Mezi „vyslanci“ nespokojených zemědělců, kterým bylo umožněno před sídlem Komise vystoupit s varováním před nebezpečnými dovozy, byli i delegáti Zemědělského svazu a Agrární komory z ČR. Po skončení protestů jsem je mohl potěšit aspoň malou dobrou zprávou. Netýkala se sice dovozů jedovatých plodin z Ukrajiny, které Evropský parlament bohužel schválil již na minulém plénu. I tak z ní ale naši zemědělci mohou mít radost.
V době, kdy probíhala demonstrace, jsme v Zemědělském výboru Evropského parlamentu (AGRI) hlasovali o návrhu nařízení o obnově přírody. Legislativní paskvil, předložený Evropskou komisí, nakonec většina členů výboru odmítla jako celek. Normativní část návrhu nařízení má „pouhých“ 23 článků. I s vysvětlujícími recitály se text vejde na 36 stran formátu A4. Což je na bruselské poměry tenký sešit. O kvalitě předpisu asi nejlépe vypovídá, že k němu bylo jen členy AGRI předloženo 1267 pozměňovacích návrhů, které včetně zdůvodnění zaplnily 605 stran stejně velkých papírů. Většina pozměňovacích návrhů byla vyrobena ve spolupráci se zemědělci v členských státech, jejichž živobytí návrh nařízení bytostně ohrožuje. Stejně jako celý Zelený úděl. Do balíku jsem přispěl rovněž pozměňovacími návrhy, na jejichž přípravě jsem spolupracoval s experty ze Zemědělského svazu a Agrární komory.
Hlasovací lístek, připravený francouzskou zpravodajkou Anne Sanderovou z Republikánské strany, měl 82 stran. Když jsem se během víkendu na hlasování připravoval a promítal jsem si jednotlivé pozměňovací návrhy do textu návrhu Komise, zjistil jsem, že jediné části, které nikdo z kolegů nenavrhuje opravit, jsou název a dole políčka pro podpisy předsedy europarlamentu a Rady ministrů. Jinak na všechny články, jejich odstavce a odrážky ve formě písmen mířilo hned několik pozměňovacích návrhů.
Komise si v předloženém dokumentu představuje obnovení přírody do podoby, v níž pro člověka jaksi není místo. Jinak než vrchol drzosti nelze označit článek 9 – nazvaný „obnova zemědělských ekosystémů“. V jeho odstavci 4 chce Komise uložit členským státům, aby přeměnily zpět na bažiny 70 % polí a pastvin, které z nich byly během staletí získány. V Čechách by to znamenalo nutnost sestěhovat obyvatelstvo na území, na němž lidé žili v době krále Přemysla Otakara I. (1155-1230). Před rozšířením osídlení do jižních Čech organizovaným rozrodem předního Přemyslova bojovníka Vítka z Prčice († 1194) vedla zemská hranice na linii hradů Chýnov, Bechnyně a Prácheň. V místech, kde je dnes soustava třeboňských rybníků, vybudovaných Štěpánkem Netolickým (1460-1539) a Jakubem Krčínem z Jelčan (1535-1604), byly dříve močály. A podle požadavků Komise by vodní díla, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, měla být zbourána a opět nahrazena bažinami. Do nich by se měly propadnout i lázně, které rašelinu používají k léčení poruch pohybového ústrojí.
Na Moravě by aplikace eurokraty navrženého textu znamenala konec veškeré zemědělské činnosti na podstatné části Znojemska, Břeclavska, Hodonínska a Uherskohradišťska. Místo vinohradů a ovocných sadů by podle eurokratů měl být močál, který krajinu ovládal v době Velké Moravy.
Že je podvodný už název celého nařízení „O obnově přírody“ stejně jako celý Zelený úděl, dobře dokládá článek 10, pokrytecky nazvaný „Obnova lesních ekosystémů“. Podle jeho odstavce 2 by členské státy měly v lesích dosáhnout ROSTOUCÍHO PODÍLU mimo jiné MRTVÝCH STROMŮ. Stojících i volně ležících. Pro zdraví lesa představuje tento způsob „ochrany přírody“ a la Správa Šumavského národního parku existenční ohrožení.
Kůrovec, namnožený v chovné stanici národního parku, samozřejmě hranice nedodržuje a rozšířil se do lesů po celé republice. Každý, kdo dnes projde volnou krajinou nejen na Vysočině, ale i v Jeseníkách na opačném konci České republiky, může na vlastní oči spatřit spoušť, kterou nálety kůrovce napáchaly. Zatím co Šumava je přeplněná suchými torzy mrtvých stromů, velké části oblastí, na nichž byl donedávna souvislý les, jsou holinami po záchranné těžbě. Podle představ Komise by jimi měly zůstat. Opětovné zalesňování formou výsadby stromů je pro eurokraty nežádoucí. Chtějí totiž rozšiřovat oblasti bezzásahovosti, jako jsou v Národním parku Šumava.
Proti těmto šíleným návrhům se mezi členy AGRI zvedl velký odpor. Poslanci z jižních států své pozměňovací návrhy proti této svérázné formě „obnovy“ lesů zdůvodňovali rizikem ničivých požárů, s nimiž mají bohaté zkušenosti. Vyšetřování příčin ohnivého inferna v oblasti okolo českého Hřenska v roce 2022 přesvědčivě doložilo, že volně ložené či stojící kmeny mrtvých stromů způsobily, že se původně malý oheň, který by hasiči mohli uhasit, rozhořel do nezvladatelných rozměrů. A nakonec se rozšířil přes hranice do Německa.
Velmi podivně si eurokomisaři představují i obnovu vodních toků. Dnes tvoří rybníky a přehrady se svým okolím svébytné ekosystémy, plné života. Pod vodou i nad hladinou. Jejich břehy jsou domovem mnoha živočišných druhů, z nichž řada je na seznamech ohrožených a kriticky ohrožených druhů, vedených Mezinárodním svazem ochrany přírody. Tyto oázy biodiverzity by eurokraté rádi zbourali v rámci plánu na obnovení 25 tisíc km volně tekoucích největších řek. Nezajímá je, že na mnoha přehradách jsou už nyní vybudovány vodní schody, které migrujícím druhům ryb, jako jsou lososi, umožňují překonat hráz a plavat dál proti proudu.
Paradoxní je, že přehrady jsou většinou vybaveny vodními elektrárnami, což jsou nezpochybnitelně obnovitelné zdroje energie. Snaha komisařů o jejich odstranění je jasně usvědčuje, že jim nejde o přírodu, ale tahání peněz z kapes lidí a firem v EU formou emisních povolenek. V případě fotovoltaických a větrných elektráren však má jít stranou i příroda. Komise by návrhem chtěla uložit členským státům nalezení všech oblastí, kam je lze instalovat.
Každý, kdo má rád přírodu, stejně jako každý zemědělec či milovník dobrého jídla se mi nemůže divit, že jsem spolu s většinou kolegů hlasoval pro zamítnutí tohoto obludného návrhu z klávesnic eurokratů. Držte mám palce, aby se nám podařilo přesvědčit kolegy z ostatních výborů, že stejný postup je třeba zvolit i na plénu EP.
