Obhajovat existenci tzv. superhrubé mzdy je barbarství − při tzv. superhrubé mzdě byl součástí základu daně zaměstnance i fakticky neexistující příjem.
Nejjednodušší pro stát je více zdanit závislou činnost, více zdanit příjmy zaměstnanců; proto je také, např. ve srovnání s daňovým zatížením osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), zatížení zaměstnanců vyšší.
Připomenutí:
Základ daně v modelu superhrubé mzdy byl stanoven i z plateb, které skutečným příjmem poplatníka nebyly. Přesto, jako příjem fiktivní, základ daně též tvořily, a poplatník z něj daň z příjmů fyzických osob platil. Superhrubá mzda byl pravicový útok na příjmy zaměstnanců. Ustanovení o superhrubé mzdě bylo do § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vloženo novelizací provedenou zákonem č. 261/2007 Sb. Šlo o fiktivní zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti, které se vymykalo hospodářské a daňové logice; v historii zdaňování v Evropě nelze s tímto institutem najít ani vzdálenou podobnost. Novelizace byla výsledkem pravicového ideologického uvažování (vláda ODS, premiér Topolánek); na tripartitním jednání zástupci podnikatelské ekipy tuto změnu tvrdě podporovali – ,ať zaměstnanci vidí, co za ně musíme platit‘. Důvodová zpráva vládního návrhu zákona uváděla, že kromě toho, že nemá být snižován příjem zaměstnance pro účely výpočtu základu daně ze závislé činnosti o pojistné, které sice sráží zaměstnavatel, ale které je povinen platit zaměstnanec, je nezbytné, kvůli dodržení daňové spravedlnosti, do základu daně zaměstnance zahrnout též částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které z těchto příjmů podle příslušných zákonů je povinen platit zaměstnavatel. Přitom uváděla, že v tomto nejde o platbu pojistného zaměstnavatele za zaměstnance, a tudíž ani o příjem zaměstnance, a zaměstnavatel může tuto částku uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, což se týkalo jak zaměstnavatele – právnické i fyzické osoby. Změnu vláda zdůvodňovala též tím, že důchod ze sociálního pojistného je nezdaňován, takže se tímto opatřením neporuší daňová spravedlnost (vládní návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, PS PČR, 5. volební období, r. 2007, tisk č. 222). Základ daně tak byl zčásti tvořen fiktivní částkou odpovídající výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které byl povinen platit podle zvláštních právních předpisů (zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) z příjmů zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe.
Superhrubou mzdu v minulém volebním období zrušilo hnutí ANO společně s ODS a SPD.
K tématu:
Není potřeba dělat dírky na opascích, viz: Není potřeba dělat dírky na opascích | Blogy Vaše Věc (parlamentnilisty.cz), 8. 3. 2021
Absolutně nekvalifikovaně do tématu doslova šlápnul, ještě jako prezident, ing. Miloš Zeman, Zapeklité omyly prezidenta M. Z., viz
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/zapeklite-omyly-prezidenta-m-z, 12. 11. 2020
Superhrubá mzda, viz: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/superhruba-mzda, 10. 8. 2020
Proč ministerstvo financí mlží?, viz: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/proc-ministerstvo-financi-mlzi-0, 27. 4. 2018
Superhrubá mzda – ostuda daňového systému, viz: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/clanky/superhruba-mzda-ostuda-danoveho-systemu, 24. 6. 2016