tak jak si myslím, že to patří k prvnímu čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2024, dovolím si tady obsáhlejší komentář k vystoupení paní kolegyně Pokorné Jermanové i k dodatku, který zde dodal pan kolega Brož.
Já možná začnu z nezvyklé strany s tím, že paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy nebo pan kolega Brož zde zmínil to, že nepodporujeme tu velkou kulturní infrastrukturu. Tak ještě dřív, než jsem to stačil sdělit panu primátorovi Ostravy, tak tu veřejně chci říct, že jsem dnes podepsal rozhodnutí o tom, že se na koncertní sál v Ostravě poskytuje ze státního rozpočtu 600 milionů korun. Jsou to peníze, které jsme tam na základě dohody s panem ministrem Stanjurou alokovali v loňském roce. Město Ostrava se rozhodlo podle mě zcela správně v tom projektu pokračovat poté, co se změnila osoba primátora města. My jsme vyhlásili řádné investiční dotační řízení, do kterého se město Ostrava přihlásilo, splnilo veškeré podmínky tohoto dotačního řízení. Ta žádost byla velmi dobře připravená, je z toho vidět tedy odhodlání města Ostravy tento projekt uskutečnit, takže 600 milionů korun, což v té celkové částce není rozhodně zanedbatelná suma, půjde na realizaci koncertního sálu v Ostravě, kde, pokud mám dobré zprávy, nemýlím-li se už běží výběrové řízení na zhotovitele.
Stejně tak jsme připraveni podporovat další kulturní infrastrukturu. Já jsem po dohodě s panem primátorem Svobodou zřídil jakoby mezirezortní pracovní skupinu Ministerstvo kultury, hlavní město Praha, kde se budeme zabývat přípravou projektu Vltavské filharmonie. To určitě nebude finanční náklad v tomto volebním období, ale byl bych rád, abychom připravili podmínky, na základě kterých může stát participovat na tomto velkorysém projektu, který je velmi důležitý pro českou kulturu jako takovou.
Tak a teď obecně. Já zcela jednoznačně - a využívám k tomu půdu Poslanecké sněmovny a toto své vystoupení - chci deklarovat, že kultura ani nezanikne, ani neutichne. Záměrně si vypůjčuji slova z jedné z těch veřejných kampaní, které v současné době, v minulých týdnech se objevily ve veřejném prostoru. Znovu říkám, návrh státního rozpočtu mého ministerstva, kapitola Ministerstvo kultury, není takový, abychom mohli hovořit o zániku nebo omezení kultury. Kultura bude pokračovat i v těchto, řeknu-li takto zjednodušeně, tedy kultura bude pokračovat v těchto komplikovaných podmínkách, které v současné době panují a návrh rozpočtu jde tomuto naproti. Takto to chci jednoznačně říci. Je to návrh, který ano, v letošním roce neznamená, že bychom se přiblížili nebo naplnili ten vládní závazek směřování k 1 % výdajů státního rozpočtu, ale letošní rok přinesl historicky nejvyšší rozpočet Ministerstva kultury. Návrh rozpočtu na rok 2024 znamená také nějaký dopad úsporných opatření, ale rozhodně nikoliv dopad zásadně omezující a už vůbec ne likvidační.
