Tak my jsme zodpovědní přeci za to, že nastavujeme prostředí tak, aby vychovávalo ke kultivaci. To prostředí, o kterém mluvíme nebo jsme mluvili dříve a díváme se na něj dodnes s respektem, které nemělo socialismem přerušené podnikání, tak nebylo kultivováno jenom desaterem, jenom křesťanstvím, ale bylo kultivováno správnými předpisy. Aby nikomu se nevyplatilo neplatit daně. A pak došlo asi, nebo ne asi, ale zcela jistě k tomu, že pak neplatit dostatečně, nedat lístek atd. už bylo společensky nepřijatelné.
Ale jak tady bylo řečeno, u nás to tak není. A že bych si já, jako politik, myslel, že to je v tom vnitřním obratu každého z nás, plus, když je nás 81, teď jsem slyšel, že je nás 10 520 000 asi, tak od toho to odpočteme – ano, máme nabádat sebe a všechny kolem, abychom dobrovolně dělali mnoho dobrých věcí. Abychom byli každý z nás příkladem ve své rodině atd. Ale my jsme, jako politici, zodpovědní za to, že budeme správně nastavovat systém. A jestli tady bylo řečeno mými mnohými předřečníky, kterých si vážím pro jejich odbornost, protože v této disciplíně, na rozdíl ode mě, pracují každý den a živí se tím, já jim věřím, že to tak je, ale všimněte si, že řekli – ale nejsem proti systému!
No tak ten systém máme celý zavést. A pak rušit klidně EET. Ale máme mít zavedený systém, který povede k tomu, že ti, kteří chtějí být nepoctiví, tak ti budou mít menší prostor. A teď se vrátím k tomu, jaké je moje vidění politické práce každého z nás a naší odpovědnosti. Já přeci, jako starosta, hejtman, ministr, nemůžu pracovat tak, že ten, kdo přichází, tak mu věřím, protože on hezky vypadá, hezky mluví atd. Já se musím chovat podle nějakých regulí. A jestli tady pan kolega senátor Wagenknecht uváděl příklad, kdy na základě prosazení EET vlastně se porušoval či ohýbal zákon, no tak je takového člověka potřeba zavřít. Ale to neznamená, že...
To se netýká toho, zda ten cíl byl dobrý nebo špatný. On byl špatně prosazován a tak dále. A já jsem teď znovu v roli starosty. Upřímně řečeno trochu nedobrovolně, já jsem s tím nepočítal. Ale já jsem se znovu vrátil a nic se nezměnilo na tom, že já jsem – když jsou to moje peníze, klidně nikoho nemusím kontrolovat. Jako chcete je po mně? Já vám věřím, že je použijete na ten účel, který dáte. A můžu mu je dát. Ale nemůžu dát žádné městské peníze, žádné státní peníze.
A tady přeci dneska řešíme ekonomickou krizi. Je nám všem, věřím, už naprosto jasné, že ta hra různých distributorů atd., prostě podnikatelů, těch velkých podnikatelů v energetice se státem není v pořádku. Děláme všechny kroky k tomu, a tady zde přítomný pan ministr nám tady přeci – je to kolik? 14 dní – předkládal zákon, který byl a je neuvěřitelně, právě stejnými důvody z té druhé strany haněn. Vy nevěříte, vy nás zdaňujete, vy nás zničíte! A čteme články v Hospodářských novinách, kde je vyvracen ten dobrý úmysl, protože oni ho mají.
A co bylo na začátku? Hloupost politiků v tom, že jsme věřili, že soukromé podnikání nás zachrání. A já tomu věřím, že zachrání ekonomiku. Ale soukromé podnikání s pravidly. A ne s tím, že jsme, u mnohých věřím v dobrém nadšení, předali některé věci jako je distribuční síť, výrobu atd. energie. A přitom je jasné, že když jsou to věci, které nemají žádnou konkurenci – ani voda, trubky vodovodní, ani ty dráty díky územním plánům atd. nemají žádnou konkurenci, tak měly být v držení státu. A to teď všichni vidíme. A dneska, co všechno musíme dělat, abychom to dostali zpátky? Privatizovali jsme 30 % ČEZ a pan premiér vystoupí a řekne – no, my prostě je musíme respektovat, máme zákonné podmínky atd. a my prostě nemůžeme udělat s cenou energie něco.
