dovoluji si vyjádřit závažnou pochybnost o upřímnosti úsilí ministrů této vlády v otázkách souvisejících s péčí o naše veřejné finance. Je velmi nepravděpodobné, aby kabinet, který není schopen a ochoten aktivně řešit zcela objektivní aktuální rozpočtové problémy, mohl jakkoliv pozitivně přispět k řešení problému dlouhodobých, penzijní otázky nevyjímaje.
Jedním z výstupů včerejšího výjezdního zasedání vlády ve Vimperku bylo naprosto šokující oznámení premiéra Petra Fialy, že fiaskem letošního státního rozpočtu se vláda zatím zabývat nehodlá. Ano, slyšíte dobře. Ačkoliv deficit státního rozpočtu na konci května dosáhl bez externích šoků...
Ačkoliv deficit státního rozpočtu na konci května dosáhl bez externích šoků zcela rekordní výše, technicky se dotkl svého celoročního stropu, je zatížen prokázanými chybami v rozsahu zhruba 150 miliard korun a potýká se s historicky nevídanými problémy na příjmové straně, předseda vlády České republiky se na tiskové konferenci vyjádřil, cituji: "Není v tom žádný spor ani váhání. Ale chceme mít parametry dobře nastaveny. A že to rozhodnutí bude ve prospěch České republiky." A pokračoval dál. Cituji: "Pokud budeme letos muset šetřit, což nevylučuji, tak nechceme, abychom směřovali někam do infrastruktury nebo do něčeho, co prostě garantuje naši další prosperitu, ale snažili bychom se šetřit na provozních nákladech státu. Ale jak to bude, to uvidíme teprve v dalších dnech. Proto se tématem nebudeme zabývat dnes, protože čísla o tom, jak se skutečně vyvíjí rozpočet letošního roku, uvidíme až v průběhu léta." Konec citace.
Víte, já rozumím tomu, že pan premiér a ministr financí jsou kamarádi. A dokonce rozumím i tomu, že přijetí adekvátní reakce ze strany premiéra by znamenalo přiznat, že vedlejším produktem tohoto kamarádství bylo obsazení nejdůležitějšího resortu zcela nekompetentním člověkem. Prostě se stala chyba a chyby se v politice stávají. Fajn. Tak z osobních důvodů by se ministr financí rozhodl skončit. Nebylo by to nic nového pod sluncem. Už v pondělí by mohla být v Letenské 15 svolána mimořádná porada vedení řízená ministrem, který místo vrstvení problémů a výmluv začne problémy aktivně řešit. Ale ne. Pan premiér se rozhodl svůj největší personální omyl nepřiznat. Vedlejším produktem tohoto kamarádství tak budou kromě odložené ostudy ještě dalekosáhlé škody, postupná paralýza jednotlivých agend státu, chaos, investiční úpadek a dodatečné náklady na dluhovou službu České republiky. A to jsem vyjmenovala jenom to, co se zcela jistě stane jenom do léta, kdy hodlá vláda podle svého premiéra současné fiasko teprve vyhodnotit. V sázce nejpozději na podzim je pak věrohodnost České republiky u jejich věřitelů, ratingových agentur a mezinárodních institucí. Ve výsledku pak toto kamarádství může stát Českou republiku ztrátu suverenity.
Snad se mnou budete souhlasit, že vláda a její premiér, kteří jsou připraveni přinést tak vysokou oběť, by se vůbec neměla pouštět do řešení dlouhodobých problémů této země. Důvěryhodnost těchto snah je předem naprosto nulová. Dokud bude vláda tváří v tvář čelit akutní hrozbě nedodržení příjmů a překročení výdajů státního rozpočtu, které v kombinaci znamenají zhruba 150 miliard korun, dokud se bude pohybovat na hraně likviditních rizik, dokud nezreální státní rozpočet na letošní rok, bude jakákoliv její snaha o fiskální reformy zcela nevěrohodná a naprosto nepatřičná.
Úplně stejně jako byste nechtěli, aby vás finanční gramotnosti učil lektor, který splácí kontokorent kontokorentem nebo aby vám svatební hostinu připravoval odsouzený travič, podobně bizarně vyznívají reformní ambice vlády, která svůj rozpočet postavila na účetních tricích v rozsahu 2 % HDP.
