Když říkám, že to bylo tehdy jako z filmu, viděli jste hollywoodský trhák Dvanáct rozhněvaných mužů? Myslím tu původní verzi z 50. let. Nenechte se odradit černobílou. Podle mě to je jeden z nejlepších filmů, který kdy vznikl na motivy boje menšiny s přesilou. V hlavní roli legendární Henry Fonda. Hraje člena poroty, která má u soudu hlasovat o vině a nevině jednoho mladíka.
Všichni jsou hned na začátku připraveni zvednout ruku a odejít v klidu za svými rodinami, do práce, na fotbal. Jenom jeden je proti. Jen jeden cítí podezření, že by neměl tak snadno běžet s davem. A tím to celé začne. Získá na svou stranu dalšího člověka. Všichni jsou otrávení, už se viděli doma. A pak se přidá další…
Je nádherně symbolické, že si v tomto snímku zahrál i Čech. Nebyl to nikdo jiný než Jiří Voskovec a dostal skvělou roli. Nenápadný, nemluvný, zatímco se ostatní hádají a urážejí. Nakonec se ale ukáže, že v něm dřímá obrovská síla, s níž se jako jediný odváží vystoupit proti arogantnímu hromotlukovi: „Co jste to za člověka? Měníte názory, protože už vás unavuje se dohadovat? Copak nemáte kuráž hlasovat pro to, o čem si myslíte že je správné?“ Toto je, vážení, vzkaz pro Petra Fialu, který během českého předsednictví nechal upéct migrační pakt, hájil ho a až po obrovské bouři naoko otočil a zdržel se hlasování. Ani neměl odvahu zvednout ruku proti.
Jiří Voskovec se ukáže jako rozhodující síla, díky které se definitivně překlopí hlasování na stranu Henryho Fondy. