Jelikož rok 2025 by měl být rokem volebním, zbývá vládě na rozpočtovou korekci (myslím, že strukturální deficit by měl za dobu této vlády klesnout aspoň o 100 miliard) prakticky jeden "hlavní rok", rok 2024. Učinit v něm tak velký manévr je ekonomicky silně suboptimální. Rozložení změn (na obou stranách rozpočtu) v čase je cestou mnohem lepší, proto ztráta roku 2023 fakt bolí…
2. Dosažení schváleného deficitu je nejisté. Zatímco před měsícem byla logika zohlednění fiskálního dopadu energetické krize typu +100 mld. na výdaje (stropy a další) a proti tomu +100 mld. příjmů (mimořádné daně) přijatelným způsobem zohlednění připravovaných opatření, tak dnes tomu tak již není.
Podezření, že příjem je nadsazen a výdaj výrazně podceněn (pro rok 2023), totiž není nepodložené. Může to být samozřejmě chybný dojem, ale tvůrce rozpočtu (MF) bohužel neudělal nic proto, aby toto nebezpečné podezření rozptýlil. A to je chyba, která se může skrze reakci trhů na "nepříjemné deficitní překvapení" ukázat jako velmi nákladná. A to nemluvím o tom, že by zákonodárci měli vědět, zda zvedli ruku pro deficit 300 nebo třeba 400 miliard. I já osobně bych to rád věděl.
Naděje tak lze upínat pouze ke startujícím jednáním koalice o cestě k rozpočtové korekci. Vzhledem k tomu, že zatím vláda toliko strukturální schodek prohloubila, bude dosažení aspoň trochu přijatelné korekce velmi náročné. Pro mne představuje přijatelnou korekci posun z 220+ strukturálního schodku na 110-, a to je vskutku nemalý manévr. Považuji za zcela vyloučené, že toho lze dosáhnout většinou kroků hlavně na straně výdajů. Ale jak u výdajů, tak zejména u navýšení příjmů „není jedno“, jak se to udělá. Snížení výdajů a (někdy i) navýšení příjmů může buďto ekonomiku povzbudit k vyššímu výkonu, nebo alespoň jasně podpořit její modernizaci. Doufejme, že cíl redukce deficitu bude jasně určen (a dodržen) a cesta k němu bude pro růst a stabilitu ekonomiky ta nejvíce šetrná.