Ostudný výstup Elišky Wágnerové a Ivy Brožové, nebo pozdní trapné výmluvy některých senátorů, o hradním "poradci" Kyselovi  a dalších nemluvě. A znovu, vy jste vzorovou ukázkou ztotožnění morálky a svých zájmů. Vy jste v pozicích, že byste chtěli léčit společnost, ale popíráte její patologii. Vy a vaši příznivci v daném postavení nejste ti vhodní na řešení problémů naší společnosti, protože vy jste součástí jejích problémů, i když si to možná ani neuvědomujete.

Prezident udělal chybu. Teď se licituje, jestli by měl přetlačit současnou kauzu a Fremrovi jmenovací papír dát, nebo nedat. Fremr vyčkává, ostatně jako každý předlistopadový komunista,  co všechno na něj ještě najdou, či nenajdou. Už z toho, co je známé, by se měl pakovat a jít do důchodu. A pokud ze stávajících soudců ÚS ještě někdo další soudil před listopadem 89 obdobné politické kauzy, měl by odejít. Současné demokracie jsou vystavovány tlaku agresivních menšin, které si přes soudní moc vynucují svá práva na úkor jiných. Smutným dokladem toho jsou Spojené státy.

Diskuzi na tato témata s uchazeči o justiční Olymp jsem ale nikde neslyšel.

A perlička na závěr: senátor Canov údajně obvinil historika Petra Blažka, že už před hlasováním v Senátu o minulosti Fremra věděl a neřekl jim to. Potom si ale musím položit otázku, v jaké bublině Canov a spol. vlastně žijí, jakkoli ho chápu. Poptával jsem se několika senátorů, kdo byl vlastně hybnou silou schválení Fremra. Všichni bez rozdílu řekli, že nejvíce senátoři za STAN.  Myslím, že by Fremr měl sám odstoupit ze své kandidatury, prezident se omluvit za svojí chybu a rozmetat bandu hlupáků, kteří mu to poradili a senátoři zvednout svoje zadky z dovolených a sejít se a vyzvat prezidenta, aby na základě zjištěných skutečností Fremra nejmenoval. Chyby dělá každý, ale nejhorší je na nich trvat.