Novela navíc dává příležitost krajům, aby si jasně a dlouhodobě definovaly, na kterých regionálních tratích budou objednávat provoz. Zákon nyní projedná Senát, platit by měl začít platit ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
„Jsem rád, že jsme po pečlivé diskusi, nalezli podporu pro zavedení úspory financí, ale i lidských zdrojů na zajištění provozuschopnosti několika tratí v ČR, po kterých jezdí jen opravdu málokdo. To nám umožní ještě více napnout síly na rozvoj železnice tam, kde je o ni zájem. Na to potřebujeme finance i lidi ze Správy železnic víc než kdy dřív,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Na rozdíl od předchozích návrhů na zefektivnění správy železniční sítě se přijaté řešení podařilo podrobně prodiskutovat v rámci pracovní skupiny s kraji i dopravci a nalézt na této půdě shodu. Zákon zavádí např. větší transparentnost procesu a povinnost informovat o plánu přerušit provozuschopnost a provozování dráhy v daném místě, což v případě místního zájmu umožňuje rozhodnutí zvrátit. Nastavují se také přesné podmínky a kroky pro obnovení provozuschopnosti a provozování na dotčené trati.
„Chci zdůraznit, že přerušení provozuschopnosti nevyužívané nebo málo využívané tratě je možnost, nikoli povinnost, o kterou může Správa železnic požádat v momentě, kdy na ní kraj nechce objednávat dostatečný počet osobních spojů či po ní jezdí jen minimum nákladních vlaků. Rozhodnutí o tom, zda bude trať existovat, je v rukou krajů. Správě železnic zároveň dáváme nástroj k tomu, aby nemusela provozovat něco, co neplní svůj účel. Je to logický krok, protože síly na údržbu potřebujeme soustředit na využívané trati,“ dodává ministr.
Nová podoba právní úpravy tedy:
- dopadá na poměrně úzký okruh drah, a to vzhledem k nízkému limitu pro roční počet jízd nákladních (12 jízd ročně) a osobních (300 jízd ročně) vlaků potřebných pro vyhovění žádosti (jde o zohlednění diskuse vedené v Poslanecké sněmovně v roce 2021, kdy oproti původně zamýšlené právní úpravě počítající s limitem 1500 jízd osobních vlaků došlo ke značnému snížení okruhu drah, u nichž bude možné institut využít),
- dostatečně chrání zájem územních samosprávných celků, aby byly zahrnuty do procesu zamýšleného přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nacházející se na jejich území (s odkazem na jejich roli objednatele veřejné dopravy), kdy bude potřebné jejich závazné stanovisko v příslušném správním řízení (jde o zohlednění diskuse vedené v Poslanecké sněmovně v roce 2021),
- posiluje transparentnost procesu přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy, když došlo k doplnění povinnosti vlastníka dráhy nebo její části, který hodlá požádat o přerušení její provozuschopnosti, zveřejnit na svém webu na 3 měsíce údaje o rozsahu jejího užívání,
- zajišťuje snadnější dostupnost informací pro širokou veřejnost, když došlo k doplnění povinnosti vlastníka dráhy nebo její části zveřejnit na svých internetových stránkách seznam drah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a údaje aktualizovat (vychází ze závěrů uvedené pracovní skupiny),
- nově počítá s možností územních samosprávních celků a dopravců iniciovat první kroky směřující k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu (jde o zohlednění výsledků politických diskusí týkajících se posílení postavení dopravců a územních samosprávných celků v procesu obnovení provozuschopnosti dráhy),
- silněji motivuje vlastníka dráhy, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, k respektování povinnosti zachování jejího tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku (tato povinnost vychází z podstaty samotného nově zaváděného institutu a zajistí, že dráha zůstane zachována v území a bude tak možné v budoucnosti obnovit její provozuschopnost, bude-li to třeba), když došlo ke zvýšení horní hranice sazby pokuty (až do 10 mil. Kč) za porušení této povinnosti,
- zpřesňuje normativní text (včetně vymezení vlastní podmínky pro povolení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části) v zájmu jeho jednoznačnosti a srozumitelnosti a
- přináší preciznější provázání nově zaváděného institutu s ostatními ustanoveními zákona o dráhách, včetně důslednějšího vymezení důsledků spojených s přerušením provozuschopnosti a provozování dráhy.