Nicméně předem bych rád uvedl, protože nebyla možnost vystoupit v obecné rozpravě, tak bych rád krátce uvedl důvody. Já bych rád tyto pozměňovací návrhy přednesl právě vzhledem k návrhu vlády Petra Fialy na pomoc našim seniorům, invalidům, vdovám, vdovcům, sirotkům. J jakou pomoc jde? Jde o pomoc učit je samostatnosti a snaze, jak ve vysokém věku a mnohdy v těžkém zdravotním stavu přežít ve stavu příjmové chudoby a stále rostoucích cen jejich základních životních potřeb, energií a nedostatku léků. Proto, aby vláda nastartovala naše důchodce k této aktivitě, se v rámci jejího sociálního darwinismu ve smyslu přežití nejsilnějších rozhodla jim sebrat každý rok více než 7 tisíc korun. Asi dospěla k názoru, že naši důchodci si žijí nad poměry. Sociologická data to potvrzují. Už v loňském roce žilo pod hranicí příjmové chudoby pouhých 43 % osamělých důchodců a od té doby jejich počet slibně vzrostl. Čili jde skutečně o nejvhodnější dobu k tomu, zvýšit jejich tréninkovou zátěž a utáhnout šrouby. Jak si jenom dovolují dožít se důchodového věku a pak ještě požadovat po státu vyplácení důchodů, když v průměru pracovali, odváděli daně a pojištění celý aktivní život, tedy kolem 40 let?
Ale vážně. Už jen snaha protlačit omezení červnové valorizace důchodů v tzv. stavu legislativní nouze je neuvěřitelná hrubost. Neexistuje žádný důvod, který by využití tohoto institutu opravňoval. Legislativní nouze se má podle jednacího řádu vyhlašovat pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, což si nelze vyložit jinak, než že vláda zvýšení důchodů dle platné legislativy našim seniorům, kteří celý život dřeli, vdovám, vdovcům, sirotkům a handicapovaným lidem, považuje za velkou hospodářskou škodu. To je opravdu odporné. Nestydíte se?
Dámy a pánové, o problémech nastavení důchodového systému a hlavně o problémech expandujícího státního dluhu víme léta. Všechny vlády od přelomu tisíciletí se sice ohání nutností reformy důchodového systému, ale současně se všechny vlády vyhýbají tomuto problému velkým obloukem, a proto i práce například Potůčkovy komise, která nabídla komplexní reformu propopulační reformy důchodů, vyšla vniveč. Vláda se chová stejně jako předchozí vlády, jako kdyby to zjistila až letos 10. února poté, co statistický úřad zveřejnil nejnovější data o růstu inflace a poté, co překvapivě zjistila, že je tu nějaký zákon o důchodovém pojištění, který obsahuje ustanovení o valorizaci důchodů, a to, že má nějaká pevná pravidla.
Nemůžu se nezeptat, proč vláda nepřišla s dnešní novelou už loni v září. Ano, my bychom byli proti a snažili bychom se jejímu přijetí zabránit, ale aspoň aby bylo jasno, museli bychom vládě přiznat odvahu jít se svou asociální kůží a antihumanistickou podstatou na trh a neřešili bychom problém protiústavního postupu se všemi jeho riziky a dopady. Odpověď je zřejmá. Byly několikery volby, a kdyby s touto reformou přišla vládní koalice před volbami, můžeme předpokládat celkem reálně, že i výsledek těchto voleb jak komunálních, tak senátních, tak i prezidentských by byl nejspíš úplně jiný. Nejspíš však ze strany vlády ale nepůjde o čirou neznalost a zapomnětlivost. Mnohem spíš jde o její cynickou manipulaci s občany a o obětování důchodců politickým hrám kolem prezidentské volby, protože můžeme předpokládat, že kdyby vláda přišla s návrhem osekat valorizaci důchodů dříve, třeba na začátku roku, možná, že by se letos na Hrad chystal někdo úplně jiný a ne generál Pavel. Lze tedy klidně mluvit i o manipulaci, případně podvodu na voličích.
Zpátky k meritu věci. Proč vláda řeší a ještě špatně důsledky obrovské inflace, místo aby řešila její příčiny? Napadlo jí to někdy, zejména má-li k tomu i významné nástroje? Anebo bere inflaci jako danost, která jí přišla vhod, protože si z ní vezme to, co je pro ni dobré, to znamená masivní nárůst veřejných, a tedy vládních příjmů, aniž by se o to podělila s vlastními potřebnými občany, a nechá ji běžet k novým vrcholům.
Další věc a další vládní lež je prý lednová meziroční a meziměsíční inflace něčím, co nikdo nečekal. To snad nemůžou myslet vážně? Protože je to nesmysl. Měsíce mluví národní banka, statistický úřad a všichni realističtí ekonomové o tom, že inflace za rok 2022 se dotkne hranice 20 %. Takže pokud jste, dámy a pánové z vlády, skutečně nečekali takovouto inflaci, tak jste nezodpovědní správci této země. Jste možná naivní snílci věřící na zázrak, ale pravý výklad bude asi jiný. Je smutné, že svou neschopnost přenášíte na lidi, kteří celý život pracovali pro Českou republiku a teď díky vám budou živořit za pár desítek korun na den, a to jim ještě část chcete sebrat.
K vládní novele o důchodovém pojištění podávám celkem pět pozměňovacích návrhů. V návrzích, které mají čísla sněmovních dokumentů: 1942, 1943, 1944, 1945 a 1946 - jde o navýšení pevné finanční částky valorizace, kterou navrhuje vláda na úrovni 400 korun pro každého příjemce důchodů. Jde o neakceptovatelné snížení valorizace o víc než tisíc korun měsíčně. Proto navrhuji navýšení pevné fixní finanční částky, o kterou mají být všechny důchody, respektive jejich zásluhové složky valorizovány významně více: ve sněmovním dokumentu číslo 1942 o 1 465 korun; ve sněmovním dokumentu číslo 1943 o 1 466 korun; ve sněmovním dokumentu číslo 1944 o 1 467 korun; ve sněmovním dokumentu číslo 1945 o 1 468 korun a ve sněmovním dokumentu číslo 1946 o 1 469 korun.
Nyní dovolte, abych se přihlásil k návrhům, které podal kolega Jaroslav Bašta pod číslem 2028, ve kterém navrhuje zvýšení částky na důchod o 1 435 korun. Návrh číslo 2023, kterým navrhuje zvýšení částky důchodu o 1 436 korun. Omlouvám se. Návrh číslo 2023, kterým navrhuje navýšení o 1 437 korun. Moment. (Reakce u stolku zpravodajů.) Ne, to je Bašta. Moment, omlouvám se. Omlouvám se. Přehlédl jsem se, protože jsou to cizí doklady, tak jestli dovolíte, vrátím se zpátky. Omlouvám se, přece jenom čas pokročil už trochu.
První návrh je sněmovní tisk 392 a byl pod číslem 2028. Druhý, který byl pod číslem 2029, sněmovní tisk 392. Třetí byl pod číslem 2030, sněmovní tisk 392. (Reakce u stolku zpravodajů.) Je tam? Dobře. Další byl pod číslem 2031, sněmovní tisk 392. A poslední byl 2032, sněmovní tisk 392. Ano? V pořádku? (Reakce u stolku zpravodajů.)
Ne, já jich mám pět a kolega jich má taky pět, takže deset by jich mělo být celkem.
Pane předsedající, ještě bych rád měl procedurální návrh na odročení tohoto bodu do 20. března tohoto roku.
