U obou staveb potvrdily studie proveditelnosti výhodnost jejich realizací formou PPP. Resort dopravy také začne prověřovat možnosti využití PPP u dostavby dálnic D55, středočeské D3, severních částí Pražského okruhu a některých chystaných úseků vysokorychlostní železnice v rámci baltsko-jadranského koridoru.
„Pokud chce Česká republika držet krok s okolními zeměmi, musíme dobudovat páteřní dálniční síť a začít stavět vysokorychlostní tratě. Bez nich budeme čelit obrovské konkurenční nevýhodě. Dlouho odkládané investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury nicméně nyní přesahují možnosti financování pouze z prostředků státního rozpočtu. Proto prověřujeme alternativní možnosti financování, a to i formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci tzv. PPP projektů,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
„Máme dobrou zkušenost s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás. Chceme prověřit, kde dále bychom tuto formu financování mohli využít. PPP projekty nejsou všespásné, ale zkušenosti i z jiných zemí ukazují, že jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují,“ dodává Kupka.
V případě dvou pilotních železničních projektů, části IV. železničního koridoru mezi Nemanicemi a Ševětínem a železničního úseku Praha-Veleslavín přes zastávku Praha-Ruzyně na nádraží Letiště Václava Havla, byly dokončeny studie proveditelnosti a v obou případech bylo ověřeno, že projekty jsou vhodné k realizaci metodou PPP. Po schválení vládou bude příprava nyní pokračovat výběrem transakčního poradce a následně budou zahájeny práce na zadávacích dokumentacích pro výběr koncesionářů. Samotný výběr koncesionářů bude probíhat v letech 2024 a 2025 s cílem zahájit výstavbu obou železničních staveb v průběhu roku 2026.
Středočeská D3 a vysokorychlostní tratě – další kandidáti na PPP projekt
Vláda také pověřila Ministerstvo dopravy přípravou studií proveditelnosti na další možné PPP projekty na dálniční a železniční síti. Ty prověří vhodnost dostavby středočeské D3, jižní části D55 a severních částí Pražského okruhu formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Obdobná studie bude vypracovaná i na připravovaných úsecích rychlé železnice mezi Rakvicemi, Brnem, Přerovem a Ostravou. „Jedná se o první krok k prověření, zda-li je pro stát výhodné realizovat tyto dopravní stavby pomocí PPP projektů,“ dodává Kupka.
Aktuálně se úspěšně v České republice prostřednictvím metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru staví dálnice D4. V roce 2022 proběhla realizace dalších stavebních objektů v celé trase, které umožnily odvést ze staveniště občanský provoz na souběžné či provizorní komunikace. Založeny byly také zásadní stavební objekty a jejich výstavba nadále probíhá. V roce 2023 pokračují rozsáhlé intenzivní stavební práce na objektech na hlavní trase i na stavebních objektech souvisejících. V plánu je dokončení většiny hrubých staveb, téměř všech mostů a opěrných zdí v tomto roce.
Vláda také již dříve schválila projekt výstavby nejvýchodnějších úseků D35 prostřednictvím PPP, kdy v současné době Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury zajišťují veřejnou soutěž na výběr transakčního poradce pro výběr koncesionáře.
V Evropě se za poslední tři desetiletí uskutečnilo téměř 2000 projektů soukromých investic do veřejné infrastruktury v souhrnné hodnotě 410 miliard Eur (10,7 bilionu Kč), většina z nich v zemích západní Evropy.
