Ruští mocní dávno překročili svůj rubikon, odkud pro ně už není návratu. Jejich životní perspektivou, coby válečných zločinců, je smrt, nebo v lepším případě doživotní kriminál. Proto už odhodili všechny zábrany a jejich chování, propaganda a výhružky celému světu stále více evokují vzpomínky na II. světovou válku a další temné události minulého století.
Nikdy od poslední světové války nebyla ve světě situace tak napjatá, jako nyní. Z Kremlu se ozývají stále silnější výroky, které nevěští nic dobrého. Co Putinovi a jeho okolí zbývá, než zastrašovat vlastní lidi a hnát je do jejich osobní niky strachu a zoufalství z vnějšího ohrožení?
Pro Putina bude prohrou nejen případná porážka na Ukrajině, ale i dlouhodobý konflikt na zamrzlých frontových liniích. I Rusům s ohnutými hřbety a svíraným strachem o přežití jednou dojde trpělivost. Nikdo z Rusů si nemůže být jistý, zda manýru poblouzněných starců nezaplatí životem jejich synové (s výjimkou mocných, jejichž dětičkám „zahnívající“ Západ nečiní žádné problémy, naopak si ho užívají plnými doušky).
I našinci se bojí. Jenže appeasement není řešením, naopak, naše historie nás učí, že naopak stvůry přitahuje. A vposled slovenští populisté už hrají na absolutní notu. Kvůli svojí moci se nestydí hodit do banku války vlastní zemi a jejich občany.
Na tuhle krajně zoufalou notu začal hrát po sobotní porážce v prvním kole prezidentských voleb Pellegrini. Asi si leckdo řekne, že jen „vyhrocenou rétorikou“ chce získat proruské hlasy. Jenže když za moc je schopen udělat toto, nebude se příště rozpakovat udělat to samé, ne-li ještě vabank s vlastní zemí vyhrotit. Pellegrini si vzal do huby nejen Brusel, ale i Ameriku. Možná jí za jeho potenciálního prezidentování vyhlásí válku, jako už se to jednou v historii stalo.
Pro Slováky platí to samé, co pro Čechy – o našem míru a slušném životě nerozhodnou směšné sliby a lákání populistů-chcimírů, ale tanky, letadla, munice, naše peníze pro Ukrajinu a bohužel jejich krev. Naše krev přijde až po kolosálním selhání politiků a jejich voličů, jak tomu nejednou bylo za našich předků.
