dovolte, abych vás informoval o pozicích vlády a o programu mimořádného jednání Evropské rady, které se koná 1. února v roce 2024 tedy za pár dní. Prozatím jediným bodem, tématem této mimořádné rady je střednědobá vize víceletého finančního rámce pro aktuální období. Tedy pro to období 2021–27. Netvrdím, že to nakonec tak musí za všech okolností být, některé členské státy by třeba uvítaly i některá další témata, abychom se jim věnovali. Ale myslím, že převládá názor, že zůstane pro tuto mimořádnou radu v platnosti jenom ten jeden bod.
Cílem České republiky na tomto jednání je, abychom nalezli politickou shodu na finálním kompromisu nad revizí dlouhodobého rozpočtu. Tu shodu, kterou nebylo možné nalézt na jednání řádné Evropské rady v prosinci. A nebylo ji možné nalézt proto, že Maďarsko mělo jiný názor než zbývajících 26 členských států.
Ta mimořádná Evropská rada bude mimořádná i v tom, že se nepředpokládá to, že bychom přijímali nějaké závěrečné usnesení nebo závěry. Tedy tím výsledkem jednání mohou být – ty výsledky jednání budou jenom dva. Buďto schválíme předložený kompromisní návrh na úpravu víceletého finančního rámce, anebo tu shodu nenajdeme a neschválíme ho.
My jsme na tom jednání v prosinci – to tady jenom krátce připomenu – podpořili ten kompromisní návrh, který odpovídal prioritám České republiky. To znamená, navýšení finančních prostředků, nové finanční prostředky byly v minimální míře. Podařilo se zachovat úroveň potřebné podpory Ukrajině. A součástí návrhu byla i část: podpora pro členské státy, které hostí na svém území větší počet uprchlíků z Ukrajiny tedy pro České republiky. Tyto tři základní priority nebo základní podmínky pro nás tam byly naplněny, a proto jsme byli spokojeni s tou kompromisní verzí. V souladu s tím budeme postupovat i dál. Budeme podporovat také zachování takzvaného balíčkového přístupu.
Česká republika patří k těm zemím, které nechtějí otevírat ty části, které už jsou domluveny, kde už jsme dosáhli shody. Bavíme se jenom o těch, kde ta shoda není. Budeme se samozřejmě snažit, aby ta jednomyslná podpora byla, protože pokud to neschválíme, tak to má spousty dopadů. Ale jednou z variant, jak postupovat dál, tak je hledat společné řešení na půdorysu 26 členských států. To samozřejmě také jde, ale je to mnohem administrativně náročnější. Takže to není námi preferovaná varianta.
Myslím, že to, co bylo předloženo v prosinci 2023 a pro co jsme my byli celkem jednoznačně, tak je významná změna návrhu proti tomu původně předloženému v červnu roku 2023. V čem změny jsou a proč jsou pozitivní? O 2 mld. eur se podařilo navýšit investice do ochrany hranic na podporu států zasažených migrací v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. A v této částce jsou i možné prostředky pro ČR. Ty prostředky budou potom vypláceny projektově, takže se nedá v tuto chvíli říci, jak velká část, ale jsou to prostředky, které můžeme použít pro naše důsledky nebo důsledky ruské agrese na Ukrajinu pro ČR, tedy například pro to, abychom získali peníze na podporu uprchlíků, kteří jsou na našem území.
Navýšeny byly rovněž prostředky na účinné řešení vnější dimenze nelegální migrace, tedy to, co chce ČR. Skrze spolupráci se třetími zeměmi. Tam navýšení bylo o 7,6 mld. včetně podpory zemím západního Balkánu, což z té částky představuje 2 mld. To je pro nás také důležité. Odpovídá to našim prioritám, ale je to také investice do naší bezpečnosti. Čili z tohoto hlediska to podporujeme.
Investice do posilování obranných kapacit prostřednictvím Evropského obranného fondu byly navýšeny o 1,5 mld. eur. To je pro nás také důležitá priorita. A je důležitá nejen z hlediska bezpečnosti a ze všech strategických hledisek, ale je důležitá i proto, že jsou to peníze, z kterých může náš obranný průmysl hodně získat.
A současně se podařilo zachovat objem finančních prostředků dostupných v nástroji pro Ukrajinu, který má sloužit rekonstrukci Ukrajiny v období let 2024-2027. Jedná se celkově o 50 mld. eur, z čehož 17 mld. je poskytnuto v grantech, nebo má být. A 33 mld. je potom půjčka.
To, co bylo pro nás určitě důležité, je to, že proti původní verzi, která předpokládala, že nové finanční prostředky, které do toho EU vloží, se budou pohybovat někde nad 50 mld. eur, tak výsledná částka je spíše, řekl bych, vítězství těch rozpočtově odpovědných států, mezi něž určitě patří ČR. A představují 21 mld. eur. Zbylých 33 mld. je pak ve formě půjček a tak dále, jak jsem tady už vysvětloval.
Já myslím, že to stačí pro základní představu o tom, jak vypadá kompromisní návrh. To jsem připomenul nakonec něco, co už víte a proč i na tomto mimořádném summitu ho ČR bude podporovat a budeme se snažit, aby došlo k jednomyslné shodě.
Snad jen na závěr bych řekl, že souběžně na pracovní úrovni probíhá práce na jednotlivých legislativních návrzích, které jsou k tomu potřeba, ať už je to nástroj pro Ukrajinu nebo nařízení k platformě strategických technologií pro Evropu. To nejsou jednoduché věci, takže je dobře, že se pracuje na legislativních návrzích. A je to příprava, která umožní, že by se po případném schválení revize Evropskou radou 1. února mohlo velmi rychle přistoupit k jednání s Evropským parlamentem právě o těchto věcech.
Takže abych to shrnul, na jednání Evropské rady jedu s tím, že ČR podporuje tento návrh a budeme se snažit, abychom dosáhli při jednání jednomyslnosti, tedy aby byla úprava víceletého finančního rámce schválena.
