Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dopady plánovaných kroků vlády nabírají zcela konkrétní, nezávislými makroekonomickými pracovišti verifikované, obrysy. Včera zveřejnila Česká národní banka svou aktuální makroekonomickou prognózu, podle které česká ekonomika v letošním roce poklesne o 0,4 %, což definitivně stvrdilo pesimistický odhad Ministerstva financí ze srpna letošního roku, které jako jediné makroekonomické pracoviště v zemi pracovalo s tím, že se naše ekonomika v letošním roce zmenší.
Staneme se tak podle prognózy OECD jednou z pěti ekonomik vyspělého světa, které v letošním roce neporostou, ale klesnou. Kromě daňového balíčku, jehož negativní dopady na růst HDP oscilují mezi velmi konzervativním odhadem Ministerstva financí ve výši 0,3 % až po 0,7 % dle odhadu bankovního sektoru, budou české domácnosti, živnostníci a firmy čelit od ledna roku 2024 také daňovému balíčku číslo 2, který zvedá náklady na elektrickou energii podle čísel zveřejněných Ministerstvem financí o závratných 51,5 miliardy ročně. Tyto dopady podle Hospodářské komory povedou u firem zpracovatelského průmyslu k dvoj až trojnásobnému zdražení elektrické energie, což podle jejích analýz povede nejen k podkopání křehkých náznaků oživení tuzemské ekonomiky, ale také k přímému ohrožení pozice českých podniků vůči firmám v ostatních zemích Evropské unie, kde ceny energií budou příští rok nižší.
Podle vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje především obchodní řetězce se základními denními potřebami, pak zase plánované zvýšení regulované části cen energií doslova zničí deklarovanou snahu vlády snižovat ceny a krotit inflaci. A bude také znamenat výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména z energeticky náročných částí průmyslu.
Stínová vláda hnutí ANO včera mimořádně zasedala v Moravskoslezském kraji, tedy regionu, který je na fungujícím průmyslu de facto založen. Jeden příklad za všechny. Třinecké železárny si podle aktuálních dat připlatí na ročních nákladech zhruba 600 milionů korun. Šest set milionů korun, o které se významnému zaměstnavateli v Moravskoslezském regionu sníží zisk a které nepochybně promítne do své investiční a platové politiky v příštím roce.
O to více je zarážející a neakceptovatelné, že makroekonomické dopady balíčku číslo dvě, tedy energetického škrtu ve výši minimálně 51,5 miliardy korun, nejsou v plném rozsahu zahrnuty ani do makroekonomické predikce, ani do predikce příjmů státního rozpočtu. Jak prognóza úřadu Zbyňka Stanjury, tak prognóza rozpočtových příjmů totiž paradoxně počítají s poklesem koncových cen elektrické energie pro spotřebitele. Ano, jak prognóza, tak návrh státního rozpočtu jsou založeny na neaktuálních a zkreslených datech, a proto by měly být neprodleně aktualizovány a zrealizovány. Ostatně poslední predikce České národní banky, která počítá s téměř půl procentním hospodářským poklesem v letošním roce, je toho nejlepším důkazem.
Z tohoto důvodu se obracím zejména na poslance vládní koalice, kteří mají blízko k tématům souvisejícím s ekonomikou a rozpočtem, aby apelovali na ministra financí Zbyňka Stanjuru, že opravdu není možné stavět státní rozpočet na nereálných východiscích a předpokladech. A ještě lépe, obracím se na poslance vládní koalice, aby apelovali na svého ministra financí, aby předpoklady státního rozpočtu konfrontoval s aktuální realitou.
Dámy a pánové, neexistuje žádný racionální důvod, aby se z České republiky stal znovu po deseti letech nemocný stát Evropy, jakýsi pomyslný ostrov sebevrahů, stát, který sám sobě vlastní škodlivou hospodářskou politikou způsobí hospodářskou stagnaci a dalekosáhlé národohospodářské škody, ze kterých se budeme vymaňovat mnoho a mnoho let. Situace, do které nás dostala politika pánů Nečase a Kalouska, by nám měla být dostatečným varováním a neměli bychom dovolit její opakování v přímém přenosu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
