Zatímco technokrati a racionálně uvažující veřejnost očekává opuštění nebo alespoň zmírnění šíleného Green Dealu, my, kteří máme přímou zkušenost s chováním Evropských struktur, víme, že se nic takového nestane.
Green Deal světové klima neovlivní, ale zničí hospodářství a sociální situaci většiny občanů Evropské unie. Cílů bude dosaženo. Aspoň částečně.
Koordinátoři a další členové výboru říkali to, co je už dnes všeobecně známo. „Nová zemědělská politika“ Evropské unie postavená na závazných cílech Green Dealu a speciálním podprogramu pro zemědělství „From farm to fork“ (z farmy na vidličku) společně s další redukcí podpory zemědělství (úspor má být využito pro podporu ukrajinského režimu) vede k destrukci zemědělství v zemích Evropské unie (čím jsou chudší, tím více). K tomu silně přispívá dominance obchodu nad zemědělskou prvovýrobou. Ta vede k růstu dovozu z mimounijních oblastí náhradou za omezení produkce v Unii. Velkoobchod i maloobchod ovládají nadnárodní korporace, zatímco oficiální Brusel se tváří, že mu záleží na rodinných farmách, které prý hospodaří ekologicky. Obrovské korporace se zmocňují i výroby a zpracování a malé farmy s nimi nemohou efektivitou soutěžit a zanikají. Průměrný věk zemědělců roste, venkov se vylidňuje.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova je opravdu PRO zemědělství a rozvoj venkova, jenže na vývoj nemá páky. Ty drží zelení užiteční idioti ve Výboru pro životní prostředí a hlavně korporace, které fakticky řídí Evropskou unii.
Komisař Maroš Šefčovič čelil stížnostem a otázkám poslanců s profesionálním diplomatickoúřednickým úsměvem, aniž by hnul brvou. Poslanci mu připomínali růst všech vstupů do zemědělství, zatímco výkupní ceny stagnují nebo rostou nepatrně, připomínali mezinárodní smlouvy, které vedou a povedou k likvidující konkurenci, protože zahraničí není pod tlakem „klimatických cílů“ a jiných předpisů EU. Připomínali nepřiměřené požadavky vyplývající z Green Dealu. A samozřejmě poukazovali na masové protestní akce zemědělců v Nizozemí, Německu, Francii, Polsku, Rumunsku, atd.
Jen je potřeba dodat, že titíž poslanci ve své většině veřejně slibovali podporu úsilí o potlačení klimatických změn, ačkoli museli vědět, že potlačeni budou zemědělci, jimiž většina těchto poslanců původně byla, nebo dokonce dosud je. Poslanci se ptali, co s touto situací hodlá pan komisař dělat. Stereotypně odpovídal, že připravil „strategický dialog“ se zemědělci a všemi zainteresovanými skupinami. Oni se poradí a jistě vymyslí jak vybřednout z krizové situace.
Nabízí se otázka, proč se se zemědělci neporadili dříve, než slavnostně spustili Green Deal. Copak se problémy nedaly s jistotou očekávat? Pana komisaře jsem se zeptal, jestli „strategický dialog“ myslí vážně. Existuje přece úřednická zásada: „nevíš-li co činit, vytvoř komisi“. Pak komisař mi dokonce odpověděl, což se mi často nestává. Pravil, že to myslí vážně.
Propagační web EU Euractiv.cz nezklamal. Hlásá, že „strategický dialog“ byl slavnostně zahájen. „Evropská komise chce se zemědělci lépe komunikovat…. Jak udržitelně produkovat potraviny bez toho, aby při tom příroda a klima tolik trpěly…. Cílem dialogu je vytvořit komplexní zprávu obsahující společné vize… ta by měla být předsedkyni předložena do léta…“ Zemědělci jsou prý frustrovaní z toho, že jim nikdo nenaslouchá. Tak teď se vybraným funkcionářům „neziskovkám a akademické obci“ chvíli naslouchat bude. I Fiala a Rakušan se nás snaží přesvědčit, že problémem je komunikace. Teď nám lépe vysvětlí, jak dobře to dělají.
No dobře… Co může takový „strategický dialog“ reálně přinést? Vznikne elaborát mírně konstatující fakta a zdůrazňující úsilí společnými silami splnit klimatické cíle Green Dealu. Je to metoda dlouhodobě aplikovaná v úřednických strukturách totalitních systémů. Nejde o řešení, ale o snahu vysedět konflikty a vyhnout se střetu se skutečnou mocí. Nespokojenci mají pochopit marnost možného vzdoru. Úředníci typu Šefčoviče vděčí za svoji kariéru schopnosti vždy stát na vítězící straně. Dokáží včas uplatnit své zkušenosti na straně opačné.
Myslím, že se aparát Evropské komise a většina poslanců Evropského parlamentu tentokrát poněkud mýlí. Krátkozrakost jim neumožňuje vidět události v souvislostech. Blbá nálada není jen mezi zemědělci, zachvátila většinu obyvatel Evropské unie, včetně těch, kteří zatím věří, že jde o nahodilé problémy na cestě ke světlým zítřkům. Příznivci globalismu, v němž lidé „nebudou nic vlastnit a budou šťastni“, stále ještě vládnou. Období po supervolebním roce 2024 jim už patřit nemusí. Proto tlačí na pilu, spěchají a tím konflikt vyhrocují.
Ochočení ohební politici mohou být brzy nahrazeni střihouny, kteří se nezakecají. Jen nevíme, kam to povedou. Máme zkušenost, že změna nemusí být k lepšímu. Slibme si, že budeme tentokrát ostražitější a aktivnější.
