Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych navrhla zařazení bodu Nadužívaný stav legislativní nouze a ten, abych tady podrobně odůvodnila. Včera večer v 17.55 hodin jsme se emailem od paní předsedkyně Poslanecké sněmovny dozvěděli, že se zřejmě Česká republika nachází v situaci, kdy je nějakým zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu. Přitom že to souvisí s nějakými hospodářskými ztrátami a podobně.
Já to nechci zlehčovat, v žádném případě. Ale v situaci, která se vymyká, vymyká, běžnému průběhu legislativních a politických procesů, tak se tak tomu děje, typicky například u přírodních katastrof, například jsme to zažili za covidu v minulém volebním období. Právě proto musela tedy předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhlásit počínaje včerejším dnem a konče 22. březnem stav legislativní nouze?
Stav legislativní nouze, jak všichni dobře víme, je mimořádná parlamentní procedura s významným ústavně-právním rozměrem, při kterém dochází také k významnému omezení poslaneckých, výborových a tím samozřejmě logicky i opozičních, práv. Stav legislativní nouze, jak všichni dobře víme, je podmíněn existencí zcela mimořádných okolností, které ohrožují bezpečnost státu či právo a svobodu občanů.
Vážené dámy, vážení pánové, pojďme si říci, prosím, jaká je realita. Česká republika není sužována žádnou přírodní katastrofou, nevzdorujeme explozivnímu šíření zákeřné nakažlivé nemoci, na našich hranicích, zaplaťpánbůh, se nešikují nepřátelští vojáci. Ne, jedinou katastrofou, které čelíme, je bezprecedentní nekompetence a diletantství této vlády. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Neboť co se stalo? Na prvopočátku tohoto stavu nebylo nic jiného než notorický odpor ministra financí Zbyňka Stanjury k reálným číslům, než tvrdohlavé odmítání započítání reálných a mandatorních výdajů státu do výdajů rozpočtu. Pro vládu pětikoalice je totiž mnohem důležitější mít v návrhu rozpočtu pěkné baťovské číslo 295 miliard deficitu, než do něj odpovědně promítnout minimální mandatorní výdaje státu, kam mimořádná zákonná valorizace penzí samozřejmě patří.
Pamatujete si, jak tady stojím na každém začátku schůze a mluvím o tom? Kde, pane ministře, máte těch dvacet miliard /ono už by to teď bylo více/ na mimořádnou valorizaci penzí? Kde máte to, a tak dále. Ticho. Pan ministr tu buď není, nebo přijde až je po hlasování o programu.
Dovedete si představit, že byste si rodinný rozpočet naplánovali bez započítání hypotéky, nájemného nebo jiného z vašich povinných výdajů? Takový rozpočet by vám určitě způsobil více škody než užitku. A hned při první splátce byste zjistili, že bude lepší ho hodit do koše a začít počítat poctivě. Jenže přesně tohle se stalo ministru financí a této vládě se státním rozpočtem. Ačkoliv jste velmi dobře věděli, že lednová inflace neklesne pod 5 %, a tím pádem vám ze zákona vznikne povinnost mimořádné červnové valorizace důchodů, do rozpočtu jste na ni nedali ani korunu. Všichni jste zvedli ruku pro ten rozpočet. Varovala jsem tady před tím. Říkala jsem to jasně. Upozornila vás na to Národní rozpočtová rada. Přesto jste zvedli jasně ruku pro tento píárový nepoctivý rozpočet.
Na dotazy, jak tedy ministr financí hodlá zákonné valorizaci dostát, odpovídal Zbyněk Stanjura žargonem, že ty peníze prostě nějak najde. Jeho odpovědi na tiskové konferenci Ministerstva financí 3. ledna jsou stále dostupné na webu Ministerstva financí a dohledatelné ve veřejných zdrojích.
Není pochyb, že ve skutečnosti už tehdy moc dobře věděl, že vláda seniorům na jejich peníze sáhne. A tak se také má nyní stát. Proto a jen proto stav legislativní nouze. Jenom proto. Pro nic jiného. Nejsou naplněny zákonné podmínky.
8. prosince 2022 vydala Národní rozpočtová rada, nezávislá instituce, stanovisko, ve kterém vládu upozorňovala, že k mimořádné valorizaci dojde a v rozpočtu na ni není ani koruna. Zároveň Národní rozpočtová rada varovala, že vzhledem k vysoké částce, kterou bude potřeba na mimořádnou valorizaci vynaložit, nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách rozpočtu. Opakuji, že tehdy to spočítala Národní rozpočtová rada na 20 miliard. 8. prosince 2022 jsem vás upozorňovala na to, že kromě chybějících prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů rozpočet Zbyňka Stanjury nepočítá s dalšími 31 miliardami na investice SFDI. 11. ledna téhož roku, čili 2022, jsem požádala o mimořádné zařazení bodu s názvem Rozpočtový chaos ministra Stanjury. A odůvodnila jsem ho tím, že skutečný schodek státního rozpočtu je zhruba o 100 miliard větší než prezentovaný píár marketingový rozpočet, schválený vládou pětikoalice. Zcela konkrétně jsem pojmenovala vše, čím nyní bezprecedentně ospravedlňujete stav legislativní nouze.
