máme za sebou obrovsky těžký rok. Rok 2022 byl bezprecedentně těžký, nedalo se na něj nikterak připravit a ty události, která nás zastihly jako Českou republiku byly svým významem neporovnatelné s tím, co vlastně celý evropský prostor v těch poválečných dějinách zažil. A my jsme to zvládli. A teď nemluvím o vládě České republiky. Teď mluvím o občanech České republiky, teď mluvím o celé České republice, o všech, kteří se na tom podíleli.
Vyzdvihujme úspěchy naší země v minulém roce. Nás všech. V tom nejtěžším roce, který v těch moderních dějinách pamatujeme. Nenechme si pesimismem a špatnou náladou, kterou mnozí v naší společnosti šíří v rámci politického boje, vzít pocit úspěchu. Nenechme si ten úspěch, který má Česká republika za sebou, nikým relativizovat, nenechme si ho nikým znehodnotit.
Naší reakcí na uprchlickou krizi na Ukrajině jsme šokovali celou Evropu. Ten stát uprostřed Evropy, Česká republika, dlouhodobý kverulant a potížista, najednou ukázal, jak umí být zodpovědný. Najednou jsme ukázali, jak umíme být solidární, najednou naši lidé v České republice, v zemi, která měla vůči imigrantům odkudkoliv vždycky velmi odtažitý postoj, najednou tito lidé otevřeli svoje domovy. Ubytovali jsme tady v podstatě za tu dobu půl miliónu lidí, kteří přišli z Ukrajiny a prchali před válkou. Zvládli jsme to. Zvládli to naši občané, zvládli to naši starostové, naše starostky, zvládli to naši hejtmani a zvládla to i vláda České republiky, která pro to vytvořila ten systém, který má velmi dobrou reputaci v celé Evropě a prostě funguje. Pro mnohé státy jsme sloužili jako příklad toho, jak tuto krizi zvládat.
Ale my jsme dokázali ještě něco víc. My jsme v rámci evropského předsednictví dokázali za Českou republikou sjednotit Evropu, sjednotit Evropu v přístupu k Ukrajině, v přístupu k pomoci, která je efektivní, probíhá na místě, probíhá v jednotlivých zemích Evropské unie, a dokázali jsme dokonce přenést těžiště rozhodování v rámci evropských struktur na Východ. Centrální Evropa, východní Evropa ukázala, že není místem kverulantů, ale je místem, odkud mohou vznikat dobrá a kvalitní rozhodnutí, která pomůžou celé Evropě. Ale tohle je možné jenom při kvalitním leadershipu, ne při mikromanagementu, ne při managementu chaosu, ale při kvalitním leadershipu, který prostě Petr Fiala v čele vlády předvedl.
A možná vás to překvapuje, že koaliční partner chválí svého premiéra. Ani to tady nebylo zvykem. Vy jste předjímali jako opozice, že pětikoalice se rozpadne do půl roku, do tři čtvrtě roku, do roka. Ona se nerozpadla. Bude tady 108 poslanců, pokud nejsou nemocní, kteří vysloví vládě Petra Fialy svoji důvěru, protože ta vláda má kvalitní leadership. Má člověka, který nenahrazuje leadership arogancí, řevem, křikem, ale vede tu vládu klidně a dokázali jsme to všichni i na těch jednotlivých resortech v době našeho předsednictví Evropské unie. Česká republika ukázala, že umí být leaderem. A skutečný leadership prostě nenahradí fotografie na Instagramu s tím či oním politikem. To je skutečná práce, to je skutečná diplomacie, když sám sebe někdo nazývá diplomatem, to je mnoho hodin jednání, které vedou ke konkrétním výsledkům, které České republice výrazně zvýšily její reputaci v rámci Evropské unie. A na to přece můžeme být pyšní. To je důvod, na který mohou být i občané České republiky pyšní.
A znovu říkám, nenechme si brát naše úspěchy. To, co Česká republika v posledním roce dokázala, je něco, co se nám v posledních 20 - 30 letech v podstatě nepovedlo. Jsme zemí, která stojí uprostřed rozhodovacích procesů Evropské unie i ve chvíli, když už nemáme předsednickou roli.
