Navíc Evropská komise připravuje další mezinárodní smlouvy, které povedou k zvýšení dovozů ze zemí mimo Unii. K obrovským potížím s dovozy z Ukrajiny se připravují volné dovozy z Moldavska. Současně Evropská unie neustále zvyšuje administrativní zatížení, protože s dotacemi je spojené vykazování, zda mají nárok a jak je využívají, kontroluje je kvůli dodržování zelených pravidel, musí vykazovat všechno možné a nemožné. A když zemědělcům Evropská komise s Evropským parlamentem zhorší jejich konkurenceschopnost, tak je z našich daní finančně podpoří.
V České republice máme asi o deset procent nižší dotace na hektar, ale protože jsme proti Západu chudá země, máme několikanásobně nižší dotace ze státního rozpočtu. Ze západu nám dovážejí za dumpingové ceny svoje přebytky. V Evropské unii navzdory dotacím každoročně zanikají statisíce zemědělských podniků. Samozřejmě malých rodinných farem. Půdu skupují spekulanti a velké zemědělské podniky.
Dotace do zemědělství se v Evropské unii stále snižují ve prospěch podpory imigrace, Green Dealu, zbraní pro Ukrajinu, atd. I ze zahraničí se dováží produkce velkých podniků včetně nadnárodních korporací. Jim rodinné farmy v Unii nemohou konkurovat ani s dotacemi. V malém se především nedá efektivně provozovat živočišná výroba. Výkupní ceny určují překupníci a maloobchodní řetězce.
V Evropské unii stále hovoří o podpoře udržitelnosti, ale politika údajně na podporu rodinných farem jen zpomaluje jejich likvidaci. Je neudržitelná. Venkov vymírá, mladí nemají zájem o těžkou, špatně placenou práci v rodinných farmách. Pokud má být zachována konkurenceschopnost zemědělských podniků v Evropské unii, pak musí být efektivnější.
Rodinné farmy si nemohou dovolit drahou techniku a nemohou ji ani plně využít. Mohou přežít, jen pokud se specializují na produkci, kterou se nevyplatí produkovat ve velkém. Musí být podporováno sdružování malých zemědělských podniků. Jen tak může být zemím navrácena soběstačnost a potravinová bezpečnost. Pokud se tak nestane, zkrachují a půdu stejně skoupí spekulanti a velké zemědělské podniky.
Zelení všech odstínů s opovržením hovoří o velkých farmách jako o „průmyslovém zemědělství“, ale velcí jsou prostě ve výhodě, ať se to někomu líbí, nebo ne. Můj praděda byl švec. Byl ve své době úspěšný, měl pět zaměstnanců. Přišla první světová válka a rakousko-uherská armáda mu pro svoji potřebu zabavila kůže, a tím mu zničila živost. Kdyby se to nestalo, zničila by ho zřejmě Baťova velkovýroba. Jedinou možnosti přežití by byla úzká specializace. Třeba jezdecké boty. Nebo živořit z oprav obuvi.
Velké ryby požírají malé. Evropskou unii samozřejmě řídí velké ryby pomocí úředníků v Evropské komisi.
Nalijme si čistého vína!
