Spojencům nepomůžeme
Ačkoliv měl Andrej Babiš šanci říct, že vyslání vojáků není věcí
prezidenta (pokud to ví), rozhodl se jasně, opakovaně, dodržení našich
závazků ke spojencům odmítnout. Je to nejen nezodpovědné, ale z pozice
menší země, jejíž bezpečnost garantuje kolektivní systém v podobě NATO, i
nesmírně hloupé.
Zprávy o extremismu mě spíš nezajímaly
Z hlediska toho, jak často se Andrej Babiš v minulosti vyjadřoval ke
všem možným bezpečnostním otázkám, je to přinejmenším pozoruhodné.
Domácí extremismus je totiž velmi důležité téma. Nejen kandidát na
prezidenta, ale samozřejmě též premiér, by ho neměl podceňovat.
Česko a Green Deal – kdopak to schválil?
Základní koncept Green Dealu, tedy cíl dosáhnout do r. 2050 klimatické
neutrality, přijala Evropská rada v prosinci 2019 a za Česko svůj
souhlas s tímto cílem připojil tehdejší premiér AB. Převedení Green
Dealu do konkrétního právního závazku na snížení emisí o 55 % do r. 2030
a jeho promítnutí do tzv. evropského právního rámce pro klima, pak
schválila Evropská rada, tedy za Česko opět AB, v prosinci 2020. Ten to
následně obhajoval s tím, že vzhledem k objemu peněz, které Česko
dostane na investice, je to pro nás výhodné.
Fungování NATO v letech působení Petra Pavla a Andreje Babiše
Babiš vyjádřil nespokojenost s působením Petra Pavla ve vedení NATO.
Není ale od věci připomenout, že v letech 2015 až 2018 byl on sám
místopředsedou vlády (a ministrem obrany "jeho" pan Stropnický) nebo pak
dokonce premiérem – tedy o mandátu pro NATO právě on spolurozhodoval.
Elektřina pro všechny za kačku padesát nebude
Ani uhelné elektrárny, které se blíží mimo jiné kvůli stáří konci
životnosti, nejsou s to vyrobit elektřinu za tuto cenu. Jejich náklady
jsou spíše kolem 100 euro na MWh (většina z nich je variabilních), tedy
2,4 koruny. Jen stárnoucí jaderné elektrárny (právě kvůli stáří a cenové
úrovni, ve které byly stavěny) mají variabilní náklady pod touto
hodnotou, a ty vyrábí jen část spotřeby. Navíc, podíl ČEZ na výrobě
elektřiny bude s odstavováním starých a špinavých elektráren klesat.
Nevím, jak by Andrej Babiš přesvědčil další výrobce, aby "mu" elektřinu
pod cenou dodali. Elektřina za 1,5 koruny za kWh je možná jen při
stamiliardových dotacích, na ně naše země nemá. Ale to není jediný
problém…
...neb navíc narazí na unijní pravidla
Trh s energiemi, stejně jako jiné trhy v EU, je součástí společného
evropského trhu. Se společnými pravidly. Andrej Babiš zcela ignoruje, že
v rámci něho nejen nelze některé věci dělat (kvůli omezení státní
pomoci), ale jiné (třeba různá nestandardní schémata v energetice) musí
být navíc schváleny Evropskou komisí.
Dluhy, dluhy a dluhy
Kritika ekonomického vládnutí Andreje Babiše nesměřuje na jednorázové
podpory během covidové krize, ale na dramatické zhoršení "trvalého"
(ekonomicky strukturálního) deficitu. Ten se dle odhadů pohybuje kolem
200 miliard korun. Vyjádřeními, které naznačují, že strukturální
(trvalý) deficit lze odstranit jednorázovými opatřeními (třeba
zestátněním kumulovaného zisku ČEZ) ukazuje pozoruhodné diletantství.
Strukturální schodek lze odstranit jen trvalým navýšením příjmů či
snížením výdajů. Vyjádření ukazují, že nebezpečný strukturální schodek
za jeho vlády nevznikl náhodně, ale špatným, či nekompetentním
rozhodováním.
Nejtragičtější škoda po Babišově mikromanagementu
Dle statistiky Worldometers patří naší zemi tragická 9. pozice na světě
z pohledu počtu lidí, kterým pandemie covidu vzala život. Vzhledem k
velmi vysoké úrovni našeho zdravotnictví, skvělé práci lékařů,
dobrovolníků a dalšího personálu nebo zapojení armády je to pozice
nepochopitelná. Je vysvětlitelná jen neskutečným chaosem, se kterým
vláda Andreje Babiše ke krizi přistoupila.
Inflace a pan Babiš
Andrej Babiš zřejmě ví nejlépe, jak na inflaci, která u nás patří k
nejvyšším v Unii. Zpochybňovat potřebu vyšších úroků, tak jak o ní mluví
nesčetně ekonomů nebo konzultace MMF, je věru odvaha. A cesta k tomu,
aby úspory našich občanů a příjmy hlavně těch chudších snižovala inflace
ještě delší dobu. Volání po nízkých úrocích (které donedávna zaznívalo i
od Babišova poradce, který se stal guvernérem ČNB), je v dnešní situaci
velmi riskantní. Možná by to vyhovovalo Agrofertu, těžko ale většině
lidí. A mimochodem, inflace samozřejmě navýšila příjmy státního rozpočtu
(to pan Babiš jistě dobře ví, neb třeba i jeho firmy značně zdražily),
jak ve vysílání též padlo, ale stejně tak vzrostly státu výdaje. V čele s
valorizacemi penzí, které zákony ukládají. Stejně tak navýšení výdajů
vyžaduje například udržení tématu reálných investic.