Naše vláda je zodpovědná vůči lidem. My se snažíme naše kroky vysvětlovat, někdy nám to jde lépe, někdy nám to jde hůře, ale nejsme k občanům arogantní, neobviňujeme je z ničeho a dokonce neobviňujeme z ničeho naši opozici, že svolává schůzi o nedůvěře vládě ve chvíli, kdy bychom tady měli jednat o mnoha důležitých věcech. Je to její právo, je to její jednoznačné právo a naše právo jako ministrů vlády i jednotlivých vládních poslanců je obhájit naši práci. Obhájit ji před veřejností, protože se rozhodně nemáme za co stydět.
Co se Ministerstva vnitra týče, je potřeba si uvědomit, v jakém režimu my fungujeme. My už fungujeme několik let, i za té bývalé vlády i za té současné, v režimu toho, že zasedá Ústřední krizový štáb.
Za ten celý rok byl jeden týden, kdy nezasedal, 14. února jsme slavnostně rozpustili ústřední krizový štáb, který byl svolán kvůli covidové krizi, 24. února začala válka a 25. února jsme ústřední krizový štáb svolávali znovu. Já vám pouze ukazuji, že z pohledu zákona se ocitáme po obrovsky dlouhou dobu v krizi, kterou je potřeba řešit. A my ji řešíme systematicky a první krok, který jsme na Ministerstvu vnitra udělali, byla revize krizového řízení. V době covidové krize tady tehdejší premiér zřídil Radu vlády pro zdravotní rizika, která vlastně zodpovídala jenom jemu a suplovala to, co je jinak dáno zákonem, to znamená, standardní strukturu krizového řízení. To jsme uvedli do souladu a já si troufám říci, že už i na té omikronové krizi, ale i na řízení té ukrajinské krize se to ukázalo. To není zásluha ministra, to je zásluha profesionálů, kteří v našem státě dělají krizové řízení. To je zásluha hasičů, to je zásluha policistů, to je zásluha všech zdravotníků, kteří se na tom podíleli. Ale naší zásluhou je to, že ctíme, že krizové řízení má svůj systém a ten systém nelze nahradit mikro managementem a chaosem. I tady došlo k výrazné změně a na výsledcích řízení celé krize je to každopádně vidět.
Na Ministerstvu vnitra jsme obnovili sekci pro veřejnou správu. Považujeme Ministerstvo vnitra kromě těch silových složek, které pod sebou má, za místo, které by mělo sloužit samosprávám jako konzultační místo, samosprávám, které potřebují pomáhat a potřebují jednotné a jednoznačné stanovisko a především aby Ministerstvo vnitra bylo schopno pomáhat i regionům. Protože na regiony nesmíme zapomínat, nesmíme zapomínat na regiony, kterým se vede hůře než regionům ostatním. Naše země překoná všechny typy dalších krizí pouze ve chvíli, když bude soudržná a když budeme umět podporovat ty regiony, které jsou v téhle době z objektivních příčin méně úspěšné. A samozřejmě i k tomu ty systémové kroky fungování ve struktuře Ministerstva vnitra mají vést.
Musíme umět zlepšovat životy lidí i v těch nejodlehlejších regionech. Naše vláda není pragocentrická. Naše vláda naopak vidí, i díky mnohé komunální zkušenosti členů vlády, jak se v jednotlivých regionech České republiky žije a že je potřeba pro budoucí prosperitu České republiky právě ty chudší regiony podpořit. Naše vláda nepohrdá venkovem, naopak přichází s mnohými řešeními, která jsou určena proti těm velkým agroholdingům, které dlouhodobě devastují naši krajinu a které se vlastně nechovají ani k venkovu tak, jak by si venkov zasloužil. Ano, všechny tyto kroky naše vláda už v tom posledním roce započala a určitě v nich bude pokračovat.
Podmínky pro plnohodnotný život v regionech, to je kvalitní infrastruktura, to jsou ale nejenom silnice a dálnice, ale to je moderní infrastruktura, to je rychlý internet, to je samozřejmě kvalitní vzdělávání v regionech. Proto takový akcent na regionální školství. To jsou věci, které umíme a známe z našich obcí a prosazujeme i z vládní úrovně tak, aby se v každém koutě České republiky dalo žít kvalitně, tak, aby jednotlivé regiony v České republice byly konkurenceschopné.