Včera jsem v rozpočtovém výboru iniciovala usnesení, které by uložilo ministru financí zúčastnit se dalšího jednání výboru. On tam nechodí vůbec. Nelze totiž vyloučit, že jeho morálně volní vlastnosti neumožňují dostatečnou sebereflexi, tím méně jakoukoliv nápravu. Zároveň je evidentní, že zpětné vazby se mu nedostane ani od předsedy vlády, jakoby se za standardních okolností normálně dělo. Z tohoto důvodu tím nejmenším, co můžeme jako rozpočtový výbor sledující kolaps uzákoněné bilance hospodaření udělat, je přizvat ho a ve světle jasných čísel požadovat odpovědi a řešení.
Je mi velice líto, že rozpočtový výbor toto usnesení nepřijal a pan ministr se tak na žádné z našich jednání pravděpodobně opět nedostaví. A jak vidíme, tak není přítomen ani tady na plénu. Opravdu jsou si poslanci vládní koalice jisti, že šéf státní kasy, architekt vlajkových lodí vaší vlády, tedy daňových balíčků, tvůrce zákona roku a také hlavní národohospodářský aktér vašeho kabinetu, je schopen plně dohlédnout důsledků svého nekonání? Jsem přesvědčena, že nikoliv. Bohužel se zatím ukazuje, že vládní koalice si ještě plně neuvědomuje, že toto historicky bezprecedentní selhání, které vstoupí do učebnic hospodářské politiky a veřejných financí, je zároveň bezprecedentním selhání vlády jako celku.
Já vám tedy z tohoto místa pro jistotu sdělím, co se se státním rozpočtem děje. Schodek státního rozpočtu dosáhl na konci května výše 271,4 miliardy korun. A kdyby Ministerstvo financí z pokynu Zbyňka Stanjury účelově nezadrželo výplatu zálohových plateb na sociální služby a státním fondům, jsme po pěti měsících roku technicky na celoročním limitu, který je 295 miliard korun. K této situaci přitom dochází při rekordních inflačních příjmech státního rozpočtu, které jen za prvních pět měsíců přesáhly 59 miliard korun. Dochází k ní v situaci, kdy naše ekonomika nečelí žádným nepředvídatelným šokům, lockdownům ani krizím. A důvody tohoto šokujícího výsledku hospodaření jsou pro daňového poplatníka mimořádně bolestné.
Za prvé. Pokračuje katastrofální čerpání evropských peněz. Ke konci května vyčerpala tato vláda pouhých 33,9 % celoročního plánu. Květnovým minimem je přitom 45 %. Vzhledem k tomu, že jeden procentní bod odpovídá zhruba 1,5 miliardě korun, hovoříme o 17 miliardách alokace pro Českou republiku, které necháváme ležet v Bruselu. Společně s loňskými nevyčerpanými 54 miliardami jde již o astronomických 71 miliard korun, převážně z minulého programového období, o které na konci roku nenávratně můžeme přijít. Končí období, kdy můžeme dočerpat programové období 2014 až 2020 podle pravidla N + 3. A ta částka samozřejmě každým dnem nečinnosti resortu financí významně narůstá. Logicky, protože plynulost čerpání je znemožněna současnou rozpočtovou křečí, do které Českou republiku ministr financí dostal.
Za druhé. Obrovské problémy ve výběru daní. Po očištění od inflace je daňové inkaso nejhorší od krizového roku 2009. Zatímco výběr daní ke konci května standardně osciluje mezi 35 až 40 procenty celoročního plánu, je letošní dosavadní výběr jen na 32 procentech. Každé nevybrané procento přitom znamená 9,5 miliardy korun, které chybí na příjmové straně. Hovoříme tedy nejméně o 30 miliardách korun, o které státní rozpočet přišel jen za prvních pět měsíců tohoto roku. Klesá inkaso daně z tabákových výrobků, klesá inkaso spotřební daně z lihu, odhaluje se amatérismus a naivita tvůrců daně z mimořádných zisků. A samozřejmě se naplno projevuje zrušení EET a nesmyslná filozofie ODS, že boj s daňovými úniky a podvody je šikanou podnikatelů. Ne, to je ochranou těch poctivých.
