V souvislosti s poklesem úrokových sazeb začíná opět tlak na rychlé snižování úrokových sazeb. Pokud vstoupíme do stejné řeky neustálého posilování ekonomiky levnými penězi na dluh, jsme odsouzeni k tomu si v budoucnu vysokou inflaci zopakovat.

Původním základem inflace, která začala růst rok před válkou na Ukrajině, bylo dlouhodobé fungování ekonomiky na dluh (nemyslím pouze schodky státních rozpočtů, ale celkové nastavení ekonomiky), které umožnila velmi uvolněná a expanzivní fiskální a měnová politika nejen u nás. Ruku v ruce s touto expanzivní politikou byla posilována nárokovost v naší společnosti, která dále zvyšuje tlak na fiskální a monetární expanzi a zvyšování rozpočtových výdajů.

V jednom období se samozřejmě sešlo více dílčích proinflačních tlaků. Covidové přerušení výrobních a dodavatelských řetězců, vyšší ceny energetických surovin a energií, které byly způsobené jednak válkou na Ukrajině, ale zejména zelenými politikami, pro něž je zvyšování cen cestou k omezení spotřeby. To byly ovšem jen dílčí a poslední polínka pod kotel, které inflaci podpořily a zhoršily.

Více o příčinách vysoké inflace rozvádím v tomto měsíc starém článku ZDE.