Na Ministerstvu vnitra jsme se samozřejmě zabývali logicky i těmi složkami, které pod nás spadají, Policií České republiky, reforma dlouhodobě odkládaná, specializovaných pracovišť, která definitivně vznikla letos od 1. ledna, která se zabývají terorismem a kyberkriminalitou, tedy tím, co podle veškerých dostupných statistik kriminality začíná hrát stále větší roli. Kyberkriminalita jsou malé podvůdky skrze nejrůznější podvodné e-shopy, ale i obrovská kriminalita nejrůznějších úniků, kdy stát přichází o velké finanční prostředky.
Policistům, hasičům jsme zvýšili platy do tarifů od ledna o 10 %, přičemž u začínajících policistů se jedná dokonce o procent 17, interními změnami v té tabulce. Poprvé se dostal nástupní plat policisty a hasiče v České republice na hodnotu, že začíná trojkou. Uvědomujeme si, že tady samozřejmě ta konkurenceschopnost je velmi těžká v rámci trhu práce, ale alespoň jsme přišli s pozitivním trendem tak, abychom byli schopni nějakým způsobem zatraktivnit tu policejní a hasičskou pozici pro mladé lidi a abychom zvýšili náborovost v těch dalších letech. To bylo jednoznačnou podmínkou.
Hasičský záchranný sbor poprvé za historii, za tu krátkou novodobou historii dosáhl plné naplněnosti svých personálních stavů, plné naplněnosti svých tabulkových plánů, které byly stanoveny v personální politice Hasičského záchranného sboru.
Zvládli jsme imigrační krizi ze zemí, jako je Sýrie, zvládli jsme se poprat s přílivem migrantů ze západobalkánské cesty. Udělali jsme k tomu několik kroků. Jeden z nich byl velmi nepříjemný, a to bylo znovuzavedení kontrol na slovensko-české hranici, ale my si za tímto krokem stojíme. Byla to jediná možnost, jak ty stovky migrantů, kteří přicházeli někdy v září do České republiky, respektive Českou republikou procházeli, snížit na současný stav, kdy se záchyt migrantů pohybuje v jednotkách denně, ani ne nižších desítkách, ale v jednotkách denně. To opatření bylo nepříjemné, každopádně vyžadovalo i mnohá jednání se slovenskou stranou, která zareagovala tím, že máme společné policejní hlídky na slovenské straně hranice, nedochází potom k rozporům v readmisním navracení příchozích do České republiky. My jsme ochránili bezpečnost obyvatel především ve východní části naší země, reagovali jsme na poptávku hejtmanů a starostů z této oblasti a zvládli jsme zadministrovat celou ochranu hranice úspěšně ve spolupráci s Armádou České republiky a s Celní správou.
Samozřejmě že vyhodnocujeme toto opatření, ale každopádně máme jednoznačnou odezvu, že občané České republiky si váží toho, že vláda přišla s rychlou a ráznou reakcí, která vedla k zabezpečení naší státní hranice a zároveň vedla i k tomu, že nebyla uzavřena hranice česko-německá, tady nebyly zavedeny kontroly, byť to samozřejmě ze strany Německa určitý čas také hrozilo. To opatření bude vyhodnoceno a my určitě přijdeme s dalším popisem konkrétních opatření, jak zajistit bezpečnost právě této hranice.
Dalším úspěchem bylo i naše evropské vyjednávání o západobalkánské migrační cestě, kde jsme dosáhli vízové harmonizace mezi některými státy západního Balkánu a zeměmi Evropské unie, což vede k jednoznačnému efektu, že příchod migrantů už na evropský kontinent se snižuje, protože legálně nemohou vstoupit právě do zemí západního Balkánu.
Máme za sebou rok, kdy jsme zvládli ukrajinskou migrační krizi, kterou jsme zvládli velmi lidským, humánním způsobem. Máme za sebou čtyři zákony v rámci lex Ukrajina, tedy těch zákonných norem, které se vztahují k Ukrajině, tak, abychom umožnili důstojný život lidem a zároveň zajistili bezpečnost obyvatel České republiky. Přicházíme v nejbližší době s lex Ukrajina 5, který bude stanovovat pravidla sociální pomoci pro další období, pravidla pro ubytování ukrajinských příchozích, a my tady máme velkou jistotu, že ta pravidla budou řekněme přísnější, co se týče majetkového textu, co se týká ověřování jednotlivých žádostí a podobně. A zároveň prodlužujeme dočasnou ochranu na jeden rok, což také bylo jedním z cílů a výsledků českého předsednictví v resortu Ministerstva vnitra.
