hádejte, proč tu asi stojím jako každý den. My s kolegy pravidelně vystupujeme, interpelujeme ministry, interpelujeme premiéra, snažíme se neustále upozorňovat na téma ohrožení svobody slova v České republice v souvislosti s netransparentním přístupem vlády České republiky v boji proti dezinformacím. Ten můj bod, který navrhuji dnes, protože včera nebyl schválen jiný, se tedy jmenuje Ohrožení svobody slova v České republice. Samozřejmě, nikoho z nás to netěší a říkáme si, co za tím stojí, že je taková silná nevole takovýto bod nezařadit (zařadit?) na pořad schůze a těmto tématům se za jakýchkoliv možných okolností vyhýbat. Říkal jsem si, že to možná už není jenom nechuť, ale že to je úmysl.
Neustále se v této věci dějí nové věci. Já si myslím, že když se podíváte na moje vystoupení zpětně, tak zjistíte, že jsem se snad ani jednou neopakoval. Teď bych chtěl třeba upozornit na skutečnost, že vyšlo najevo, že na Úřadu vlády měla být uzavřena smlouva s novinářem z propagandistického plátku Fórum 24 snad až na půl milionu korun. Tak jsem říkal, my se pořád ptáme na akční plán, podle kterého má být vyplaceno spřízněným médiím až 100 milionů korun, a tak si říkám, a neděje se nám to náhodou přímo pod rukama právě teď. A až poté, co na to bylo upozorněno z jiného zpravodajského serveru, z jiné strany, z jiné strany názorového spektra, tak tedy tento novinář upustil od svého úmyslu a tato smlouva nebyla uzavřena. Ale co kdyby byla?
Já si myslím, že tyto prezidentské volby obnažily mediální frontu a jakým způsobem u nás fungují takzvaná nezávislá média a myslím si, že Fórum 24 je úplná špička této pro mě dezinformační scény na druhou. A přesto někdo měl ten nápad na Úřadu vlády uzavřít s novinářem lukrativní smlouvu, a tím samozřejmě posílit jeho nezávislost. Jinak si to nedokážu vysvětlit. To je jedna událost, která se udála, o které se chceme bavit ve zvláštním bodu, který dnes navrhuji. Navrhuji, aby byl zařazen jako první. Jestliže nebude zařazen dnes, navrhuju, aby byl zařazen v pátek jako první bod, abyste se na něj mohli připravit a mohli odpovídat na naše otázky.
Mám tady další zajímavý článek S cenzurou je nejasno a soudy mlčí. Bez velké mediální pozornosti prošlo, že vlastně už Nejvyšší správní soud zamítl druhé podání od majitelů webů, které byly na začátku konfliktu na Ukrajině vypnuty. Ty soudy možná postupovaly formálně správně, ale došly k závěru, že vlastně za všechno může to sdružení CZ.NIC, které to vypnulo o své vůli, že je zde snad jenom nějaké nezávazné doporučení vlády České republiky.
Ale já si pamatuji na rozhovor pana premiéra, když říkal, jak vláda postupovala velmi chytře a vydala nebo poslala nějakou výzvu. Já jsem ji nikdy neviděl, vlastně nevím, o čem tenkrát ta vláda České republiky rozhodla a na základě čeho došlo k vypnutí řady informačních webů. Ale nejenom těch závadných článků, ale vlastně celého webu, který samozřejmě má mnohem větší rozsah, než jen několik sporných článků. To všechno je cesta, která je v přímém rozporu například s judikaturou Evropského soudu a s přístupem k tomu, jakým způsobem má být zacházeno se svobodnými informacemi.
Když k tomu přičtu ten akční plán a miliony, které mají být věnovány na neziskovky, miliony, které mají být věnovány novinářům, když k tomu přičtu, že mají vznikat na všech ministerstvech příslušné odbory - a ten na Ministerstvu vnitra už je velmi akční a velmi plodný - když tomu přičtu jednotlivé rozhovory a když k tomu přičtu to, že ani novinářům, kteří se o to zajímají podle zákona o svobodném přístupu k informacím, Úřad vlády neposkytuje žádné informace, že je to tajné, tak si myslím, že my jako zákonodárci máme právo na ty informace a argumentace vůči nám, že se jedná o něco tajného, přece nemůže uspět. My máme právo se o tom bavit a uvědomte si, že se bavíme o Listině základních práv a svobod. My se tady nebavíme o nějaké podružné otázce. Já vás proto ještě jednou vyzývám v rámci svých pěti minut o zařazení tohoto bodu.
Děkuji.
