Bod, který navrhuji, se bude jmenovat Nemocnice bez lékařů od kdy, vládo? Chtěl bych tady reagovat na současnou situaci v obsazování služeb lékaři, kdy 6000 lékařů podalo výpověď ze služeb v našich nemocnicích, je to 6000 z 20 000 lékařů, kteří se na těch službách podílí. Přeloženo do češtiny, takto nelze služby postavit a hrozí to už od prosince tohoto roku. Celé to bylo spuštěno implementací evropskou změnou zákoníku práce. A v tom zákoníku práce se měnily DPČ a DPP a podmínky jejich využívání a vlastně tato záležitost odhalila to, co už ve zdravotnictví dlouho víme, a to je, že se zákoník práce nedodržuje, protože zákoník práce v naší pracovněprávní legislativě znamená nejdelší dvanáctihodinovou směnu, v podstatě bez výjimek.
A většina z vás ví, že lékaři slouží 24, 36 i více hodin, i třeba 70 hodin, někdy i celé víkendy. Jenom díky tomu se dařilo udržet lékaře v dostatečném počtu ve službách. Obcházeli jsme zákoník práce, a to právě díky využívání DPČ a DPP, což se ukázalo se změnou právě v té evropské legislativě, že nadále (to) nebude možné. Tím se otevřela otázka toho, že nelze ty služby postavit. A my jsme se na to snažili reagovat tím, že umožníme vyšší počet odpracovaných přesčasových hodin. Nebyla to cesta správná. A když se toto dalo do novelizace zákoníku práce, tak se ozvali mladí lékaři, ozvaly se odbory, ozvala se Česká lékařská komora, ale ozvali se ti, co řídí nemocnice, protože viděli, že je ohrožení služeb v nemocnicích.
Proto jsme i cestou jednak výboru pro zdravotnictví požádali vládu, aby se snažila vyjednat v rámci EU nejdelší směnu ve zdravotnictví v délce 24 hodin, což se následně podařilo a dokonce se ukázalo, že to bylo právo naší národní legislativy si to upravit sami, takže jsme se z Bruselu dozvěděli, co chcete, upravte si to, takže to se stalo. V současnosti ale se ukazuje, že ta problematika vyjednávání je velmi zanedbaná. Vláda, a konkrétně ministři Jurečka a Válek, kterých se to dotýká, nejednali s odbory, nejednali s mladými lékaři a celé to jednání, i když ten problém je znám od léta, kdy jsme tady ve třetím čtení 28. 6. schválili poprvé úpravu zákoníku práce s těmito problémy, tak se to vleče od té doby až doteď a první seriózní větší jednání obou dvou stran proběhlo až před třemi dny, 20. 10., a skončilo tak, jak se dalo očekávat nedohodou.
A mezitím se stala ještě jedna závažná věc, a to, že na Slovensku naši kolegové si vyjednali pro rok 2024 úplně jiné a podotýkám lepší podmínky základních tarifních platů. A jenom pro vás, náš mladý nastupující lékař nastupuje za necelých 40 000 korun, Slovák od příštího roku za 70 000 korun.
Nechci tady hodnotit, jestli je to správné nebo nesprávné, ale je to vysoce konkurenční prostředí a upozorňuji na to, že tady pracuje mnoho slovenských lékařů, kteří když se vrátí na Slovensko, tak se problém našeho zdravotnictví ještě výrazně prohloubí.
Takže dnes jsme v situaci, že na jedné straně vláda by měla jednat o 24hodinových směnách, měla by jednat o celkovém počtu přesčasových hodin, které jak předpokládám, se teď novelizací bude vracet z 832 zpátky na 416, ale teď se ukazuje, že to neřeší tu věc a že se tady objevují významné mzdové požadavky ze strany nejen mladých lékařů, ale lékařské obce jako takové. Jenom připomenu, že toto jsme tady měli v roce, tuším 2010, 2012 za ministra Hegra, a byla to akce Děkujeme, odcházíme.
A byla to akce také nátlaková na mzdy a tehdy jim pan ministr Heger slíbil 2,5násobek průměrného platu v republice. Shodou okolností se to podařilo až Babišově vládě na přelomu let 2021/2022. Od té doby ty platy opět stagnují. A chtěl bych říct, abychom tady neměli tu paralelu TOPka-TOPka, Heger-Válek. Jsme v problému, ministři, jednejte velice rychle. A myslím si, že tento bod bychom měli zařadit, protože jde o nás všechny jako o pacienty.