A za třetí a v neposlední řadě. Ministerstvo financí pochopitelně nekompromisně dostihly účetní triky za 150 miliard korun, z nichž každý jeden by v dřívějších dobách vedl k okamžitému odvolání ministra financí z jeho funkce. Připomenu jen ve stručnosti: Rozpočet nepočítá s 15 miliardami korun na mimořádnou valorizaci penzí, byť vláda nejpozději od podzimu minulého roku prokazatelně věděla, že k ní dojde. A to teď nebudu zmiňovat to, že zpomalila valorizaci protiústavním způsobem, který jsme napadli u Ústavního soudu, takže by ta částka bývala byla mnohem vyšší. Státní rozpočet si bere 7 a půl miliardy od zdravotních pojišťoven na financování systému veřejného zdravotního pojištění, který tato vláda snížením plateb za státní pojištěnce poslala do červených čísel. V rozpočtu chybí 30 miliard na projekty Státního fondu dopravní infrastruktury. Státní fond má proto vydat vlastní dluhopisy, ty budou méně výhodné, než by si půjčoval stát. Turecké hospodaření. Přesunutí deficitu ze státního rozpočtu do SFDI.
Rozpočet počítá... Toto je obzvlášť pikantní, a s kolegou Richardem Brabcem, stínovým ministrem životního prostředí, na to upozorňujeme rukou společnou a nerozdílnou už více než půl roku. Toto je podvod, co teď řeknu, toto je klasický podvod. Rozpočet počítá s 50 miliardami pro Ministerstvo životního prostředí z takzvaného Modernizačního fondu, byť čerpání z něj není upraveno národní legislativou, chybí potřebná notifikace Evropské komise a EIP. A ta drzost se nezastavila ani ve střednědobých rámcích. Těch 50 miliard je tam ještě i v roce 2024 a v roce 2025 v rámci schváleného střednědobého výhledu. Toto je skandál, toto si nedovolil žádný ministr financí v novodobé historii České republiky. Toto je naprostá, naprostá nehoráznost.
A my jsme spokojení. Pan premiér je spokojený. Pohoda, pohoda, vánek(?). A v neposlední řadě Ministerstvo financí nevybere na windfalltex a odvodech z nadměrných příjmů plánovaných 100 miliard, ale jak samo ministerstvo přiznalo, jenom miliard 40. Takže sliby, že v druhé polovině roku dorazí významné příjmy od výrobců elektřiny, jsou naprosto nedůvěryhodnými výmluvami a nemají žádnou oporu v realitě. Vy už počítáte s těmi příjmy, ony budou menší, tam nepřijde nic mimo, nad rámec. Mimořádné příjmy totiž v průběhu prvních pěti měsíců tohoto roku podle zprávy Ministerstva financí stát z velké části již získal. V případě odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny jde dokonce o 80 procent.
Je více než jasné, že i v případě avizovaného vázání výdajů v rozsahu 20 miliard, o kterém tedy vláda včera jednat měla a nakonec nejednala, jak jsme se dozvěděli od pana premiéra, je dodržení deficitu ve výši 295 miliard vyloučené. Takže i kdyby se podařilo ministrovi financí prosadit těch 20 miliard, které chce ještě letos seškrtat, jak nám řekl minulý týden, v médiích jsme se to dověděli, což je zhruba 10 procent provozních výdajů ještě letos, asi 4 % objemu mezd takovým hrubým odhadem. A slyšela jsem včera vyjádření pana ministra Rakušana z Vimperku, který říkal, že už nevidí prostor, aby letos někde škrtal, že už seškrtal, co mohl. Já to chápu, já chápu, že nechce tnout do živého a sahat na platy policistům, hasičům a dalším. Tomu já úplně rozumím, já to chápu. Jenom nerozumím, jak to může říct ministr financí. Plácnout do veřejného prostoru, ti ministři se zhrozí, pan ministr Bartoš řekl, jenom cituju veřejné zdroje: No to jsme si nedomluvili, doslova řekl, to jsme si nedomluvili.