Od 1. 4. ten systém příchodu a organizace veškeré infrastruktury dozná výrazných změn, ale to bude debata, která nás čeká. Ani tady si to nenechme ukrást, byl to příběh úspěchu České republiky. Příběh úspěchu na regionální úrovni, na vládní úrovni, příběh velké logistické akce, a tady krom těch, které už jsem zmínil, musím poděkovat hasičům, musím poděkovat policistům, protože svoji práci zvládli skvěle a ukázalo se, že resort Ministerstva vnitra má spoustu skvělých profesionálů.
Další věc, které jsme se věnovali a která byla dlouhodobě zanedbána, na kterou minulá vláda nezareagovala v podstatě vůbec, byla záležitost České pošty. V rámci České pošty bylo propuštěno několik stovek lidí na středních manažerských pozicích. Povedlo se nám na evropské úrovni získat takzvanou notifikaci, to znamená kompenzace za službu, což přineslo poště 1,5 miliardy ročně v jejím velmi problematickém cash flow, které dlouhodobě v těch posledních letech má, protože reakce na transformaci pošty, která byla managementem navrhována několik posledních let, byla bohužel v posledních letech nulová. Naše vláda tu politickou vůli má a už na přelomu ledna a února půjde do vlády materiál, který jednoznačně popíše a zadefinuje transformaci České pošty.
A tady jednu významnou poznámku. Transformace neznamená privatizaci. Nikdo nechystá privatizaci České pošty. A transformace ani neznamená menší dostupnost poštovních služeb. Ale pošta jako taková musí být modernější, musí být flexibilnější, musí mít rozčleněny činnosti na ty, které jsou státem objednány a stát počítá s tím, že je zaplatí, a potom činnosti, které mohou generovat zisk, to je logistika, to jsou balíkové služby a mnohé další dodatkové služby, které mají i komerční potenciál si na sebe vydělat. Ale ten krok je nutné udělat. A to je politická zodpovědnost, kterou tato vláda má, i když si uvědomuje, že ta debata bude těžká. Ta minulá vláda, byť pozice pošty je krizová ve všech ukazatelích, posledních pět let neudělala vůbec nic. Dokonce poště nedávala ani garantované finanční prostředky na její provoz a pošta si musela za velmi nevýhodných podmínek půjčovat na komerčním trhu. Tohle musí skončit a naše vláda je na to samozřejmě připravena. Veškeré argumenty v České poště neobstojí, protože objektivní fakt, že minulá vláda či minulé dvě vlády nechaly dojít Českou poštu do stavu, v kterém je v současnosti, to je prostě objektivní a zcela nezpochybnitelný fakt.
Věnovali jsme se obsáhlé legislativní činnosti. Kromě zmíněných lex Ukrajina jsme novelizovali zákon o svobodném přístupu k informacím - opět rest, který nám zanechala ještě minulá vláda, ve sbírce vyšel v srpnu 2022, už nám hrozila dokonce pokuta od Evropské komise, protože to implementováno nebylo asi rok po vypršelém termínu. Rozšířili jsme povinnost poskytovat informace na veřejné podniky, jako je například ČEZ. Námi navrhovaná norma byla každopádně cestou k transparentnosti.