Já nechci zcela vědomě používat historickou argumentaci ve smyslu toho, co bylo v minulosti, v dobách bezprecedentní státní prosperity. Sice Ministerstvo kultury neřídil nikdo, kdo by byl přímo nominantem hnutí ANO, ale bylo to v koaličních vládách za pana premiéra Babiše a předtím za pana premiéra Sobotky, kde hnutí ANO bylo koaličním partnerem, kdy podle mého názoru nebyl takřka žádný problém, aby se rozpočet Ministerstva kultury navýšil na 1 %. Jenom chci připomenout, že v porovnání s tehdejšími výdaji státního rozpočtu jako celku, které byly téměř poloviční oproti té sumě, která je v současné době - jenom připomínám, že mé ministerstvo mělo v těch letech rozpočtové výdaje 0,7, 0,71, 0,72, ale za rozpočtových výdajů, které byly třeba 1,4 bilionu. V současné době jsme na sumě 0,71, 0,65, podle toho, co do toho zahrnujeme, ale při státních výdajích převyšujících 2 biliony korun. To je ten jednoduchý matematický výpočet, který mimo jiné dokazuje to, že 1 % samozřejmě je součástí všech kulturních politik po roce 1989 a seriózně míněných programů, ale jeho limitem je prostě to, že ta základna, ke které se vztahuje, je dramaticky odlišná. Počítáme-li 1 % z 1,4 bilionu a počítáme-li 1 % z 2,2 bilionu, tak se jedná o dramaticky odlišné sumy. A z tohoto hlediska já hájím návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2024. Je to návrh vládní, ale i já sám - je to návrh, který odpovídá současným obtížným podmínkám. A znovu říkám, neznamená nějaké utichnutí české kultury.
A nyní si dovolím, řekl bych po blocích reakci na ty základní komentáře, které tady paní poslankyně Pokorná Jermanová a pan poslanec Brož zmínili. Nejvýznamnějším faktorem, který se podílí na poklesu rozpočtu Ministerstva kultury mezi roky 2023 a 2024 - a teď chci použít slovo optickém poklesu, protože když se podíváte na ty dvě sumy, ta částka je téměř 2 miliardy korun, řekněme zjednodušeně 2 miliardy korun - tak zdaleka nejvyšší část tvoří to nebo je způsobena tím, že úspěšně čerpáme Národní plán obnovy. Byl velký úspěch, že se podařilo zařadit kulturu do Národního plánu obnovy. To jsem vždy oceňoval a říkal jsem to svému předchůdci ve funkci ministra kultury, ale kriticky k tomu dodávám, že doba mezi vyjednáním té částky, která bude připadat do Národního plánu obnovy, a dobou, kdy se změnila vláda, nebyla úplně krátká. Za tu dobu se dal podle mého názoru připravit jednoduchý systém čerpání Národního plánu obnovy. Mezitím Ministerstvo kultury přišlo ještě o další 2 miliardy, které prostě byly sebrány z té původní alokace ještě v době vlády Andreje Babiše.
A já, když jsem přišel na ministerstvo, tak jsem fakticky nenašel funkční způsob, jak Národní plán obnovy čerpat, ale současně už byla velká očekávání o tom, aby se peníze z Národního plánu obnovy využívaly. Mně se podařilo během půl roku sestavit funkční tým, který rozběhl čerpání Národního plánu obnovy, tvořený jak mými kolegy z ministerstva, úředníky, tak externími poradci. Jsme v tom velice úspěšní. Z těch necelých šesti miliard máme v tuto chvíli nebo 5,5 miliardy, máme v tuto chvíli zazávazkovány tři miliardy korun a to samozřejmě opticky významně snižuje částku, to je, paní poslankyně, jak jste zmiňovala, u té podpory kreativních průmyslů, to je ta částka, která směřuje na Národní plán obnovy, protože bylo-li tam v letošním roce 2,5 miliardy, tak v návrhu rozpočtu na příští rok je to v uvozovkách jen něco přes jednu miliardu. Právě proto, že už poměrně významná část byla vyčerpána. Takže optický pokles rozpočtu Ministerstva kultury mezi lety 2023 a 2024, mezi letošním rozpočtem a návrhem státního rozpočtu je dán právě velmi úspěšným čerpáním Národního plánu obnovy. Já jsem tady o těch jednotlivých opatřeních hovořil při, pardon, já jsem se jenom lekl, paní ministryně, toho hlasitého ťukání, bylo to jako útok. (Hovoří se smíchem, ministryně Černochová se omlouvá z lavice za způsobený hluk.)
Tak a teď jsem úplně ztratil... já jsem při vystoupení při hlasování o nedůvěře vládě zmiňoval, co všechno úspěšně z Národního plánu obnovy čerpáme. Tak nebudu to nyní opakovat, jenom prostě chci zdůraznit, že tento pokles je dán úspěšným čerpáním Národního plánu obnovy.