Takže co? A včera se o tom tedy nejednalo, protože se počká do léta. Na co čekají, na co? Neví, co mají dělat. Čekají na to, aby vymysleli nějakou pohádku, nějaký příběh, do kterého to zaobalí. Jak to vysvětlí veřejnosti, že lhali před volbami, lhali po volbách, neustále. Toto se nedá odkecat. (Slabý potlesk zleva.) Jediné, čeho tvrdohlavým odmítáním zreálnění státního rozpočtu vláda dosáhne, je komplikace řízení likvidity státu, dluhové služby a ohrožení tři desetiletí budované pověsti České republiky jako věrohodného partnera s transparentní fiskální politikou.
Stínová vláda hnutí ANO měla v úterý výjezdní zasedání v Mladé Boleslavi. A tam jsme se samozřejmě dotkli i toho, jakým způsobem vnímají vládní kroky jednotlivé municipality. Připomenu, že kromě takzvaného Ozdravného balíčku, pro mě daňového balíčku, to je klasický daňový balíček, který je ale ve skutečnosti, znovu opakuji, daňovým balíčkem, minulý týden Ministerstvo financí představilo ještě jakýsi akcelerační balíček na příští rok.
A jako by toho nebylo málo, tak souběžně se zveřejněním šokující zprávy o hospodaření státního rozpočtu v letošním roce přišlo ještě s nejasnou zprávou o tupých škrtech v roce letošním. A toto letošní snížení nespecifikovaných výdajů na provoz - a já jsem to tu už řekla, co by to znamenalo, znovu to zopakuji - 10 % z provozu, 4 % z objemu mezd. Reakce některých ministrů jsme slyšeli, takže opět překvapení. Pan ministr to tak řídí. On přece říkal - já nebudu dělat ty PR schůzky, co jste dělala vy na Ministerstvu financí s ministry, pak jste šli na tiskovku - ne, on jim to sděluje v eKLEPu, tam se dočtou, kolik jim škrtne příští rok. Pak jim to nadiktuje na vládě a pak řekne - to vláda, já, nic, to vláda, anebo horlivé úřednické pero.
Tak žádné horlivé úřednické pero, nic bez svolení a zadání politické reprezentace si nedovolí udělat. Ani ten návrh rozpočtu na rok 2024 by neodešel, kdyby na takzkvaném referátníku - už asi víte, co jsou referátníky, že ano - na takzvaném referátníku nebyl podpis ministra. To by si žádný úředník nedovolil. Takže ministr dobře věděl, co posílá za hrůzu, potichu, do eKLEPu - to jsem se teď dotkla rozpočtu rok 2024, ale tomu se určitě budeme věnovat v následujících týdnech a měsících - nebo já určitě - naprosto podrobně.
Valorizace na rok 2024. Co na to říkáte, lékaři z řad pětikoalice? Co na to říkáte, že jsme tady krvavě vyjednali nějaký kompromis, když jste loni po několika měsících našeho bránění vzali zdravotní pojišťovnám 14 miliard, domluvil se na tři roky nějaký kompromis zpomalení valorizace, aby vědělo zdravotnictví, pojišťovny, na čem jsou, tak se dočteme teď v eKLEPu, že se na rok 2024 nevyplatí? Jste s tím v pohodě, lékaři, pětikoalice nebo vy, kteří se tím zaobíráte? Jste s tím v pohodě? Jste v pohodě s tím, že jsme se tam dočetli, že se školství vezme 30 miliard?
Fakt jste s tím v pohodě, když ještě patnáct tam máte přidat na základě zákona, který tady schválila tato pětikoaliční - nebo my jsme pro to taky hlasovali - zákona o pedagozích, kde se vlastně navyšuje - vadilo nám, že jenom učitelům, ale - kde se navyšuje učitelům plat a dává se, stává se ze zákona mandatorním výdajem, což bude stát nějakých 15 miliard a 30 se vezme, 12,5 dopravě, když už je tam 30 miliard díra? No, potěš pánbůh. Potěš pánbůh, naprostý chaos, nejistota - a to napříč celou ekonomikou, obce a kraje nevyjímaje.
Popravdě řečeno, všimla jsem si, že skrývat znepokojení nad tímto naprosto zbytečným chaosem už opravdu začíná být obtížné i pro některé politiky v dresu vládní pětikoalice. Já si tu situaci z minulého čtvrtka, kdy nás Ministerstvo financí kromě očekávané zprávy o aktuálním výsledku hospodaření zavalilo ještě informací o daňovém balíčku číslo dvě, šokujícím návrhem státního rozpočtu na příští rok, tím prvním návrhem, a k tomu ještě zmíněnou nejasnou zprávou o tupých škrtech v letošním roce dovolím přirovnat k následující situaci.
