Dovolte mi krátce představit rámcovou pozici vlády přijatou k normám pro orgány rovného zacházení. V českém kontextu je orgánem pro rovné zacházení veřejný ochránce práv. Úvodem bych rád sdělil, že se jedná o dva návrhy směrnic, které jsou však výrazně provázané a obsahem prakticky totožné. Každý návrh ale vychází z rozdílného právního základu.

Každý návrh ale vychází z rozdílného právního základu, který se pak projevuje i v procesu jeho přijímání. První návrh je založen na článku 19, odstavci 1. o fungování EU, který se týká zákazu diskriminace obecně. A bude přijímán jednomyslně se souhlasem EP.

Druhý návrh je založen na článku 157, odstavci 3. Smlouvy o fungování EU, který se týká zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti. A bude přijímán kvalifikovanou většinou se spolurozhodováním EP. V této fázi jsou však oba návrhy projednávány orgánech rady společně, a proto byla k oběma přijata jedna rámcová pozice.

Cílem obou návrhů je posílení kompetencí orgánů pro rovné zacházení tak, aby mohly efektivněji přispívat k rovnému zacházení a chránit před diskriminací ve všech členských státech EU. Návrhy přinášejí pravidla pro nezávislost a dostatečné financování orgánů. Dále stanovují jejich pravomoci v oblasti prevence a zvyšování povědomí. Návrhy rovněž řeší přijímání a šetření podnětů a vydávání závazných rozhodnutí či nezávazných doporučení. K tomu mají mít orgány pro rovné zacházení k dispozici dostatek oprávnění a kompetencí. A ostatní orgány mají mít odpovídající povinnost spolupráce.

Specifické povinnosti jsou v oblasti soudnictví, kde mají orgány čtyři nové pravomoci. 1) mají mít možnost hájit a vymáhat svá rozhodnutí, 2) mohou přispívat do soudních řízení svými stanovisky, 3) mohou zastupovat v soudních řízeních oběti diskriminace, 4) mohou podávat vlastní žaloby ve veřejném zájmu.

Návrhy se rovněž věnují dostupnosti služeb orgánů nebo jejich spolupráci s dalšími subjekty. Zavádí také povinné konzultace pro veřejné subjekty a právo adresovat veřejným subjektům, doporučení. Dále řeší možnost provádět výzkumy, sběr údajů o diskriminaci, vydávání zpráv a strategické plánování.

Rámcová pozice vlády ČR se k návrhům staví konstruktivně kriticky. Dle své schválené rámcové pozice může ČR uvítat, že byly návrhy předloženy, avšak vnímá jejich nastavení v některých ohledech jako problematické. Návrhy se podle ní příliš odchylují od původního vymezení a role orgánu pro rovné zacházení jako institucí ombudsmanských či lidskoprávních s měkkými, nevymáhacími pravomocemi.

ČR bude proto obecně usilovat o to, aby návrhy dávaly orgánům pro rovné zacházení takové pravomoci, které nebudou s tímto jejich charakterem v rozporu. Z navrhovaných pravomocí tak ČR podporuje ty pravomoci, které veřejný ochránce práv jako český orgán pro rovné zacházení již má. Jedná se o přijímání podnětů, poskytování poradenství, prevence, výzkum či osvětu. Naopak ČR bude navrhovat dobrovolnost či vypuštění pravomocí nových, především právě v oblasti soudnictví.

ČR má rovněž za to, že návrhy jsou v mnohých směrech příliš preskriptivní a zachází do přílišných detailů jako například u vnitřní organizace orgánů či strategického plánování. Naopak v jiných místech jsou návrhy zase příliš neurčité jako ohledně pravidel nezávislosti orgánů.

Proto bude ČR usilovat o vypuštění příliš detailních úprav a naopak doplnění úprav příliš obecných. Celkově tedy bude ČR usilovat o harmonizaci spíše minimální, která umožní členským státům nastavit si své orgány a celkově systém podle vnitrostátních potřeb.

Podobně přistupuje k návrhům také řada ostatních členských států, které jsou také spíše opatrné, kritické, ale konstruktivní a chtějí si zachovat maximum volnosti ve formování svých orgánů.

ČR k návrhu bude přistupovat stejně a konstruktivně uplatňovat své návrhy. Věřím, že se s tímto přístupem ztotožníte.

Děkuji za slovo a jsem připraven zodpovědět případné dotazy. Děkuji.