Další důležitou věcí, kterou jste, paní poslankyně, zmiňovala, je příspěvek na příspěvkové organizace, kde ano, i můj resort se podílí na konsolidačním vládním úsilí, to znamená 2 % objemu prostředků na platy a 5 % provozních prostředků, tam k poklesu dochází. My ho částečně kompenzujeme, nejedná se o čistě matematický pokles v této výši. A ano, jedná se o opatření, která samozřejmě příspěvkové organizace absorbují. Přesto chci tady zdůraznit, a ne v kontextu tohoto úsporného kroku, ale obecně, že hovoří-li, se o podfinancování kultury, tak já dlouhodobě vlastně za největší problém považuji podfinancování příspěvkových organizací v oblasti kultury. A to platí prostě 20 let dozadu, když to řeknu takto zjednodušeně. Za žádných vlád v minulosti se nevyčlenily dostatečné finanční prostředky na to, aby naše kulturní instituce, které v mnoha ohledech tvoří páteřní síť českých kulturních institucí nebo české kultury, mohly opřít o kvalitní finanční zázemí. A myslím si, že je to velká výzva i do budoucna. Týká se to jak velkých institucí živé kultury, jako je Národní divadlo, tak velkých institucí paměťových, Národní muzeum, Národní památkový ústav pečující o kulturní dědictví a tak podobně. A my se snažíme, v rozpočtu letošního roku to bylo patrné i v investicích tu situaci dlouhodobě řešit a určitě v tom chceme dál pokračovat.
Takže ano, tam se to konsolidační úsilí vlády propisuje také, ale způsobem, který, a to chci, a to je druhá důležitá věc, kterou tady chci zdůraznit, která nebude znamenat zánik nebo zastavení činnosti žádné kulturní instituce. Já, paní poslankyně, si teď nechci vyvolávat přesně, nevzpomněl bych si na to slovo, které vy jste použila, že se nějaká kulturní investice zastaví nebo zanikne. Chci ujistit nejenom kulturní veřejnost, ale i občany, že se tak rozhodně nestane.
A v té souvislosti chci zmínit ještě jednu věc, která může být překvapivá v kontextu těch apokalyptických zpráv, jichž jsme tady byli ve Sněmovně ze strany opozice v minulém zhruba roce, vždy svědky o fatální dopadu inflace, zvyšování životních nákladů obecně a na kulturu zvlášť. Neprojevilo se to. U našich institucí se to, a to říkám záměrně, překvapivě neprojevilo. Návštěvnost kulturních akcí, pardon, kulturních institucí a kulturních akcí je velmi vysoká. Vrátili jsme se na předcovidová čísla. Jenom se ukazuje, jestli to paní poslankyně tady citovala trošku ironicky, ale já to řeknu neironicky, já to řeknu zcela vážně - kultura spojuje, má nezastupitelnou roli v životě velké většiny společnosti, je důležitou součástí života občanů České republiky. A je vidět, že toto platí i pro obtížné doby. Protože kdybychom si promítli ta slova, která jsme tady zejména od zástupců ANO nebo SPD slýchali, tak by kulturní instituce a kulturní akce zely prázdnotou, na festivaly nikdo nechodil, pavučiny by byly v divadelních domech a operních sálech, koncertních sálech. A není to tak, prostě kultura žije a je to velmi optimistická zpráva, přečkala to obtížné období covidu, přečká bezpochyby i to současné, snad už končící období ekonomických těžkostí. A moje ministerstvo určitě bude klást velký důraz na rozvoj kulturních institucí, které my zřizujeme, protože to považuju za svou klíčovou roli.