Pološílený kuchař spálí v troubě rybu na uhel. No a namísto toho, aby se omluvil hostům u stolu, otevřel troubu, rybu vyhodil, vyvětral, poučil se ze svých chyb, tak v marné snaze svůj nezdar zamaskovat zapálí kuchyňskou linku a pak ještě v koupelně způsobí povodeň. Tak zhruba do takové situace naprostého chaosu hodil ministr financí nejen své vládní kolegy, ale také města, kraje, obce, ale samozřejmě všechny, kdo se ve fiskální politice České republiky musí z jakéhokoliv důvodu vyznat. Kdo chce plánovat, investovat, stavět, podporovat růst, řešit problémy, je naprosto paralyzován a ztracen. V tuto chvíli totiž neví nikdo nic.
Co víme a známe, je návrh rozpočtu na příští rok, ke kterému se sice ministr financí pro jistotu už jakoby ani nezná, přestože ho společně se svým týmem sestavil, podepsal a předložil vládě a jednotlivým ministrům k analýze. To ani jinak být nemůže, kolegové, nemůže. Návrh rozpočtu počítá - tak, jak jsem si ho v tom vnitřním eKLEPu přečetla -dámy a pánové, s následujícími parametry, vyberu ty nejzásadnější.
Ministerstvo školství -29,3 miliardy; Ministerstvo dopravy -12,5 miliardy; Ministerstvo pro místní rozvoj -13,6 miliardy; Ministerstvo zdravotnictví, resort -4,4 miliardy a snížení valorizace plateb za státní pojištěnce -14 miliard; Ministerstvo průmyslu a obchodu -14,9 miliardy; Ministerstvo vnitra -8,2 miliardy; Ministerstvo životního prostředí -7,9 miliardy; Ministerstvo zemědělství -5 miliard; Ministerstvo spravedlnosti -2,5 miliardy; Národní sportovní agentura -1,7 miliardy; věda a výzkum - pecka - 10 % dolů. Takže zhruba 4 miliardy korun jen z národních zdrojů. A tak bych mohla dále pokračovat.
To nezakecáte. Neříkejte - horlivé úřednické pero. Tak se nebavíte mezi sebou? Tak vám to diktuje ministr financí? Takže co? Nebo vlastně víte vy vůbec, co v tom je? Přece není možné, to není normální.
Můžeme si na příkladu vědy a výzkumu ilustrovat, co se vládní pětikoalice chystá dopustit. Současné výdaje na podporu našich výzkumníků a inovátorů ze státního rozpočtu představují asi 40 miliard korun. Po desetiprocentní redukci by poklesly na 36 miliard korun. To by nás katapultovalo v nominálních cenách někde na úroveň let 2018, 2019, tedy pěkných pět, šest let nazpátek. Ale ve skutečnosti je to ještě horší, protože reálná hodnota každé koruny v důsledku pádivé inflace samozřejmě výrazně poklesla. Takže při zohlednění inflace bychom se s financováním vědy, výzkumu a inovací vrátili zhruba v čase do let 2014 a 2015. To je ta vaše vědy a výzkumu, kvůli které jste zřizovali speciální ministerstvo, speciální ministryni, aby vybojovala takovýto kolaps?
Sedí mezi vámi celá řada vysokoškolských pedagogů, lidí, kteří se angažují ve vědě. Jste s tím spokojeni? To ráda budu slyšet, až ten rozpočet budeme projednávat. No a ministr financí, když je na to tázán v České televizi v diskusním pořadu, kam s ním samozřejmě šli jenom přikyvovači, protože on nechodí do žádných pořádných střetů, těm se vyhýbá, tak na to řekl - počkejme, až bude ten schválený rozpočet. Takže - já nic, já muzikant, počkejme, až bude. Já jsem to asi ani nenavrhl, já jsem tam asi ani nebyl. A to číslo taky nesouhlasí.
