Já teď vlastně jako trošku nahlas přemýšlím, jestli ještě neudělat nějakou diskusi, protože ten zákon postupuje poměrně rychle, dnes, předpokládám, zdárně završíme druhé čtení, nemýlím-li, se výbor je naplánovaný snad, nebo se uvažuje o výboru 25. září, pak někdy třetí čtení, ještě předtím se k tomu tématu nějak potkat.
Já už jsem o tom vedl včera velkou diskusi, nebo předevčírem s panem kolegou Babkou. Já určitě mohu potvrdit, že ta právní konstrukce, která je obsažena v tom odstavci ČEZ § 40 je právně zcela konformní. To není nic, co by konformní, aby to slovo zaznělo přesně. Já neznám to stanovisko pana profesora Gerlocha. Bude-li nám poskytnuto, budeme rádi. Rozhodně my máme jistotu v tom, že se jedná o konstrukci, která je právně konformní a je to vlastně obhajoba jednoho druhu veřejného zájmu, v tomto případě ekosystému českého filmového prostředí nebo audiovizuálního prostředí. Takto ta věc stojí, tak to ta věc stojí. A my jsme připraveni vést, bych řekl, i odbornou debatu o tom, abychom tento náš postoj, návrh hájili, je to, myslím, důležitá záležitost.
My jsme o tom návrhu uvažovali už před dvěma lety v souvislosti s novelou autorského zákona. Úspěšní jsme tehdy nebyli, nebo ta diskuze, nebyli jsme na tu diskuzi natolik, bych řekl, v kontextu toho projednávaného autorského zákona soustředěni, abychom ji dovedli ke konkrétnímu cíli. Takže já nabízím to, abychom se ještě k tomu potkali, já to budu určitě veřejně hájit, tu konstrukci. Také je obsažena v návrhu pozměňovacích návrhů pana poslance Laciny a je to určitě věc, která si diskusi zaslouží.
Dlužím odpovědi na dva dotazy pana poslance Babky. Ve chvíli, kdy byl zveřejněn návrh vládního zákona nebo kdy byla zveřejněna verze, která byla odsouhlasena vládou, návrh novely audiovizuálního zákona, tak se na mě obrátili fakticky všichni aktéři audiovizuálního prostoru, pro které je důležitá výše filmových pobídek, a vyzvali ministerstvo k tomu, abychom udělali opravdu ten posun z 20 na 25 % i přesto, že to předtím opravdu bylo mnohokrát prodiskutováno, ale ta situace v audiovizuálním prostoru v celé Evropě se prostě dramaticky mění a já jsem se rozhodl tomu podnětu producentského prostředí nebo těch, kteří přijímají filmové pobídky, v tomto ohledu vyhovět. Ale bylo to určitě na základě konkrétního dotazu.
Co se týká podnětu na zvýšení toho takzvaného KEPu, jak se tomu pracovně říká, to je maximální výše pobídky, my jsme vlastně přesvědčeni o tom, že ta hranice 450 milionů je horním stropem toho, co je únosné pro výši té konkrétní podpory.
Jenom připomenu, že v té vládní verzi byla stanovená výše 350 milionů korun, to znamená významně vyšší, než byla ta 150milionová, která byla tehdy přijata přechodně. Je pravda, že při tom mechanismu, který zajišťuje stabilní financování Státního fondu audiovize, tak znamená vyšší hranice, méně projektů. Já jsem na to také upozorňoval, když jsme vedli odbornou debatu s těmi potenciálními příjemci.
Myslím si, že ale současně ta výše 450 milionů korun není tak vysoká na to, aby z toho fondu vlastně odčerpala veškeré peníze a znemožnila získávání podpory pro projekty small screen, které jsou významně menší. O tomhle jsme tu odbornou debatu vedli. Filmové pobídky slouží primárně k podpoře filmového byznysu.
To znamená, ti aktéři, kteří natáčejí v Česku ty veliké seriály, by si samozřejmě přáli, aby ta horní hranice ten KEP byla určitě vyšší než 450 milionů korun. Jenom připomenu, že dneska v Česku se natáčí jeden z klíčových projektů tohoto druhu v současné době Blade Runner. Ale pořád si myslím, že těch 450 milionů je na té horní hranici, byť já jsem, pane poslanče Babko, prostřednictvím paní první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vlastně na tohle ne upozorňoval, říkal jsem ano, my zvýšíme ten KEP, dává to smysl z hlediska těch větších filmových produkcí, pak to může znamenat nějaké dílčí omezení těch menších. Ale to prostředí se shodlo na tom, že tohle je ještě hranice, která je únosná.
Děkuju.