Zároveň schvalujeme zákon proti šíření teroristického obsahu on-line. Mnohými se říká, že je to nějaké vypínání webů, žádné vypínání webů to není, tady nikdo nic nevypíná, necenzuruje, pouze Policie České republiky ve chvíli, kdy se jedná o nějaký teroristický atak, má možnost reagovat. A já se tady musím vrátit k tomu, co říkala paní předsedkyně poslaneckého klubu Schillerová, protože ani její kolegyně a kolegové jí neudělali správnou přípravu. Akční plán boje proti dezinformacím nepřipravuje (slabikuje) Ministerstvo vnitra. Ten materiál nevzniká na Ministerstvu vnitra, Ministerstvo vnitra je jako všechny ostatní rezorty jedním z připomínkových míst. My k tomu dáváme své komentáře. Akční plán vzniká pod Úřadem vlády zmocněncem panem Klímou, nikoliv na Ministerstvu vnitra. My jsme pouze připomínkovým místem. A ten toliko diskutovaný zákon o tom vypínání webů, jak se tady zmiňuje, a nějaké cenzuře - tak moje první otázka je, prosím pěkně, kdo a jakým způsobem z této vlády za ten rok naší činnosti něco zcenzuroval? Co jsme kdy zcenzurovali? Jaký názor jsme za zakázali šířit? Co jsme vypli, co jsme uzavřeli a podobně? Ten zákon, který se připravuje - a mimochodem vůbec není dodělaný a projde tou legitimní politickou diskusí tady, tam patří, v Poslanecké sněmovně a v Senátu, a vy se k němu budete moci vyjádřit diskusí ve výborech, diskutujeme ho s akademickou sférou, diskutujeme ho s neziskovým sektorem, to je prostě něco, za co se nestydíme, s transparentními organizacemi, tak ten zákon má jediný účel - v případě, že bude on-line přítomna informace ohrožující bezprostředně bezpečnost České republiky či nějaké skupiny obyvatel, třeba někdo bude avizovat nějaký útok na určitou poslaneckou skupinu nebo na jakéhokoli obyvatele či skupinu obyvatel v České republice v rámci nějaké předsudečné nenávisti a podobně, v té chvíli má právo zásahu na základě doporučení bezpečnostní komunity někdo, komu ta kompetence bude svěřena. A Ministerstvo vnitra se o ni rozhodně nepere. Pokud půjdeme slovenskou cestou, máme tady něco jako NBÚ - Národní bezpečnostní úřad, prostě úřad, který v té chvíli vyhoví ostatním bezpečnostním složkám a reaguje se na bezpečnostní hrozbu. Nikdo nebude mazat nějaké weby nebo vypínat, kde někdo lže. To je nesmysl, dezinterpretace. Já vím, že se ve veřejném prostoru lže a lhát se bude vždycky, někteří politici dokonce lžou i v kampani, někteří politici lžou na své první tiskové konferenci, kterou mají. Ale tohle nikdo nebude žádným způsobem postihovat, mazat, zavírat. Ten zákon má jeden jediný účel - ohrožení národní bezpečnosti a možnost reakce na ni. Nikoliv potírání nějakých dezinformací. To v tomto zákonu ani není. Vy mluvíte o něčem, o čem nic nevíte, zaměňujete Akční plán boje proti dezinformacím, který nevytváří Ministerstvo vnitra, a pak je tady nějaký návrh zákona, který má vypnout web ve chvíli, kdy je ohrožena národní bezpečnost. Nikdy jindy. Ne kvůli dezinformaci, ne kvůli šíření lži. Takové zákonné oprávnění nikdo nechce, protože bychom byli šílenci a blázni. My chceme pouze posílit bezpečnost České republiky v kybernetickém prostoru, nikoliv bojovat tímto zákonem proti tomu, že se někteří lidé rozhodli lhát.
Další novela zákona, kterou předkládáme, je zákon o správě voleb. Navrhujeme jednodenní hlasování, vytvoření volební databáze, snadnější přístup k voličským průkazům. Novela zákona o sdružování v politických stranách, za kterou nás mimo jiné ve spojení s dalšími zákonnými normami ocenila i Rekonstrukce státu jako ministerstvo, které přispělo k transparentnosti, tak ta už je ve třetím čtení.
Novela lustračního zákona, aby ti, kteří spolupracovali s velmi represivní složkou moci, kterou StB určitě byla, prostě nemohli být v ministerských funkcích, premiérských funkcích, náměstkovských funkcích na ministerstvech. My to považujeme za správné a myslíme si, že ta doba, kdy by se prostě mělo generálně odpustit všem, kteří donášeli na své sousedy, kolegy, kteří poskytovali zpravodajské informace o svých blízkých anebo sousedech, tak ti lidé by prostě neměli být ve veřejných funkcích. A pokud lustrační zákon platí na úředníky, proč by neměl platit na ministry a náměstky.