V době, kdy svět technologií prochází průmyslovou revolucí, svět se změní před očima rychleji než kdy jindy, zodpovědné státy naopak investují rekordní částky do udržitelnosti a konkurenceschopnosti svého průmyslu s vědomím, že vítězové berou vše, a zakrnělí zůstanou o žebrácké holi, tak v té době hodlá Česká republika ostrouhat investice do své budoucnosti na úroveň před 10 lety.
A mohu pokračovat na dalším příkladu - zdravotnictví, jsem vám ty částky jmenovala, -18,4 miliardy, takový je návrh rozpočtu na příští rok. Je s ním spokojený pan ministr zdravotnictví? V jaké situaci? V situaci, kdy se naše zdravotnictví ještě nevzpamatovalo z loňského snížení plateb za státní pojištěnce a přijetí inflací neodpovídalo navýšení těchto plateb pro letošní rok. Jinými slovy - v době, kdy zdravotnictví naplno čelí dopadům umělého snižování státního rozpočtu na úkor rezerv zdravotních pojišťoven, vytvořených v letech minulých, v době naší vlády.
To je to poděkování za covid? To je to poděkování za to, jak všechno zvládli? To jste tady měli plamenné řeči v minulém období ještě více a ještě houšť. Jenom se dostanete k moci, na všechno zapomenete. Klasické vaše politikaření, klasické. Dámy a pánové, předpokládám, že víte - já čerpám z veřejných zdrojů, že zdravotní pojišťovny v letošním roce hospodaří s deficitem ve výši 7,5 miliardy korun, a to poté, co v loňském roce vykázaly deficit minus 2,3 miliardy. Z toho vyplývá, že zdravotní péče - a znova to tady zopakuju - funguje jenom díky rezervám zdravotních pojišťoven, které musí kroky pánů Stanjury a Válka, sanovat. Tyto rezervy, které byly ještě v roce 2020 na úrovni 18 % celoročních výdajů v systému, na konci letošního roku podle zprávy Ministerstva financí a zdravotnictví poklesnou na pouhých 9 % celoročních výdajů. Ano, poklesnou na polovinu. Jak dlouho si myslíte, že to zdravotní pojišťovny zvládnou?
Mějme prosím na paměti rok 2009, kdy se ekonomika propadla a jen díky tehdejším rezervám na úrovni 14 %, se to nedotklo pacientů. V současné době jsme se dostali výrazně pod kritickou úroveň, a to se zdravotnictví nepotýká s žádnou pandemií a ekonomika je teprve v technické recesi, což se s ohledem na aktuální nastavení naší hospodářské politiky může velmi rychle změnit směrem dolů. Takže si to shrňme.
Zatímco v době recesí z let 2009 a 2012 až 2013 tehdejší 14procentní rezervy zajistily zachování dostupnosti a kvality zdravotních služeb pro pacienty, i když výběr pojistného stagnoval, v současnosti, teprve na počátku možné recese, tyto rezervy nemáme. A místo toho, aby stát neudržitelnou situaci řešil, Ministerstvo financí navrhuje sebrat zdravotnictví historicky nevídaných 18,4 miliardy korun. To bude mít samozřejmě dalekosáhlé dopady na financování zdravotnictví a dostupnost zdravotní péče. Už současná úroveň rezerv znamená, že v případě výpadku příjmů by pojišťovny byly schopny financovat zdravotní služby přibližně po dobu pouze 30 dnů. Příští rok by takový výpadek znamenal okamžitý kolaps a přímé ohrožení zdravotní péče v České republice.
Lze pochopit, že pro TOP 09, která se nijak netají svým dlouhodobým snem na zavedení pacientské spoluúčasti a zdravotnických poplatků, by kolabující systém zdravotnictví přestavoval zajímavou výzvu. Také ODS, která je mistrem rychlých a tichých privatizací všeho druhu, by v kolabujícím systému našla mnoho zajímavých příležitostí. Ráda bych se ale obrátila na strany, jejíž genetická výbava není omezena na schéma podfinancovat, zpeněžit, tím myslím Piráty, KDU-ČSL. Jste to vy, kdo může tuto nebezpečnou hru osvědčeného pravicového bratrstva zastavit. Ale je potřeba jednat rychle. Protože kostky už byly vrženy. A ministr financí opravdu nečeká na argumenty, protože ty díky odbornému aparátu svého úřadu moc dobře zná. Jeho záměry může přerušit jedině rázná politická síla, která nemůže pocházet z jiného místa, než z vládní pětikoalice. Vyzkoušeli jste si to s odstraněním šíleného záměru Ministerstva financí na snížení daně z hazardu, kterým ODS hodlala věnovat miliardu korun vybraným hráčům loterijního byznysu. Měli byste si to zopakovat znovu a právě teď.
