Osmnáctiletý Ukrajinec brutálně znásilnil, těžce zranil a pokusil se zavraždit patnáctiletou dívku.
Mé prostřední dceři bude 15 let v prosinci. Jen myšlenka na to, že by se jí přihodilo něco podobného, je pro mě tou nejhorší noční můrou. Hluboce soucítím s ní i s její rodinou.
Současně se ale obávám, že nyní sklidíme plody hloupé a laciné plody krátkozraké politiky naší vlády a našich médií.
Seznam samozřejmě v duchu své ultrakorektnosti nepíše o Ukrajinci, nýbrž o "mladíkovi, údajně cizinci". Lidé začínají organizovat na sociálních sítích protestní skupiny, a tak reálně hrozí, že onen tlakový hrnec napěchovaný frustrací a negativními emocemi nám nyní vybuchne do obličeje.
Už vidím, jak ti samí pokrytci, kteří se bili za to, aby zde nemohly hrát ruské tenistky, aby zde nemohla zpívat Anna Netrebko a aby byl zakázán start ruských sportovců na olympiádě, budou nyní apelovat na právem rozhořčené občany naší země, aby "za žádnou cenu neuplatňovali princip kolektivní viny".
Lidé je už ale nebudou poslouchat. Právě proto, že to byli oni, kdo zcela krátkozrace princip kolektivní viny velmi tvrdě uplatnili. A nyní se jim tato jejich laciná gesta, jejichž cílem nebylo nic jiného než získat laciné politické bodíky u jejich stejně fanatických voličů, vrátí zpět jako bumerang.
Ti všichni Pospíšilové, Rakušanové, Pekarové-Adamové a jim podobní farizejové nyní mohou leda mlčet a doufat, že se tato bouře nějak přežene.
Naopak já mandát k této výzvě stále mám, neboť jsem proti uplatňování principu kolektivní viny vždy a ve všech případech velmi tvrdě vystupoval.
Proto žádám všechny, kdo čtou tyto řádky - neobracejte prosím svůj hněv vůči Ukrajincům jako národnostní skupině. Bylo by to nečestné, hloupé a stejně ubohé, jako to, co předvádí vládnoucí pětiklika.
Nechovejme se jako tyto tragické politické postavičky, které si nevidí ani na špičku nosu.
My jsme přece lepší.
Pro úplnost dodávám, že ač našich 20 bodů akčního plánu obsahuje závazek ukončit institut dočasné ochrany pro migranty z Ukrajiny, neboť není splněna podmínka nemožnosti bezpečného návratu do jejich domovské země (na 80% území Ukrajiny válečný konflikt bezprostředně neprobíhá), přičemž většina z nich by se měla vrátit zpět (vyjma těch, kteří projdou standardním vízovým řízením - např. pokud se zde Ukrajinka vdala za českého občana), tak nás k tomuto kroku nevedla nějaká předsudečná nenávist vůči Ukrajincům, nýbrž zcela pragmatická snaha zachránit stabilitu našich sociálních, bezpečnostních, zdravotních i vzdělávacích systémů, jakož i stabilitu veřejných financí. Naši občané a naše země jsou PRO nás vždy jasnou prioritou. Přestože jsme si to za tento postoj, jenž zastáváme od prvního dne celého konfliktu, vysloužili značnou kritiku mainstreamových médií, tak jsme přesvědčeni o jeho správnosti a rozhodně z něj neustoupíme.
Odsuzujeme násilí a princip kolektivní viny, ale současně budeme ze všech sil chránit především naše občany.
To byl, je a bude hlavní pilíř, na němž je naše strana PRO založena.
P.S.: Pokud někdo znáte rodinu oné dívky, tak jim prosím vyřiďte, že jsem připraven jim právně pomoci. Samozřejmě zdarma. Když se jako otec stejně staré dcery jen na pár vteřin snažím vcítit do toho, co nyní musí prožívat, tak mi je z toho neskutečně úzko. A tohle je to nejmenší, co bych pro ně mohl udělat.
