Linie měla chránit hranice Francie s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem a Itálií. S těmi neutrálními však nedostatečně. Německé nacistické jednotky ve 2. světové válce zaútočily přes neutrální Belgii. Obdobně jako při začátku 1. světové války.
Absolvent základní školy by panu Maginotovi vysvětlil, že když německá vojska v první světové válce zaútočila na Francii přes neutrální Belgii, že to ve druhé udělá stejně. Opevnění Maginotovy linie nesplnilo svůj účel, Francii před nacisty neochránilo, jejich vpádu do Francie nezabránilo. A tak došlo na kritiku, na otázky: K čemu byly vyhozené miliardy, neměly být směrovány spíše do mobilních motorizovaných obrněných jednotek atp.? Důsledkem bylo zklamání, deziluze, rozčarování, roztrpčení; zmar, zřetelný pocit marnosti z nesmyslného vyplýtvání miliard peněz – to vše lze souhrnně označit jako syndrom Maginotovy linie. Potvrzení nesmyslnosti svého projektu se Maginot bohužel nedožil.
V České republice si na obdobný nejnákladnější a nejnesmyslnější vojenský projekt nyní zakládáme. Je jím nákup amerických stíhaček F-35A. Jde o výdaje neproduktivní, předražené, zbytečné.
První stroje mají být hotovy v roce 2029, všech 24 bude v Česku do roku 2035 (původní informace hovořily o roce 2034). Stanou se součástí výzbroje české armády. Nákup 24 kusů schválila vláda. Jejich cena není přesně známa, vláda tvrdí, že půjde o 106 miliard korun, dalších 44 miliard na přípravu jejich provozu v ČR; podle nezávislých informací (nezávislých na tvrzení vlády) se má konečná cena pohybovat od 400 do 600 miliard korun (nákup, výcvik pilotů, školení personálu, související vybavení, munice); k tomu se musí připočítat mimořádně vysoké náklady na jejich provoz (prý nejméně o čtvrtinu vyšší, než u stíhaček dosavadních). V tom nejsou započítány výdaje na stavební ad. úpravy základny v Čáslavi.
Veřejnost není o parametrech této výjimečné obchodní transakce dostatečně a pravdivě informována.
Přitom už nyní, v situaci faktické informační blokády, probleskují informace, že jde o stíhačky nekvalitní. A ne jen od našich nezávislých odborníků.
Podle zprávy amerického vládního kontrolního úřadu (GAO) jsou stíhačky F-35 akceschopné jen v 55 procentech případů. Míra akceschopnosti − procento doby, po kterou může letoun plnit jednu z přidělených misí – byla v březnu 2023 pouhých 55 procent); viz americký Financial Times, 21. 9. 2023 (https://www.ft.com/content/a3741488-3350-44fd-940f-f0d494d54587).
K čemu budou vyhozené miliardy, neměly být směrovány, v případě armády, spíše do výrazně obranných (nikoliv útočných) vojenských systémů? A vůbec: Neměly by prostředky společnosti především plynout do aktuálně potřebných segmentů našeho života, třeba do školství, zdravotnictví atd.?
Důsledkem současného chybného rozhodnutí bude zklamání, deziluze, rozčarování, roztrpčení, zřetelný pocit marnosti z nesmyslného vyplýtvání miliard peněz – to vše lze souhrnně označit jako syndrom F-35.