No a pak se objeví mnozí, kteří těm 30 % podnikatelů nadávají a říkají – to jsou darebáci, vidíte? Oni nás tady...
Ne, oni se chovají přirozeně.
Prostě oni tady mají tu možnost, všechno, co můžou, chtějí. Podnikání je uvozeno tím, že tam podnikatel podniká proto, aby dosáhl zisku. Když můžou v zákoně dosáhnout maximálního zisku, tak si to na těch občanech tady vezmou. To, že to rozvrací systém právě podnikání státu, to asi je nezajímá, protože my dnes to máme tak, že pekař místo toho, aby se hodnotil podle toho, jakou housku nebo jaký rohlík a chleba upeče, je hodnocen podle toho, že on v loterii o energiích si koupil dřív nebo později, dřív nebo špatně, nevěděl ani, proč to dělá, protože tomu dnes nerozumí nikdo. To jsou věci, které si myslím, že tady nepatří. Ten, kdo střihá, ten, kdo peče, ať je odborníkem v té věci, ne aby musel podstupovat, co pod dojmem mravnosti podnikání, toho, že podnikání je výborné prostředí, které přináší víc zisku, zapomínáme, že tomu konkrétnímu podnikateli, že některé věci musíme regulovat a sledovat tak, aby nebyly zneužity proti společnosti.
Jsem přesvědčen v souvislosti, už jsem to uvedl, že některé věci, které jsou filozoficky, neberu to nikomu, brány tak, jako například superhrubá mzda, že bylo dobře to udělat, jsem přesvědčen, že, ano, bylo to dobře udělat, ale možná v roce 2017, 2016, 2018, kdy hospodářství fungovalo, nebylo potřeba víc peněz v rozpočtu státu. Čistě z těchto filozofických důvodů k tomuto kroku bylo přikročeno. Tam asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že to pro státní rozpočet je zásadní ztráta. Ale je to pod stejnou filozofií. Myslím si, že se neodlišuji, považuji se za pravicového politika, který říká, teď použiji, když to tady bylo řečeno, právě Písmo svaté, kde je řečeno, že kdo nechce pracovat, ať nejí. Podívejte se, kam i s touto pravicovou vládou jsme dospěli? Spoustu lidí nepracuje, protože nechtějí. Ne že nemohou. Komunisté pokřivili tuto biblickou větu tak, že řekli: Kdo nepracuje, ať nejí. To je zásadní rozdíl, protože když někdo nemůže pracovat, tak nemůže. Ale dnes je spousta lidí, kteří jsou podporováni v tom, že pracovat nemusí, ale společnost jim nějaké minimum stále dává. Není to málo peněz. Ne pro toho jednoho, ale ve společnosti. Pak se stává to, že je to nespravedlivé, protože ti, kteří pracují, mají, myslím, na těch nižších místech velmi... Je mezi nimi velmi malý rozdíl tedy v tom celkovém způsobu života. Jsem přesvědčen, že jsme tady od toho, abychom prosazovali to, že lidé, kteří pracují, se budou mít dobře, lidé, kteří nepracují, se skutečně... A nechtějí pracovat, lidé, kteří nechtějí pracovat, tak se budou mít opravdu špatně. Tuto společnost, takovou ji tady nebudujeme.
Jsem přesvědčen, že zrušením superhrubé mzdy jsme nepomohli státu. Tady, kdyby se řeklo, ano, zrušíme EET, jak je tady navrženo, ale máme připraveny tyto další opatření, nebo již jsme je schválili, nebo je schvalujeme právě teď v tomto souběhu, pak jsem spokojen. Ale jde o to, abychom budovali prostředí poctivé, ne že vedle sebe může žít nepoctivý a poctivý podnikatel, je jenom na tom nepoctivém, jestli se změní. Takové prostředí si myslím, že budovat nemáme.
To jenom na vysvětlenou. Děkuji.