A mohla bych hovořit o dopadech přestavených škrtů na další rezorty, tak jak jsem je jmenovala pěkně postupně. Školství, doprava, Ministerstvo průmyslu a obchodu, všude tam se hraje o naši budoucnost. O naši budoucnost, kterou hospodářskou politikou této vlády ztrácíme. Hnutí ANO se nehodlá smířit s tím, že po osmi letech naší vlády, kdy jsme byli nejen fiskálně odpovědnou, ale i prosperující zemí prosperujících lidí, přišla vláda, která z nás z roku na rok udělala jedinou zemi v EU, která v poměru k HDP prohlubuje své zadlužení, která dusí svou ekonomiku, a tím jen prohlubuje deficit, dluh, i mezinárodní postavení České republiky. Která chce zdevastovat vědu, výzkum a inovace. Znepřístupnit zdravotní péči obyčejným občanům.
Ty balíčky a rozpočty, které jste představili, jsou plné škodlivých nesmyslů a protichůdných opatření. Jsou ušité horkou jehlou, a to ministrem, o jehož odborných kompetencích dostatečně svědčí už letošní rozpočet. Pokud nechcete naslouchat opozici a evidentně nechcete, naslouchejte alespoň odbornému aparátu na svých rezortech. I přes armády poradců ministra Stanjury, jejíž jedinou kvalifikací je stranická knížka ODS, se občas z Ministerstva financí ozve kompetentní hlas odborného aparátu, vysílající signál SOS. Stačí si přečíst důvodovou zprávu k daňovému balíčku, kde se v analýze dopadů na straně 13 dočtete jasné varování, že - cituji: "Mezi náklady tohoto balíčku patří zbrzdění nebo dokonce pokles hospodářského výkonu země, růst nezaměstnanosti, negativní sociální dopady, rizika ztráty kredibility, zejména je-li konsolidace špatně komunikována a ve výsledku neúspěšná." Tolik citace z důvodové zprávy k daňovému balíčku.
Prosím, berte tyto signály, vaše oblíbené slovo, berte tyto signály vážně, opírají se o dlouholeté zkušenosti a národohospodářskou praxi, která ekonomicky ministrům této vlády zoufale chybí. A ti se jí tak snaží nahrazovat předstíranou suverenitou, útěkem k ideologiím a dogmatům. Vezměte své záměry zpět, dokud je čas. A budeme rádi, když s námi budete spolupracovat na přiměřené a vhodné formě rozpočtové konsolidace. Neříkejte prosím, že hnutí ANO žádné vlastní návrhy nemá. Hnutí ANO má naprosto přesnou představu, jakým způsobem dostat veřejné finance do kondice, aniž bychom zdevastovali ekonomiku. A protože stále mnozí z vás opakují nepravdu, že naše návrhy neznáte, považuji za nutné vám je zopakovat.
Hnutí ANO dlouhodobě navrhuje navázat na pozvolný plán rozpočtové konsolidace, představený vládou Andreje Babiše v roce 2021, který pracuje se snižováním strukturálního deficitu o půlprocentního bodu HDP. Mezi hlavní pilíře patří snižování objemu peněz na provoz, ale prostřednictvím digitalizace, slučování rušení agend a snížení výdajů kapitol o 5 až 10 %, i nejméně třech nepotřebných ministerstev a efektivní čerpání 962 miliard korun z programového období z EU let 2021 až 2027. Navázat na úspěšný boj proti daňovým únikům, místo zvyšování daní. Osvědčená filozofie hnutí ANO je vybrat více daní, aniž by se musely zvyšovat jejich sazby. Pokračovat v realizaci Akčního plánu pro kontrolu převodních cen, nadnárodních korporací, aktivní analytice dat z kontrolních hlášení, rozšíření kompetencí Celní správy v oblasti odhalování daňových úniků, nastavení férových pravidel pro sdílenou ekonomiku a zahájení diskuse napříč politickým spektrem o trvalém návratu k evidenci tržeb.
