Na brífinku Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině Poljanskij odsoudil „kyjevský režim“ za útok, přičemž naznačil, že se na něm mohl podílet Západ. "Ještě jsme nerozkryli, do jaké míry byly západní, zejména britské, zpravodajské služby zapojeny do přípravy a provedení tohoto útoku, ale ukazuje na to příliš mnoho," řekl. Spojené království obvinění odmítlo. Mluvčí britského ministerstva zahraničí to označil za „nepodloženou spekulaci“, která si nezaslouží odpověď, jak citovala agentura Reuters.
Ruský diplomat dodal, že „neslyšel žádné odsouzení tohoto teroristického činu“ od podporovatelů Kyjeva na Západě. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již dříve k útoku uvedl, že je na Ukrajině, aby se rozhodla, jak své území ochrání.
Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov interpretoval Blinkenovy poznámky jako pokus „ospravedlnit teroristické činy Kyjeva proti ruským občanům a zařízením“. „Skutečnost, že Washington kryje kyjevské radikály, nám umožňuje sebevědomě prohlásit, že Spojené státy jsou spoluviníky na zločinech Kyjeva,“ řekl a dodal, že americká podpora může povzbudit Ukrajinu k páchání „nových zločinů“.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí slíbil odvetu za útok dronem na most s tím, že nálet byl z vojenského hlediska „bezpředmětný“, protože se nepoužívá k přepravě vojenského materiálu.
Dlužno dodat, že Velká Británie spolu s Francií mohutně podporovaly Osmanskou říši v Krymské válce v letech 1853 – 1856. Zájem Velké Británie (a USA) o Krym coby možnou vojenskou základnu přetrvává dodnes. Jeden z příkladů, o kterém píše web Free West Media: „Ve středu 23. června 2021 ruská Černomořská flotila vypálila varovné výstřely na britský torpédoborec nacházející se necelých 12 mil od Krymského poloostrova – kde sídlí velitelství ruské flotily – který bez varování vplul do ruských výsostných vod. Byla to „zjevná provokace,“ řekla Moskva.
Vody kolem Krymského poloostrova patří Rusku od referenda na Krymu z roku 2014. Západ, a zejména Londýn, nehledě na toto hlasování – které považuje za nezákonné – domnívá, že se tato oblast nachází v ukrajinských vodách.
Prof. Dr. Stefan Talmon, ředitel Institutu mezinárodního práva veřejného na Univerzitě v Bonnu, zveřejnil stanovisko k legalitě zón, které Rusko vyhlásilo v květnu tohoto roku. Talmon zdůraznil, že i okupace (jak je definována Západem) se vztahuje na teritoriální vody okupovaného státu, včetně vnitřních vod a teritoriálních vod, do té míry, že je zavedena účinná kontrola nad přilehlým územím země. „Podle zákona o ozbrojeném konfliktu může okupant přijmout opatření k zajištění ‚veřejného pořádku a bezpečnosti‘ na okupovaném území, včetně jeho teritoriálních vod.
A právě USA vytvořily precedens: 2. května 2004 Spojené státy, jednající jako okupační mocnost v Iráku, vydaly oznámení námořníkům, aby s okamžitou platností zřídily 2000metrovou zakázanou zónu kolem Khawr Al'Amaya a Al Basra. ropných terminálů v Perském zálivu a dočasně pozastavila „právo na nevinný průchod […] v souladu s mezinárodním právem kolem [těchto] ropných terminálů v iráckých teritoriálních vodách“.“
A tak je to se vším – Quod licet Iovi, non licet bovi. V každém případě znamená nový útok na krymský most, ať už se na něm podílel kdokoli, krátkodobý triumf a dlouhodobou odplatu. A další oběti, aniž by bylo dosaženo pro Ukrajinu (a NATO) žádoucího výsledku.