Zároveň rušíme 10 tisíc obsolentních právních předpisů, které zaplevelily náš právní řád, a naplňujeme tím naše programové prohlášení, zpřehlednění právního řádu. Mimochodem to už je ve Sněmovně v prvním čtení. Zrušili jsme povinnost datových schránek pro nepodnikající fyzické osoby. To je myslím krok, který ve chvíli, kdy procházíme nejrůznějším typem krizí, ohrožené skupině obyvatel výrazně pomohl a určitě byl i veřejností oceněn. Připravujeme zákon o vstupu a pobytu cizinců, stejně tak nový zákon o zbraních, zákon o munici, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tady mně dovolte říci jednu věc. Nikdo v návrhu zákona nesahá na výsluhovost, to se v tomto zákoně vůbec neřeší a je to opět oblíbenou fámou, kterou mnozí šíří. Zároveň chystáme velkou novelu služebního zákona, komplexní řešení modernizace státní správy a zpřístupnění státní správy pro lidi, kteří mají nějakou expertní úroveň, ovšem doposavad nesplňovali ty podmínky, které zastaralý a nemoderní služební zákon v předchozích letech dával jako povinnost.
Revidujeme krizovou legislativu, tady máme přímo určeno, že tak se stane nejdéle na přelomu roku 2023, roku 2024, každopádně to bude představeno i poslankyním a poslancům. My chceme připravenost na moderní krize. Chceme připravenost na epidemické hrozby, blackouty, připravenost na pandemické hrozby, připravenost na migrační krize a chceme, aby každá starostka a každý starosta v republice měli krátký checklist povinností, které v té krizi musí udělat, na koho se mohou obrátit a jakým způsobem mohou rychle a efektivně pomoci svým občanům.
To je moderní krizová legislativa, která samozřejmě prochází širokým připomínkovým řízením, ale to je i závazek z našeho vládního prohlášení. Chystáme i nový zákon o obcích, možný vznik společenství obcí a jejich právní subjektivitu, což nás vede k tomu, že nepotřebujeme v rámci České republiky rušit a likvidovat malé obce. To je naše tradice. Malé obce do českého venkova a České republiky patří, ale pokud mohou vytvářet společenství obcí s jasnou právní oporou, spolupráce obcí, sdílení úředních kapacit a podobně, to je cíl, kterým chceme jít. Zároveň jsme realizovali řadu investičních akcí, které tady teď jednu po druhé nebudu číst, ale určitě zareaguji ještě v diskusi, protože předpokládám, že se tady opoziční experti v bezpečnostní problematice budou jistě vyjadřovat, a reakci si to určitě zaslouží.
Závěrem mi, dámy a pánové, dovolte říci jednu věc. Česká republika má být na co pyšná, Česká republika má za sebou řadu úspěchů a já bych chtěl poděkovat i občanům České republiky za to, jak byli schopni zvládnout ten krizový rok. Já si uvědomuji, že na ně jsou kladeny obrovské nároky, že ta situace v rámci stoupajících cen, inflace, energetické krize je velmi náročná. Já vám garantuji, že Vláda České republiky pomáhala a bude pomáhat všem, aby tuto krizi překonali, proto tady Vláda České republiky je, proto přišla s několika svými jasně mířenými projekty, jako byl Deštník proti drahotě a nejrůznější nápovědná opatření, jakým způsobem čerpat státní pomoc.
Vláda České republiky si uvědomuje, že čeští občané samozřejmě jsou na prvním místě, a proto jim také pomáhá. Ale tahle vláda je vládou hodnot, je vládou, která ve chvíli, když je tady agresor, který likviduje suverenitu jednoho jiného státu, tak se nebude tvářit, že není potřeba pomoci, že není potřeba v té chvíli pomoci i třeba na úkor vlastního pohodlí, jak předvedli naši obyvatelé, kteří byli schopni přijmout uprchlíky přicházející z Ukrajiny. Byly to většinou matky s dětmi. A já jsem pyšný na to, že naše vláda hodnoty má, že není vládou mravní relativizace, ale je vládou, která je schopna Českou republiku provést i těžkou krizí.
Děkuji za pozornost.