Zúčastnili se jej ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, náměstek ministra školství Jaroslav Miller, dále představitelé technických univerzit , studenti a zástupci firem se špičkovými vědeckovýzkumnými centry.
„Budoucnost České republiky spočívá ve vysoké přidané hodnotě, kterou mohou přinést jen vysoce kompetentní lidé a průmyslové doktoráty jsou jednou z cest, jak je vytvořit,“ řekl náměstek ministra školství Jaroslav Miller.
„Zavedení průmyslových doktorátů bude přínosné pro všechny aktéry, studenti budou mít příležitost spolupracovat se špičkovými firmami, pro školy tento nový model přinese finanční prostředky na zlepšení práce se studenty, firmy naváží bližší spolupráci s univerzitami a toto vše je dobrým předpokladem pro posílení transferu, to je většího zhodnocování výsledků vědy pro naši ekonomiku,“ doplnila ministryně Langšádlová.
Průmyslové doktoráty, někdy také zvané profesní, představují způsob, jak spojit akademické myšlení s jeho praktickým využitím. Jedná se totiž o typ vysokoškolského studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi v odborném prostředí. „Tyto průmyslové doktorské programy představují jeden z důležitých kroků k zefektivnění doktorského studia v České republice,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jaroslav Miller. Podle něj je v současné době v České republice na 24 tisíc doktorandů, ovšem jen část z nich dostuduje v řádném termínu a pouze zlomek najde uplatnění ve vědě. „Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že průmyslové doktoráty jsou ve vyšším počtu případů dokončovány v řádném termínu a uplatnění ve vědě je prakticky zajištěno již v samotném průběhu studia,“ říká náměstek Miller s tím, že absolventi průmyslových doktorátů jsou uplatnitelní i mimo sektor akademického výzkumu. „Ač v České republice existují spolupráce na úrovni student – univerzita – firma, jedná se zpravidla o výsledek dobře nastavené individuální komunikace. Pro efektivní fungování systému průmyslových doktorátů je třeba nastavit rámec pravidel na celostátní úrovni,“ doplnil náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda.
Všichni přítomní se pak shodli, že průmyslové doktoráty mohou mít přínosy jak pro samotné studenty, tak pro univerzity a firmy a v neposlední řadě také pro stát. Student získává akademické i průmyslové zázemí, kdy může pracovat jak v univerzitních laboratořích, tak v prostorách dané společnosti. Ta díky tomu buduje mosty spolupráce s vědci, kteří by se v budoucnu mohli stát strategickými spojenci. Univerzity pak jistě ocení rozšíření zdrojů financování doktorského studia, kdy dochází ke spolufinancování firmami. Nezanedbatelné je také zatraktivnění dané univerzity pro uchazeče. Z hlediska státu pak jde o efektivnější využívání peněz daňových poplatníků, které jsou investovány do vědy a vysokého školství.
Pořádání kulatého stolu ocenili jak zástupci univerzit, tak samotných firem. Oba zástupci ministerstev, jak náměstek z resortu školství Miller, tak ministryně Langšádlová, přítomné ujistili, že jejich úřady udělají maximum, aby byly průmyslové doktoráty v českém prostředí rozšířeny. Náměstek Miller dále ocenil, že existuje řada příkladů dobré praxe a již existující spolupráce. Je však podle něj potřeba si společně definovat cíle, které sledujeme a nabídnout takové systémové prostředí, které bude předvídatelné pro všechny aktéry a umožní přirozený rozvoj tohoto konceptu, a to ať už v rámci platného legislativního prostředí nebo s nutností změny existujících nařízení a zákonů, jak je tomu např. v Německu. Právě diskuzí oslovených aktérů, která bude zaměřena na identifikaci možných bariér a návrhů řešení, se bude v detailu zabývat pracovní skupina, kterou ministryně Langšádlová i náměstek Miller budou společně moderovat.