Předvídatelné zvyšování některých spotřebních daní, zejména na tabákové výrobky, tvrdý alkohol - tady se shodujeme, stejně jako prosazení zdanění nadnárodních firem na evropské úrovni. V případě spotřebních daní - opakuji - se shodujeme a dokonce nerozumíme vašemu zpoždění, kdy tyto daně ze závislostí mohly by zvýšeny už od ledna letošního roku. No a samozřejmě zvyšovat daň z hazardu nekompromisně. Vždycky jsme bojovali proti hazardu a dokázali jsme to, že Česká republika přestala být kasinem v srdci Evropy díky našemu novému zákonu o hazardu a o dani z hazardu.
Požadujeme důslednou revizi daňových výjimek, která kromě pozitivních fiskálních dopadů přinese snížení administrativní náročnosti celému daňovému systému. Nikoliv však výjimek sociálního charakteru, na které jste si posvítili, ale výjimek vylobbovaných mocnými ekonomickými hráči. Připomenu v našem volebním období nižší zdanění investic. Nebo teď připomenu, že by to mohlo být nižší zdanění investičních fondů, daňové osvobození pro dary politickým stranám a hnutím.
My jsme se taky pustili do vylobbované, více než 20 let trvající, výjimky pro pojišťovny. Byl to tady velký boj, velký boj. ODS, TOP 09, bojovali - přes rok to trvalo - ale vybojovali jsme to. Proč mají mít pojišťovny daňově uznatelné rezervy bez omezení, bez stropu? To nemá žádná firma, žádná normální fungující firma. Tak jsme toto vybojovali. Nebojte se jich. Já vím, že je to těžké, ale je potřeba do toho jít.
Chceme realizací proticyklické hospodářské politiky, prorůstových investic, za plného využití Národního plánu obnovy, v kombinaci s nízkými daněmi a zvyšováním životní úrovně docílit stabilního růstu HDP a dynamicky rostoucích příjmů veřejných rozpočtů. Veřejný sektor nestojí mimo ekonomiku, veřejný sektor je její nedílnou součástí. Veřejné rozpočty ovlivňují ekonomiku a jsou jí ovlivňovány. První linie obrany proti recesi je investiční aktivita státu. Zájem vlády by se měl přesunout od problematiky deficitu k problematice hospodářského růstu, tedy od účetního přístupu k ekonomickému přístupu. Růst HDP je legitimním a funkčním nástrojem rozpočtové konsolidace.
Je nutné motivovat samosprávy, aby investovaly část ze 400 miliard korun, které mají na svých účtech. Ano, mají je tam díky politice naší vlády, ale je potřeba, aby je investovaly, aby pomohly ekonomice naší země. Stát by měl připravit finanční nástroje, případné zvýhodněné úvěry - nakonec máme tady Národní rozvojovou banku -a zabezpečit administrativní stránku - máme Státní fond podpory investic - protože peníze, které samosprávy investují, se vrátí státu na růstu HDP a daňových příjmů.
Vážené dámy, vážení pánové, prosím, zvažte přizpůsobení hospodářské politiky skutečnému postavení České republiky, která je stále osmou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. Prosím, myslete při tvorbě projednávání a schvalování úsporných balíčků na jejich dopady na české domácnosti, které se již tak potýkají s rekordní inflací, poklesem reálných mezd nebo extrémní nedostupností bydlení.
Vyzývám vás, zreálněte rozpočet na letošní rok, vraťte se k poctivému výkaznictví, odmítněte triky a podvody, které se na nejdůležitějším z resortů staly za poslední rok a půl normou. Začněte komunikovat se sociálními partnery, oborovými svazy a asociacemi, naslouchejte municipalitám, ale komunikujte i s námi, s opozicí. Zejména chcete-li, prosazovat opatření, která dalekosáhle přesahují vaše funkční období. Pak můžete přijít do Poslanecké sněmovny a požadovat, aby vaše reformní úsilí bylo bráno vážně. V tuto chvíli u vás tuto legitimitu s ohledem na všechno právě řečené naprosto postrádám.
Děkuji vám za pozornost.