12. ledna jsem interpelovala premiéra Petra Fialu s prosbou o vysvětlení závažných nedostatků ve způsobu, jakým byl sestaven zákon o státním rozpočtu na rok 2023. Upozorňovala jsem na mimořádně alarmující stav, kdy Ministerstvo financí do zákona o státním rozpočtu zcela nepochopitelně nezapočítalo objektivní a zcela zjevné výdaje za desítky miliard korun. V podobném duchu se vyjádřil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ptala jsem se, zda nejdůležitější zákon, který určuje ekonomické a politické mantinely vlády, máme vnímat jako cár papíru, kde chybějící desítky miliard nestojí ministru financí za pozornost. Bohužel už z odpovědi pana premiéra na tuto interpelaci bylo zcela zjevné, že si závažnost problému buď vůbec neuvědomuje, nebo uvědomuje, ale záměrně předstírá, že problém neexistuje. Dnes vidíme, jak krátkozrakou a nezodpovědnou strategii zvolil.
Když jsme 17. ledna 2023 navrhovali vyslovení nedůvěry vládě, upozorňovala jsem vás tady u tohoto pultíku na účetní triky, na které zákonitě dojedete. Nazvala jsem je něčím, s čím se rozhodně nehodlám smířit, čemu se musíme věnovat na rozpočtovém výboru a upozornila jsem, že zvažujeme podání podnětu na NKÚ. Říkala jsem tehdy /cituji svá slova/: Státní rozpočet není cár papíru, ale je to zákon roku. Není možné, aby tam navíc už v lednu neseděly desítky miliard. Takové falšování fiskálních důkazů by mohlo ve výsledku ohrozit legitimitu České republiky nejen u mezinárodních institucí, ale i pověst České republiky u našich věřitelů. Je to červená čára, kterou dosud žádný ministr financí nepřekročil a já budu požadovat, aby tyto nesrovnalosti v rozsahu převyšujícím 150 miliard korun byly Poslanecké sněmovně vysvětleny. Nelze nečinně přihlížet, jak rozpočtový proces v rukou pětikoalice ztrácí svůj původní účel a opouští a upouští od zásady věrnosti a pravdivosti rozpočtu. Nezapomínejme, že státní rozpočet je přijat formou zákona a zákony musí být dodržovány. Jenže pětikoalice už od prvopočátku při sestavování rozpočtu ví, že nebude schopna tento rozpočet naplnit, a to je zcela nepřijatelné. Jsem právnička a pro mě je dodržování zákonů zcela neoddiskutovatelné /konec mé citace/.
Volby oponou trhly a my se najednou dozvídáme, že každý důchodce má být jen letos, v letošním roce, zkrácen v průměru o 7 tisíc korun. Váš kabinet prostě jen čekal na to, až bude po prezidentských volbách. Měli jste totiž oprávněný strach, že by tahle nehoráznost ovlivnila jejich výsledek.
Tolik ke skutečným důvodům, proč byl vyhlášen stav legislativní nouze. Stav legislativní nouze byl vyhlášen jenom proto, abyste nám zavřeli ústa a svou neschopnost a nekompetentnost při sestavování státního rozpočtu na poslední chvíli zachránili protlačením hanebné novely zákona, kterou seberete každému důchodci v České republice průměrně 7 tisíc korun jen v letošním roce. Hanebnou novelou, kterou ospravedlňujete absurdním tvrzením, že musíte upravit valorizační schéma, protože tvůrce valorizačního mechanismu podle vás nepočítal s tak vysokou inflací.
Aby bylo jasno, k valorizaci důchodů dochází proto, že vláda totálně podcenila boj s inflací. Zaspala při zastropování cen u výrobců energií, a tím nás vystavila nejvyššímu meziročnímu růstu ceny elektřiny v EU. Nepřistoupila na návrh hnutí ANO dočasně snížit DPH na potraviny, a tím dopustila jejich zdražení o více než 25%.
Nezapomínejme, prosím, pokud už tedy má tato vláda tu drzost hovořit o nějakém ohrožení rozpočtové stability kvůli zákonnému nároku důchodců na mimořádnou valorizaci, že jen díky inflaci vybral ministr financí v loňském roce od občanů o 137 miliard korun navíc. A příjmy státu rekordně rostou díky inflaci i letos. A těmi, koho se toto zdražování dotýká nejvíce, jsou právě senioři. Vždyť co senioři vnímají citlivěji než zdražování potravin, rostoucí náklady na bydlení nebo léky? Ani jednomu utéct nemohou. A obojí je hlavním důvodem, proč má Česko poslední více než rok rekordní inflaci, pátou nejvyšší v Evropské unii. Stát místo aby se o své inflační příjmy v souladu se zákonem s důchodci podělil, je hodlá neústavní změnou zákona, protlačenou v neústavně vyhlášeném stavu legislavní nouze, na poslední chvíli lidově řečeno odrbat.
Senioři ale za chyby vlády nemohou. A není proto ani možné, aby na ně tvrdě dopláceli. Tento přístup vlády k 2,7 milionům občanů, stejně jako způsob, jakým sestavuje státní rozpočet, je červenou linií, se kterou se jako opozice rozhodně nesmíříme. Nárok na mimořádnou valorizaci již vznikl. A nyní jen běží lhůta, kdy k ní musí dojít. Tato lhůta končí v červnu. Snaze vlády prosadit neústavní novelu zákona, která má důchodcům navždy snížit zásluhovou část důchodů a desetitisíce poslat na úřad práce, budeme chtít zabránit. Navzdory účelově vyhlášenému stavu legislativní nouze, který má za cíl naše opoziční pravomoci okleštit na minimum. Tady už totiž nejde jen o seniory. Kdo bude další? Kdo další doplatí na neschopnost této vlády? Kdo jiný by měl dodržovat zákon, když už ani vláda ne. My se pokusíme a uděláme všechno pro to, abychom donutili tento kabinet k zodpovědnosti. A použijeme k tomu veškerou sílu, kterou jsme ve volbách do Poslanecké sněmovny díky voličům získali.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
