tady padla řada připomínek, řada návrhů a ono v těch krátkých reakcích se na ně nedá dostatečně přesně reagovat.
Situace s léky je dlouhodobě špatná. Ono to tady v některých příspěvcích zaznělo. Je dlouhodobě špatná v tom smyslu, že prakticky pravidelně dostává každý lékař seznam léků, ne poslední měsíc, rok, dva roky, ale je to dlouhodobý problém, v kterém jsou různé léky ve výpadcích, a jsou místo nich náhrady. Opakovaně tady toto i v době, kdy jsem byl v opozici, řeší zdravotní výbor. Opakovaně řešil to, že informace o těchto výpadcích dostávají lékaři nepřehledně a že je nedostávají s dostatečným předstihem. A to je jedna z věcí, kterou chceme v novele toho zákona změnit. Chceme změnit to, aby pokud výrobce ohlásí, že má výpadek, aby byl povinen držet ještě zásobu pro české občany v dostatečném množství a v dostatečné době. Je to cesta, kterou se vydávají i další země v Evropské unii, a některé země se touto cestou vydaly již dříve.
Druhá věc, která je klíčová, a ta vysvětluje to, proč léky jsou plošně dostupné v Rakousku a v Polsku a u nás, byť ten lék je, byť jsme ho dovezli, tak není plošně dostupný, a v tom je ten klíčový problém, je to, že legislativa těchto zemí nařizuje dodávání do všech lékáren. Takže když ty lékárny objednají, řekněme, velké množství toho léku, tak se jim to množství částečně zredukuje, ale nehrozí, že by část lékáren lék vůbec nedostala. Tím pádem je ten lék pak dostupný ve všech lékárnách. A to je druhá věc, co chceme v tom zákoně změnit.
Navíc v řadě zemí existuje nástroj, který kromě informace, kolik léků do země přišlo a do kterých lékáren byl ten lék dodán, tak má ještě informaci, kolik je zásoba toho léku v jednotlivé lékárně. Protože pokud se dozvíte, kolik léků, jaké množství léků přišlo do země, a tuto informaci my máme, a to množství léků, které dovážíme, se výrazně zvyšuje. - Na tiskové konferenci, a já v tom směru budu pokračovat a bude to opakovat, zástupce jednoho z největších výrobců penicilinu, toho slovenského výrobce, je to myslím ředitel, jasně informoval, že po dohodě s námi navýšili dodávky o 500 % do České republiky. O 500 procent! To znamená, není to tak, že bychom nejednali s výrobci, distributory a dalšími. Ale také tam jasně padlo, že Asociace distributorů plní objednávky v pořadí, které přišly, a bohužel tím pádem nedodávají léky plošně do všech lékáren a velký problém samozřejmě mají menší lékárny. To je to, co chceme v tom zákoně změnit.
S tím souvisí, znovu se vracím k tomu bodu, ta třetí věc, že je potřeba, aby jak pacienti, tak tedy stát věděl, jaká je zásoba toho kritického léku, a tady má, vaším prostřednictvím, pan poslanec Mašek naprostou pravdu, že musí existovat seznam kritických léků tak, aby každý občan a každý lékárník nebo každý lékař věděl, v které lékárně ještě zásoba toho kritického léku je, nebo není, ale musí to vědět i stát, aby mohl eventuálně regulovat dodávky toho léku do těch lékáren, kde ta zásoba není. Ten seznam samozřejmě musí být součástí zákona poté, co zákon vyjde, ale musí být součástí zákona ve formě vyhlášky.
Prakticky pokud si uvědomíme, kdyby takový seznam byl součástí zákona, což se nám několikrát jako Poslanecké sněmovně stalo, že jsme podobné seznamy, vzpomeňme si na zdravotnické prostředky, kdy nás Ústavní soud k tomuto kroku jaksi přiměl, tak pak bychom museli ten zákon pravidelně novelizovat podle toho, které ty léky jsou zrovna kritické podle toho, jak se výroba posunuje nebo neposunuje, co se děje. Takže ten seznam musí být přílohou a je potřeba, aby podobné seznamy, pokud nejsou nezbytně nutné, aby byly součástí zákona, byly vždycky součástí vyhlášek. Pokud musí být součástí zákona, tak aby ten zákon neobsahoval nic jiného než ten seznam, aby pak novelizace případně toho zákona byla jednoduchá a technická.
