Organizace prokuratury patří do pravomoci států, ne Evropské unie a většina starých členů žádné speciální prokuratury slovenského typu nemá. V Německu žádné celostátní speciální státní zastupitelství není. Jen v některých spolkových zemích se některá státní zastupitelství na zemské úrovni zaměřují na určitou oblast. V Dolním Sasku mají speciální úřad pro zemědělské trestné činy. V Severním Porýní – Západní Falci mají čtyři specializované státní zastupitelství pro hospodářské trestné činy, takže jde spíše o obdobu našich krajských státních zastupitelství. Ani ve Francii nejsou speciální státní zastupitelství. Chce-li Slovensko zavést situaci, která je i ve Francii a Německu, očekávalo by se z Bruselu, že buď bude kritizovat všechny země stejně, nebo žádnou. Ale co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi. Na staré členské země se bruselská komise divá jinak.

Ani v České republice neexistuje celostátní speciální státní zastupitelství. Jeho zřízení bez úspěchu chtěla pražská vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Návrhy zákonné změny, zpracované Nejvyšším státním zastupitelství za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, neměly větší podporu, což byla i reakce na výsledky činnosti zvláštních odborů na vrchních státních zastupitelství. Velkým debaklem byla razie v roce 2013 na Úřadu vlády ze strany olomouckého vrchního státního zastupitelství, doprovázená mediálním humbukem, ale z právního hlediska hubenými výsledky.

Slovenská vláda chce převést působnost speciální prokuratury tam, kam patří. Tedy na krajské prokuratury, které na Slovensku, ale i u nás, jsou hlavním článkem boje proti závažné trestné činnosti. Přitom poukazuje na zneužití moci částí represivního aparátu, který se cítil být nedotknutelný a nekontrolovatelný. Představy, že se něco zlepší centralizací moci, nesčetněkrát v minulosti zkrachovaly. Pro nás je slovenská zkušenost varováním před zaváděním mimořádných a zvláštních soudů či státních zastupitelství.