Poslední vývoj je tam ale dosti znepokojující. Aby se Benjamin Netanjahu udržel u moci, vytvořil koalici extrémní pravice a různých radikálních náboženských stran. Koalice je to velmi úzkoprsá a, jak nám bylo řečeno, tak klíčové bezpečnostní resorty budou svěřeny právě velmi malým extrémním stranám. Navíc je značně zneklidňující, že má vláda v plánu zákonem zavést možnost, že rozhodnutí nejvyššího soudu mohou být usnesením parlamentu zrušena.

Tím je ovšem zničen samotný základ právního státu, který ve všech demokratických zemích světa odděluje moc soudní od moci výkonné a zákonodárné. Vývoj dospěl tak daleko, že i americké New York Times, věru vždy proizraelské, uveřejnily velký znepokojující článek, jestli právní stát a demokratický systém v Izraeli vůbec přežije.

Československo a potom i Česká republika byla od počátku vzniku Izraele jeho spojencem. Bojovali jsme společně a pomáhali jsme mu v roce 1948 a mimo komunistické období jsme vždy byli úzce spojeni a spřáteleni. Je pochopitelné, že u nás existují, v rozporu s většinou státu EU, snahy přestěhovat české velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. To je opravdu významné gesto, které na jedné straně uznává Jeruzalém jako střed Izraele, jak tomu ostatně už po dva tisíce let je.

Na straně druhé to ale zhoršuje už tak velmi napjaté vztahy mezi Izraelci a jejich palestinskou menšinou. Přiznejme otevřeně, že zacházení s Palestinci v Izraeli je leckdy dosti hanebné a uznání Jeruzaléma hlavním městem před mírovým vyřešením soužití těchto dvou národů je velice sporné.

A tímto symbolických gestem odměnit tuto vládu, sestavenou z malých, ale extremistických stran, by jakoukoliv naši kritiku ohledně právního státu, směřovanou Polsku a Maďarsku, učinilo nevěrohodnou a nanejvýš směšnou.

Bylo by dobré, aby se nad otázkou naše vláda ještě zamyslela.