Ten problém, který je, tak je opravdu celosvětový, nejenom celoevropský a já vřele doporučuju všem, co jste ho nečetli, velmi podrobný text, který vyšel nedávno ve Zdravotnickém deníku, a velmi pečlivě rozebírá situaci v jednotlivých zemích. Ta situace je kritická v některých zemích extrémně a týká se i léků, které jsou vitální. V České republice situace samozřejmě je kritická, je složitá, ale znovu opakuji, že komise, která se schází na Ministerstvu zdravotnictví a kde jsou zástupci Lékárnické komory, její prezident, kde jsou zástupci odborných společností, tedy předsedové odborných společností, zástupci SÚKLu, ministerstva a dalších, distributorů, tak pravidelně posuzuje tu situaci a kapacity, jako je například doktor Trojánek, který je expertem přes lékovou politiku ve smyslu antibiotické rezistence a ve smyslu komunikace těch jednotlivých kategorií náhrad antibiotik, tak posílají každý týden pravidelnou informaci lékařům, jaká je situace, jaká antibiotika, jaké léky z těch kategorií jsou k dispozici, protože u řady léků, prakticky u drtivé většiny léků je v té konkrétní účinné kategorii vždycky několik léků. A tuto informaci dostávají přesnou.
Ten problém je, že pokud pacient má napsané na receptu konkrétní antibiotikum, a tak se to předepisuje, jinak to nejde, tak lékárník nemůže toto antibiotikum vyměnit za jiné, ale pacient musí jít pro nový recept. I tady diskutujeme o tom, aby se ten život pacientů co nejvíce zjednodušil a zlepšil.
Je samozřejmě nezbytně nutné, abychom nejenom v rámci Evropské unie spolupracovali a podobně, jak se podařilo nakoupit levně vakcíny, a tady všem, co se na tom podíleli, je potřeba za to poděkovat, a já jsem vždycky v tomto směru chválil svého předchůdce, tak abychom takto postupovali i v případě, řekněme, vzácných léků nebo některých kritických léků nebo aktivních látek, kdy společná síla a společná možnost objednat je daleko větší, než když jednotlivé státy do toho vstupují a navzájem si konkurují. Protože ekonomická síla Evropské unie je úplně jiná, než ekonomická síla těch jednotlivých států.
Na druhé straně to neznamená, že máme rezignovat na výrobu léků a pokud to jenom trošku půjde, i aktivních látek v České republice. To ale není úplně jednoduché, protože byť existují držitelé licencí například na výrobu penicilinu, tak spuštění podobné výroby je běh na dlouhou trať. My jednáme s těmi výrobci, jednáme s jednotlivými firmami. Včera jsme měli jednání s výborem Společnosti infekčního lékařství, s panem doktorem Trojánkem, přišli s řadou velmi zajímavých návrhů, které také do té strategie zařadíme, a bezesporu, pokud se podaří přesvědčit nějakého výrobce, aby byl schopen obnovit výrobu v České republice, tak je stát plně připraven podpořit takovou výrobu a maximálně urychlit to, aby se takovéhle léky, zvlášť ty kritické a sezónní, vyráběly v České republice. Obecně se jedná o generika, antibiotika a léky generické, které jsou sezónní.
Ale to je zase jenom jeden kamínek v celé té skládačce. Ten kamínek z té skládačky - první je to, že jsme loni přijali zákon, v prosinci loňského roku, který nám umožňuje ty mimořádné dovozy a který nám umožnil dovézt šarže, cizojazyčné šarže ve výši několika set tisíc kusů. Druhý ten kamínek je jednání s jednotlivými výrobci, distributory a držiteli licence, prosím, na ty nezapomínejme, což vedlo k posílení a například zvýšení produkce pro Českou republiku - neříkám já, zaznělo z úst výrobce - na 500 % oproti předchozímu období.
Třetí ten kamínek je novela toho zákona, která není samospasitelná, ale velmi pomůže ten proces zlepšit, a já vám velmi děkuji za projednávání a znovu opakuji to, co jsem tady řekl několikrát, děkuji za všechny konstruktivní pozměňovací návrhy, protože si myslím, že ta novela musí být užitečná pro jakoukoliv vládu, která tady bude, jakoukoli ministryni či ministra zdravotnictví, který tady kdy bude.
