Volební kampaň bývá ostrá. Ale označovat protikandidáta jako nepřítele? To je něco pro mně neslýchaného a těžko stravitelného. To je snad ještě běžné v některých trvale rozvojových zemích, ale věřil jsem, že u nás je protikandidát soupeřem, nikoliv nepřítelem. Štvanice slabých na jedinou osobnost v prezidentských volbách jakožto i rétorika jako okopírovaná z komunistické agitace dává tušit, že demokracie se u nás zase otřásá v základech. A mrzí mne, že stejně jako v osmačtyřicátém, tak i dnes při demontáži systému soupeření rozdílných názorů a politických stran výraznou roli podrazáka hraje Československá strana lidová. Chudák Jan Šrámek, vězeň režimu, jehož je prezidentský kandidát podporovaný Šrámkovým následovníkem, produktem. Že Tí není stydno Mariáne! Kam až se KDU-ČSL ve svém vazalství může propadnout!