Čemu byste se v Senátu chtěl věnovat, jaké téma byste se pokoušel na jeho půdu především vnášet?
Vrátit lidem důstojnost, o tu byli poslední roky připravováni programově a cíleně. Dnes jsou nuceni přijmout špatné podmínky a zacházení z existenčních důvodu, bez možnosti dovolat se spravedlnosti. Chtěl bych využít pozice senátora k zastání se těchto lidí a jejich obavy a starosti přenášet na veřejná a politická fóra k řešení. Chtěl bych být senátorem lidí ne politických kalkulů a zájmů.
Jakou funkci v dnešní mocenské konstelaci Senát má? Věříte v jeho smysl?
Pokud bude senát složen z nejsilnějších stran u kterých jsou jejich senátoři „vázáni“ svými stranami jak to vidíme u ČSSD a ODS tak se smysl senátu vytrácí. Jedině různobarevný a názorově pestrý senát je schopen zabezpečit zájmy občanů oproštěné od stranických sekretariátů. V tomto ohledu jsem rád, že KSČM je po zkušenostech z bolavé historie, strana, vědoma si osobní zodpovědnosti svých členů, hlásících se k volebnímu programu a zásadám demokracie. Z tohoto pohledu považuji KSČM za nejdemokratičtější stranu v České republice, stačí si porovnat Stanovy stran a i laik mi dá za pravdu.
Jak vidíte své šance na zvolení? Sledujete své protikandidáty? Jak je hodnotíte?
Voliči rozhodnou, a pokud budou volit svou budoucnost po zkušenostech s velkými stranami, nebojím se. Přece vidí jak se ČSSD velmi ráda spojuje s ODS, aby získala absolutní hlasovací převahu i když má alternativu na levicovou komunální koalici. Heslo „chceme klid na práci“ ve společných zájmech, má stále aktuální podobu. A politici, kteří svou karieru začínají v této politické škole se přes noc, zvolením, nestanou „dočista čistí“ obhájci levice a obyčejných lidí.
Kritizovat Nečasovu vládu už je dnes nošením dříví do lesa. Přesto: jaké je podle vás vůbec nejhorší dědictví, které nám po sobě zanechá?
Že v klidu skončí a bude se tvářit jako, že nic. Bohužel, naučili lidi rychle ztrácet paměť. Kdo si dneska vzpomíná jak za úřednické vlády pana Fišera bujela podezření na korupci jeho ministrů za které minimálně morálně zodpovídá a dnes, jako by nic, možný budoucí prezident. Za pár let bude pan Nečas tvrdit, že ne on, ale ostatní za to tehdy mohli a on vlastně nit z toho nechtěl.
Co dnes nejvíce trápí Ostravu, potažmo Ostravsko? Je to stále nezaměstnanost a sociální problémy?
Dodal bych ještě čistotu životního prostředí, ale opravdu nezaměstnanost považuji za největší problém regionu. Bez práce nemají lidé důvod bydlet v Ostravě a jestli vláda nechce mít všechny občany v Praze, měla by začít dělat efektivní politiku zaměstnanosti v regionech a ne jen vybírat daně na ni.
Stále více se do veřejné debaty ve vašem kraji znovu dostávají otázky kvality ovzduší a bezohlednosti průmyslových podniků. Proč se ovzduší na Ostravsku nedaří zlepšit?
Ale ono se stále zlepšuje!!! Bohužel jen pomalu . Osobně považuji za nejhorší drobné prachové částice zviřované dopravou než exhalace z vysokých komínů průmyslových podniků. Nyní bohužel dochází často k inverzím. To co se v nich drží dole není až tak z těch komínů, ale ze stavu technologií průmyslového zpracování a města. Jeho polohu a proudění vzduchu neovlivníme. Proto stále prosazuji myšlenku bezplatné hromadné dopravy. Ne jenom v době inverze, ale po celý rok. Tím výrazně snížit podíl individuální dopravy a nutnost výstavby nových kapacit komunikací a parkovišť místo zeleně. I průmyslové podniky musí přijmout technická opatření a modernizovat své výroby, jde to ztuha a bohužel bez výrazné pomoci státu, ale již první příklady takových „čistých“ investic v Ostravě máme. Jsem přesvědčen , že návštěvník Ostravy bude velmi překvapen množstvím zeleně a nebojím se použít přirovnání Ostrava město v zeleni.
Často se diskutuje o zanedbání dopravní infrastruktury ve vašem regionu. Co s tím?
Vrátit se k myšlence hromadné kolejové dopravy. Pamětníci vzpomínají na tramvaj spojující Ostravsko-karvínskou aglomeraci. Chybou našich předku a socialistického plánování se přešlo na autobusovou dopravu. Věřím, že ještě nastane renezance příměstské kolejové dopravy a rychlovlaky spojí Karvinsko, Havířov, Frýdek-Místek, Opavsko s Ostravu. A pokud se zbavíme chybného myšlení o nutné ekonomické efektivitě této dopravy bez započítání obrovských vedlejších přínosu, třeba pro životní prostředí, hned uvidíme, že se velice vyplatí přepravovat lidi hromadnou dopravou a třeba i bezplatně.