Ten čtvrtý kamínek je pochopitelně posílení té výroby, primární výroby v České republice, na kterém také pracujeme. A pátý kamínek je zvýšení portfolia výrobců mimo Evropskou unii v těch zemích, kde ta výroba je dostatečná a současně nejsou závislí na aktivních látkách z Indie nebo z Číny, což jsou v podstatě některé arabské země, je to Japonsko a je to Korea. Se všemi těmi zeměmi jednáme a všechny tyto země chceme dostat na český trh. Pokud se toto všechno postupně spojí, tak ta odolnost českého trhu nejenom vůči tomuto výpadku, který je zcela mimořádný a začal v loňském roce někdy v podzimních měsících, ale obecně ta odolnost českého trhu proti jakýmkoliv dalším výpadkům bude daleko lepší a lék bude dostupný v každé lékárně.
Neřeší to problematiku - neřeší to problematiku! - nic z toho, co jsem řekl, neřeší problematiku vzácných léků, léků, které jsou velmi drahé a jejich cena narůstá. Když jsem nastoupil, tak nejdražší lék, o kterém se diskutovalo a který jsme nakonec schválili jako plně hrazený, tak stál v jedné dávce 40 milionů korun pro pacienta. V letošním roce jsou požadavky na dva nové léky, které jsou ve výši sto - nebo lehce přes 100 milionů za jednu dávku pro jednoho pacienta. A tady, pokud nebude Evropská unie spolupracovat a pokud ty státy nebudou podobně jako ty vakcíny nakupovat cestou Evropské unie společně a nevytvoří evropská ekonomika tlak na snížení ceny těchto léků, tak se opravdu můžeme dostat do situace, která pro řadu zemí nebude řešitelná a už dneska řešitelná není.
Je potřeba si uvědomit, že portfolium, ten rozsah plně hrazených centrových léků a léků na vzácné onemocnění, jaký je v České republice, je téměř unikátní, je jeden z nejširších - plně hrazených léků na vzácná onemocnění, centrových léků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a vůbec není běžný v okolních zemích kolem České republiky. Tady ale bez spolupráce Evropské unie a bez koordinace, což je také součástí pharma balíčku, nemáme možnost, jak tu situaci řešit na úrovni jednotlivých zemí.
Takže ano, žádný z těch kroků není samospasitelný, žádný z těch kroků není mávnutí kouzelným proutkem, ale ty kroky postupně vedou k tomu, že žádný lidský život v České republice nebyl ohrožen tím, že by nějaký lék chyběl, což není běžné v rámci Evropské unie a nebylo, žádný z těch léků nevedl k tomu, že by neměl náhradu. Problém je, že nedokážeme, a já to přiznávám, dodat léky do všech lékáren, nedokážeme zajistit jejich dostupnost ve všech lékárnách, a proto potřebujeme, a nejen proto potřebujeme, novelu tohoto zákona.
Tady padla řada velmi konstruktivních, velmi rozumných a velmi podnětných návrhů. Já za ně opravdu děkuji a budu rád, když jak na tomto zákoně, tak na další legislativě, kterou připravujeme, budeme v rámci druhých čtení, v rámci diskusí ve výborech společně hledat cestu, jak zlepšit dostupnost léků pro české pacienty, jak zlepšit informovanost českých pacientů o tom, v které lékárně je který lék k dispozici a jak zlepšit to, aby lék, který je potřeba, který je především tím lékem generickým a slouží například na léčbu zánětlivých onemocnění, nebo anginy tedy, byl opravdu k dispozici v každé lékárně, i v té nejmenší. Protože to je to, co nám ta novela zákona umožní a já předem děkuji za její rychlé zařazení na schůzi Poslanecké sněmovny, za pokud možno rychlé projednání a schválení tak, aby mohla co nejdříve platit.
Nechci to uspěchat, protože si uvědomuji, jak je důležité, abychom pečlivě, opravdu pečlivě prodiskutovali jakýkoli pozměňovací návrh, a byť se tady přeme, byť tady máme kritické poznámky, já je vnímám a možná si všímáte, že si vše zapisuji, tak když se od tohoto odmyslím, stejně jako vy, tak i já vím, že je tady v našich řadách vpravo, vlevo i naproti, řada odborníků, která má o problematice lékové politiky, léků a jejich dostupnosti, hluboké informace.
Pokud tady děláme politiku, je to správné, jsem si stoprocentně jist, že v rámci zdravotního výboru budeme hledat cestu, jak co nejlépe tento zákon doladit, pokud tam najdeme jakékoliv problémy, a jak ho přijmout tak, abychom dostali lék do každé lékárny, abychom měli zásoby, pokud distributor ohlásí, nebo výrobce ohlásí poruchu, problém ve výrobě, abychom, ano, měli i ten seznam těch léků, který nám řekne - tady ten stát musí mít zvýšený dohled.
Děkuji.