Téma, kterého jste se dotkla, které se týká podpory živé kultury v rámci dotačního okruhu kulturní aktivity, to znamená, kde se jedná o transfery kulturním aktérům je téma relevantní. A tam by paní poslankyně opravdu, pane poslanče Broži, prostřednictvím pana místopředsedy, pokud by došlo k zásadnímu omezení těchto podpor, tak to by mělo zdrcující dopady. Jenom připomenu, že tak zvaná nezřizovaná kultura se v našem žargonu se to slovo používá nebo sousloví používá pro kulturní projekty, kulturní aktivity, kulturní činnost, kterou provozují spolky, opéesky, zapsané ústavy, které nemají silného zřizovatele. Spolek žádného zřizovatele nemá, jsou ale i zapsané ústavy nebo opéesky, které mají zřizovatele, pardon, zakladatele, kteří nejsou napojeny na veřejné rozpočty a u nich je ta situace obtížná. Je, zjednodušeně řečeno, v mnohem komplikovanější situaci. Malé divadlo, úspěšný divadelní spolek, který založí sami ti divadelní aktéři a kteří si na svoji činnost musejí vydělat a získat dotace, mají-li činnost, na kterou lze dotaci poskytovat, než má třeba divadlo nebo filharmonie zřizovaná nějakou velkou samosprávou. A já říkám, že my té nezřizované kultuře, která je nejzranitelnější, rozhodně pomůžeme. Budeme hledat ve zdrojích ministerstva zdroje, které nám umožní zachovat úroveň kulturních aktivit nebo podpor v rámci opatření kulturní aktivity ve stejné výši, jako to bylo v letošním roce. Chci to takto říci jako veřejný příslib, protože to považuju za velmi důležitou věc. A patří tam nejenom kulturní projekty a kulturní činnost spolků, ale i třeba velké dotační programy pro festivaly, které tvoří také základ české kultury v různých oborech.
Úspory se dotýkají programu podpory divadel a profesionálních orchestrů. Ano, jedná se o pokles částky 400 milionů na 300 milionů korun. Dopady konsolidace, a to říkám, to chci zdůraznit jako politik, který sedm let byl primátorem čtvrtého největšího města v Česku, prostě dopady konsolidačního úsilí na státní rozpočet jsou mnohem větší, než jsou na samosprávy, čímž jakýmkoliv způsobem nechci situaci, kterou musejí samosprávy řešit, bagatelizovat. Z toho důvodu věřím, že tento pokles u programu orchestrů a divadel je únosný. Kdybychom našli více peněz, určitě bych hledal i nějakou cestu na nějaké mírné navýšení tohoto programu, ale věřím tomu, že ta situace je zvládnutelná a významně by tomu do budoucna měl napomoci i zákon o veřejné kulturní instituci. Takže to se týká dotací v oblasti kulturních aktivit.
Chtěl bych také takto veřejně říct, paní poslankyně, na vaše explicitně položenou otázku, že já určitě nebudu podporovat opoziční návrh zákona, který směřuje k narušení celé té konstrukce tak zvaných církevních restitucí, kdy, jestli jsem dobře pochopil obsah vašeho návrhu, vy chcete zastavit tu inflační doložku nebo omezit tu inflační doložku, která je součástí narovnání s církvemi. Chci veřejně říci nejenom na půdě Sněmovny, ale prostřednictvím tohoto vystoupení i občanům, že církevní restituce jsou postaveny na principu, že na konci tohoto období, které se kdysi jevilo jako velmi vzdálené, ale ten čas se nekompromisně krátí, prostě církve nebudou dostávat žádnou státní podporu. Žádnou státní podporu.
Tímto principem se tedy připravují na dobu, kdy budou muset mít své fungování postavené na principu, řekl bych, autochtonního pohledu nebo autochtonního způsobu hospodaření, bez vazby na státní rozpočet. V minulém volebním období jsme zde byli svědkem pokusu koalice ANO, SPD a KSČM, o zvrácení samotného principu církevních restitucí. Ústavní soud rozhodl jednoznačně. Věřím, že by tak rozhodl i v případě, kdy by byl schválen návrh zákona, který by rušil tu inflační doložku. Ale já chci i principiálně říci, že toto nebudu podporovat.
Co se týká evropských peněz, moje ministerstvo je úspěšně čerpá. Chceme tam mít k dispozici nějakou základní částku, která umožní kofinancování evropských projektů. Byť už se to současné dotační období velmi úspěšně rozvíjí, tak i my jsme na to připraveni. V současné době úspěšně naplňujeme projekty, které byly zahájeny v minulém volebním období. Chci to takto zdůraznit. Jedná se o akce typu rekonstrukce IROP Karlštejn, Telč a tak dále, z minulého volebního období. Chystáme projekty, které budou podány nově a kde chceme, aby měly příležitost být financovány a tak vlastně naplněny.
