Já začnu tou poslední otázkou, která souvisí, nesouvisí s komunikací, protože poradci jsou aspoň v mém chápání a i v chápání, které je obvyklé ve světě, pokud ta funkce není definována nějakým legislativním ukotvením, jako je třeba poradce pro národní bezpečnost, lidé, kteří nemají mluvit za vládu, na to máme politickou odpovědnost a lidi, kteří jsou mluvčí nebo něco podobného, ale mají nám radit. A já jsem se celý život řídil tím, že je dobré, když slyším i názory, které nejsou úplně moje nebo které se mně nelíbí, ale jsou to názory odborníků na určité oblasti, kteří mně prostě poskytují nějaké odborné zázemí. Tak je to v případě mých poradců a samozřejmě ne každý z těch poradců dokáže v tom mediálním prostoru říct všechno, co bych řekl já nebo co by bylo prostě ideálně řečeno, a tak to je i v případě tohoto výroku. Já už jsem opakovaně řekl v médiích, že ho považuji za nešťastný, zasazený mimo kontext. Pan poradce Křeček popsal určitou situaci, která se odehrává, ale to neznamená, že ten výrok za dané situace byl vhodný a že se setkal s takovým porozuměním, jak to on asi myslel.
Co je asi ale důležitější, to není tak, že někdo posílá lidi, aby nakupovali potraviny v Polsku. Vláda tady jednala a jednala velmi intenzivně. A výsledek vládního úsilí, někdy i trochu karikovaného, ale zbytečně, protože po ovoci poznáme, dívejme se na výsledky, ten výsledek je, že ty ceny potravin klesají. Když se podíváme na poslední údaje o spotřebitelských cenách a právě cenách potravin, vidíme, že meziměsíční pokles cen potravin v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje je výrazný, u zeleniny o 5 %, u vajec o 12,9 %, polotučné trvanlivé mléko o 12,3 %, nealkoholické nápoje 2,3 %, oleje a tuky 2,6 %, drůbež 1,5 %, cukr 4 %... A tak bych mohl pokračovat. A to nejsou zanedbatelné částky a to nejsou zanedbatelná procenta. Čili vidíme tady, že to má efekt, že ceny potravin klesají, a proto je to výsledek politiky naší vlády, tlaku na všechny, kteří tvoří ten řetězec od producentů až po prodejce. A myslím si, že tady občané jednoznačně vidí. Takže to je ta činnost vlády a to je ta správná reakce. Samozřejmě kdybychom chtěli být korektní, tak zase můžeme říct, že lidé z Polska k nám jezdí nakupovat pohonné hmoty, to taky všichni víme, ale to teď tady nechci rozebírat, a že vlastně v rámci té přeshraniční spolupráce je tohle vlastně běžné. Ale to, co by to nemělo zakrýt, je, že ano, s cenami potravin, tak jak byly vysoké, jsme nebyli spokojeni, udělali jsme potřebné kroky, ceny potravin jednoznačně klesají. Tady jsem ukázal ta čísla, a to má velmi pozitivní vliv i na meziměsíční pokles inflace, což je taky určitě dobrá zpráva pro všechny občany České republiky, a myslím, že z toho musíme mít radost, ať už jsme ve vládní koalici, nebo v opozici, prostě ceny potravin významně klesají a doufám, že ten trend bude pokračovat.
Pokud jde o komunikaci, já jsem určitě spokojen s komunikací, kterou dělá vláda ve formě strategické komunikace. To, že bychom mohli zlepšit komunikaci v té či oné oblasti i jednotliví členové vlády, to je samozřejmě vždycky tak, vždycky můžete zlepšit komunikaci, ale to jste asi neměl na mysli, protože nebudeme navzájem si asi posuzovat, jakou má opozice nebo koalice komunikaci, jak je s ní kdo spokojen. Vy jste měl na mysli ty věci, které se realizovaly v rámci strategické komunikace. A tady si myslím, že poměr cena - výkon, respektive ten dopad - a skutečně tady nemá smysl se bavit o těch drobných částkách - že ten dopad byl dobrý. Ale já bych tady chtěl opravit tu myšlenku, že my to hodnotíme z hlediska toho, jak to třeba vytváří u občanů pozitivní dojem o vládě. To není vůbec cílem té strategické komunikace, na to máme jiné nástroje, standardní politickou komunikaci. Cílem té strategické komunikace je informovat občany o tom, co jim stát nabízí, co mohou využít, jaké služby mohou využít, kam se mohou obrátit, když potřebují pomoc, na jakou pomoc mají nárok. To je cíl té strategické komunikace. A právě z tohoto hlediska ta strategická komunikace, a na to jsou data, jednoznačně dosáhla svého cíle. I lidé, kteří nemohli nebo dřív nežádali, nevěděli o tom, že mají třeba nárok na příspěvek na bydlení, tak o něj začali žádat. A začali o něj žádat v mnohem větším počtu než dřív. To znamená, že naše strategická komunikace, v této věci Deštník proti drahotě, jednoznačně plní svoji funkci a občané rozuměli tomu, co se jim snažíme říct. Jestli od toho někdo čekal, že to jako zvedne popularitu vlády nebo něco podobného, my ne, my jsme to od toho nečekali ani jsme do toho s tím úmyslem nedávali tu energii a ty peníze. Ten úmysl byl naprosto jednoznačný - jako stát informovat občany o tom, jaké mají možnosti a jakým způsobem jim stát pomáhá a může pomoci. A to si myslím, že je správné a že to je dobře. A takhle má strategická komunikace fungovat.
Já se ale ještě vrátím k té diskusi, kterou jste to vlastně začal, a to je Ministerstvo vnitra a to vyvěšení karikatury prezidenta Ruské federace. Aby už to pro jednou bylo jasno, tak návrh, výroba té karikatury byla v rukách spolku Dekomunizace. Ministerstvo vnitra využilo ten předmět ve formě zápůjčky. Tisk platil spolek Dekomunizace, Ministerstvo vnitra hradilo pouze instalaci a deinstalaci. Instalace a deinstalace vyšla na 73 tisíc korun, náklady na instalaci a deinstalaci této karikatury budou státu, rozpočtové kapitole Ministerstva vnitra, vráceny ve formě daru z výtěžku aukce karikatury. Hlavní částka z této aukce bude použita ve prospěch obětí agrese Ruské federace. Náklady státního rozpočtu, tedy kapitoly Ministerstva vnitra, žádné nevznikly a žádné nevzniknou. Tolik k tomu konkrétnímu případu. A jinak si myslím, že jsem odpověděl na všechny vaše otázky a pochybnosti.
