To je ta nejdůležitější informace, kterou jsem minulý týden prezentoval médiím. Co se současného stavu týče, tak v České republice jsou k dispozici zásoby od různých výrobců. To slovo různé podtrhuji, protože většina z nás si antibiotika spojuje s konkrétní značkou, ale těch výrobců je celá řada. Ano, dochází k regionální nedostupnosti, jenže to ministerstvo v současnosti nemůže ovlivnit. K tomu potřebuji novelu zákona o léčivech. A ta jde na příští sněmovní schůzi.

Fakt, že získáme možnost řídit zbytkovou zásobu léku, je ale jen jeden aspekt této novely. Stěžejní změnou, kterou novela přináší, je povinnost výrobců dodávat léky ještě 1- 2 měsíce po nahlášení výpadku v závislosti na konkrétním léku nebo jeho dostupnosti v uplynulých měsících. Skončí rovněž protěžování konkrétních lékáren distributory. Tím bychom měli předcházet vzniku lokálních nedostupností. Lékárny budou rovněž mít povinnost nahlásit aktuální stav zásob léčivého přípravku s omezenou dostupností a současně ho budou moci objednávat v množství, obvyklém pro danou lékárnu.

Samozřejmě je před námi řada neznámých. Jednou z nich je rychlost, jakou novela zákona o léčivech projde parlamentem. Naposledy když byla na programu počátkem léta, zastavily ji opoziční obstrukce. Bohužel. Přesto v tomto zůstávám mírným optimistou. Na ministerstvu nepolevujeme a nadále jednáme s výrobci po celém světě. A nadále jsem v kontaktu i s odbornými společnostmi a řeším další potenciální scénáře i to, jaké mají různé léky alternativy.

Jsem přesvědčen, že jednání s výrobci a distributory vedla k zajištění takového objemu léků, že dokážeme překlenout případné drobné problémy v dodávkách, protože ty tady byly a budou. Nesmím však dovolit a nedovolím, aby se opakovala situace z počátku letošního roku.

(psáno pro medium.seznam.cz)