Jestli se máme bavit o nějaké změně valorizací do budoucna, pak jedině o tom, že zvyšování důchodů bude spravedlivě probíhat všem jejich příjemcům o stejnou finanční částku, tedy ze stejného základu. A nabízí se například o tu část průměrného důchodu, která bude odpovídat aktuálnímu růstu inflace. To je ostatně i obsahem jednoho z mých pozměňovacích návrhů. V praxi by to nyní znamenalo zvýšení všech důchodů zhruba o 2 200 korun měsíčně. Považuji za nepřijatelné a bezprecedentní, že vláda a ministerstvo práce a sociálních věcí při přípravě návrhu zákona totálně ignorovalo sociální dialog a že vědomě v takto klíčové otázce obchází standardní legislativní proces na vládní i parlamentní úrovni. Nejde tady o žádné opatření mající za cíl reformu důchodového systému, ale čistě o účelový krok zoufalé vlády, která ani neumí formálně sestavit rozpočet.
Valorizační mechanismus mimořádného zvyšování důchodů byl v minulosti do zákona o důchodovém pojištění zahrnut zcela vědomě proto, aby chránil důchodce, kteří již zpravidla jiné prostředky účinné obrany proti inflaci a před pádem do chudoby, než jsou příjmy z důchodů, nemají. Vůbec není pravda to, co nyní říkají někteří vládní politici, že tento valorizační mechanismus nepočítal s vysokou inflací. Naopak, počítal s jakoukoliv inflací a hlavně byl takto vědomě nastaven proto, aby se důchodci ve velkých počtech nestávali příjemci sociálních dávek, ale aby jim příjem z důchodů postačoval k důstojnému životu, protože si to dávno odpracovali. Proto není žádný věcný důvod k tomu tento mechanismus měnit.
Pokud jde o rozpor vládou navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a otázku legitimního očekávání důchodců ve vztahu k výši mimořádné valorizace, je zcela zásadní zejména to, že všechny rozhodné skutečnosti, které zakládají povinnost vlády provést jejím nařízením zvýšení důchodů, již dávno nastaly a je tak známo, od kdy a o jaké částky mají být důchody zvýšeny. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto v naprostém rozporu s tím, s odstupem asi 14 dnů chce zákonné podmínky zpětně změnit a přitom všichni dobře víme, že retroaktivita právní úpravy je podle konstantní judikatury Ústavního soudu nepřípustná. Namísto toho, aby vláda v příslušné lhůtě vydala prováděcí nařízení, kterým byla povinna zvýšit procentuální výměru všech důchodů o zákonem stanovenou výši, pokouší se o účelovou a zpětnou změnu zákona, dle něhož má při tomto zvýšení důchodů postupovat, a to brutálním snížením zvýšení procentní výměry důchodů ze zákonem předpokládaných 11,5 % na 2,3 % a čtyři stovky a okrádá tím všechny důchodce s měsíční penzí nad 8 tisíc korun, což je něco úplně strašlivého.
Co tím vláda vlastně říká? Jaký tím vysílá signál? Že měsíční důchod ve výši například 9 tisíc korun považuje za naprosto dostatečný a není jej třeba valorizovat dle zákona? Že třeba osoba, která má důchod například 9,5 tisíce korun měsíčně, má pohodlnou finanční rezervu a může se uskromnit a přispět tak neschopné Fialově vládě na snížení deficitu státního rozpočtu? Vy už jste se naprosto odtrhli od reality! Jde tak o definitivní razítko na potvrzení asociálního charakteru Fialovy vlády.
A nyní mi dovolte přihlásit se k mým sedmi pozměňovacím návrhům, které jsem podala. Ve sněmovním dokumentu číslo 2042 navrhuji vypustit z vládní novely změnu zákona o důchodovém pojištění a navrhuji zachovat stávající stav a způsob mimořádné valorizace, kde se zásluhová složka penzí zvyšuje na základě zjištěného růstu míry inflace ve sledovaném období, respektive na základě jeho přepočtu na tzv. spotřební či nákupní koš důchodců, což je teď aktuálně o 11,5 %.
Ve sněmovním dokumentu číslo 2043 navrhuji změnu valorizačního schématu při řádné i mimořádné valorizaci, a to tak, že při jakékoliv valorizaci se všechny důchody zvýší o stejnou částku, která se bude na základě růstu míry inflace vypočítávat z průměrného důchodu, což by nyní v praxi znamenalo zvýšení všech důchodů zhruba o 2 200 měsíčně.
V návrzích, které mají čísla sněmovních dokumentů 2037, 2038, 2039, 2040 a 2041 jde pak o navýšení pevné finanční částky valorizace, kterou navrhuje vláda na úrovni 400 korun pro každého příjemce důchodů, což je zcela neakceptovatelné. Proto navrhuji navýšení této pevné finanční částky, o kterou mají být všechny důchody valorizovány, a to následujícím způsobem: Ve sněmovním dokumentu číslo 2037 o 1 410 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2038 o 1 411 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2039 o 1 412 korun, ve sněmovním dokumentu číslo 2040 o 1 413 korun a ve sněmovním dokumentu číslo 2041 o 1 414 korun, což bude spolu s procentuálním zvýšením důchodů znamenat, že například důchodce s průměrným důchodem dostane přidáno zhruba o 1 770 korun měsíčně s tím, že nízkopříjmovým důchodcům značně pomůžeme, a to jak oproti vládnímu návrhu, tak i oproti současnému stavu.
Já věřím, že tyto pozměňovací návrhy zvážíte, a to tak, že pro ně budete hlasovat pro. Děkuji vám předem za jejich podporu.