Ještě předtím, než se dostanu k filmovým pobídkám jako poslední části reakce na vaše vystoupení, tak zmíním to, že jsem v pravidelném kontaktu s jednotlivými oborovými asociacemi. Minulý týden jsem měl velké jednání se zástupci Asociace nezávislých divadel, která je hlavním reprezentantem toho nezřizovaného kulturního sektoru. Ujistil jsem je o tomto svém úsilí, které má směřovat k tomu, aby nebylo omezeno dotační řízení právě v oblasti kulturních aktivit. Oni velmi houževnatě bojují za svůj sektor. Je to naprosto správné a mohl jsem jim říci zprávu, která je pozitivní.
Jsem samozřejmě v jednání, má to tak být v rámci tripartity i bipartity - pan prezident Dokoupil použil tento neologismus bipartity - s odboráři v kulturní oblasti. Je pravda, že výše tarifních platů - teď nemluvím o zvyšování tarifních platů na rok 2024, kdy je vládní shoda, že se tarifní platy zvyšovat nebudou, ale mluvím o nějakém dlouhodobém hodnocení zejména vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v oblasti kultury - tak určitě prostor k nějaké další diskusi nad výší těch platových tabulek je. Tak to jenom ještě ohledně těch aktérů.
Poslední věc, filmové pobídky. Zde se jedná o podporu, která vlastně prochází napříč volebními obdobími. Nicméně jsem zdědil po nástupu do funkce vlastně systém filmových pobídek zastavený, zavřený. 3. ledna musela ředitelka Státního fondu kinematografie uzavřít pobídky, protože byly vyčerpány, nebyly v nich žádné peníze. Během roku 2022 jsme vedli intenzivní jednání s panem ministrem Stanjurou a s filmovými profesionály z Asociace producentů v audiovizi, která vyústila v bezprecedentní dohodu, kdy ještě během roku 2022 byl rozpočet na filmové pobídky navýšen o téměř 600 milionů korun a ve schváleném rozpočtu na letošní rok je částka 1,4 miliardy korun, téměř dvojnásobek toho, kolik bylo v minulém volebním období.
Ano, v návrhu rozpočtu na příští rok je škrt 200 milionů korun, který ale chceme kompenzovat využitím 200 milionů korun z Národního plánu obnovy. Co je ale důležité, že vlastně ten systém filmových pobídek v současné době stejně nefunguje. Jak sami říkají filmoví profesionálové, jsme tady v absurdní situaci, kdy nám v rámci střední Evropy - a to nejsou moje slova, ale slova lidí z té branže - jde vlastně nejvíc peněz na filmové pobídky, ale nečerpají se vůbec, protože stávající podoba zákona, který upravuje filmové pobídky, to fakticky neumožňuje.
Jsem velice rád, že i paní poslankyně Pokorná Jermanová vyslyšela mou prosbu a je jedním ze spolusignatářů poslaneckého návrhu zákona, který má ten systém odblokovat. Vláda už jej odsouhlasila. Brzy uplyne lhůta, odkdy je možné ji ve Sněmovně projednávat a budu hledat podporu předsedů poslaneckých klubů k tomu, aby byl ten návrh podle § 90 schválen a mohlo tak dojít k rychlému uvolnění celého toho systému.
Podtrženo, sečteno, ano, kultura čelí v současné době obtížné situaci, ale věřím tomu, že návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2024 určitě neznamená to, že by se situace nějakým zásadním způsobem ztěžovala. Jak jsem tady v těch jednotlivých částech zdůraznil, jedná se o návrh proporční, který samozřejmě reaguje na konsolidační úsilí vlády, ale současně ukazuje, že kultura určitě není popelkou v rámci priorit vlády premiéra Petra Fialy.
Děkuji za pozornost.
