1) O nárůst moci státních byrokratů (včetně silových složek), kteří budou monitorovat a vyhodnocovat, co kdo říká a píše, sestavovat seznamy nevhodných "narativů" a jejich nositelů, a naopak vyrábět narativy "vhodné", které se pak budou "strategicky komunikovat". To samozřejmě předpokládá personální i finanční posílení příslušných byrokratických útvarů.
2) O omezení konkurence na mediálním trhu ve prospěch veřejnoprávních a mainstreamových médií novými regulacemi, zpřísněním pravidel pro reklamu, možným vyřazením některých titulů z provozu státním zásahem atd. Ve hře může být i oživení plánu na poskytování finanční podpory vybraným titulům (viz někdejší záměr pana Klímy).
3) O outsourcing některých činností, popsaných v bodě 1), do rukou vybraných politických neziskovek, expertů či akademických pracovišť, kteréžto instituce budou "dezinformace" zkoumat, studovat, navrhovat opatření. Samozřejmě vše doprovázeno vytvářením nových studijních oborů, nově financovaných programů, poskytováním státních, nadstátních i korporátních grantů, podpor atd.
4) O možnost osobně skandalizovat, ostrakizovat a stigmatizovat ty politické konkurenty, kteří si dovolí vybočit mimo oficiálně definovaný, tolerovaný a přípustný názorový koridor při interpretaci domácích i mezinárodních politických událostí.
Možná to tak na první pohled nevypadá, ale celá tato vlna hysterického stihomamu, podezřivavosti a špionománie může, pokud se utrhne ze řetězu, vyústit v jedno z největších ohrožení svobody a demokracie po roce 1989. Je tedy zcela na místě zbystřit pozornost a sledovat, co a kdo připravuje a proč. Než nám to všechno nepozorovaně proteče mezi prsty.