Ovšem “výbuch” nastal po volbách. S jediným billboardem v Šumperku, který zařídili kamarádi, a bez jediného plakátu, protože na nic z toho jsem neměla peníze (zatímco kandidáti nade mnou oblepili “sami sebou” celý Olomoucký kraj), jsem dostala od voličů více preferenčních hlasů než tři poslanci (!!!) dané strany nade mnou. A kdyby platila pravidla, která platí dnes, přeskočila jsem je a usedla tehdy ve sněmovně.
2002 - Olomoucký kraj - kandidátka ČSSD a můj “zločin” počtu preferenčních hlasů
Děkuji osudu, že se tak nestalo. I to, že jsem pak omylem vyslechla rozhovor, “jak se té Hamplové zavčas zbavit, aby moc nevyrostla”, bylo osudové. Stranickou průkazku jsem jim položila hned na místě, a pro sebe tehdy učinila jasný závěr - už NIKDY člen nikoho, a nikdy politika, jen advokátní praxe, přednášky, knihy... Tam že je mé místo.
To první platí dál, to druhé se po dvaceti letech změnilo. Rozhodlo mé pronásledování v covid době, a zamířila jsem jen tam, kde mohu být solitér - sama za sebe. Tedy do Senátu. A hlavně - už jsem byla tím mediálním lynčem tak zbitá, že jsem to chápala jako akt sebeobrany a povinnost přispět k ochraně základních hodnot právního státu a české suverenity - a mé Kroměřížsko to pochopilo. Nikdy mu to nezapomenu.
Nicméně - už chápete, jak se mohou někteří lidé dostat na vrchol politiky? Protože ty, kdo by je mohli ohrozit, dál nepustí. Mezi sebe je nepustí… A když se někdo takový objeví, “zaříznou ho”. Nebo přinutí stáhnout se a nekonkurovat. I výhrůžky se najdou. Tak se na vysokých postech objevuje třetí čtvrtá, všeho schopná neschopná liga, protože ta první, schopná - kde vlastně je?
Mnoho schopných lidí zůstává mimo politiku prostě proto, že se nechtějí bít o místo na slunci s těmi neschopnými, nebo na to prostě nemají povahu a žaludek, nebo nemají nervy a sílu na ty dnešní, opět ideologické, mediální útoky a urážky… Navíc pouze senát dnes umožňuje ten luxus kandidovat nezávislým lidem, ale proto také doufám, že na podzim jich voliči vyšlou do senátu další várku. Sama se chystám několika z nich pomoci v kampani.
Ale vraťme se k tématu. Že pan poslanec ustoupil, aby kolegy “nepřeskočil”, je vlastně zúžení možností voličům opravdu volit. Už to je špatně. Že chtějí ony “jedničky” takto umetat cestu je jasným důkazem, že žádnými jedničkami nejsou. A strana, která sama odstavuje ty, kteří vyčnívají, se stává průměrnou… podprůměrnou… Až se stane bezvýznamným “trpaslíkem”. Viz ona kdysi dávno “moje” ČSSD je toho důkazem. Byla na špici. Měla mezi sebou lidi mého typu. Mohla mít svého prezidenta. Vnitrostranické intriky vyslaly do čela nakonec Sobotku, potopily svého času Miloše Zemana, otrávily postupně všechny své schopné lidi v regionech… A kam došly…. Stejným směrem dnes kráčí ODS v čele s karikaturami politiků - a tragickým Fialou, Černochovou a tak dále.
Tož co s tím? Strany musí konečně pochopit, že volby jim vyhrají jen schopní lidé, které dnes naše země potřebuje jako sůl. Ne lidé neschopní, zato schopní všeho. To funguje velmi dočasně. Těm neschopným, zato schopným všeho (třeba války!!!), musí říct lidé, co si o nich myslí - třeba 23. 3. u Václava. A ve volbách pak voliči musí dokázat to, co dokázalo mé Kroměřížsko - udělat těm nahoře VELKOU čáru přes rozpočet. A vyslat do čela státu úplně jinou ligu, úplně jiný typ lidí. Takové, kteří neustupují, něco skutečně umí a budou se bít za Českou republiku jako lvi. To, co je tam dnes, je “čtvrtá cenová”… Ale přichází nás a může přijít velmi draho.
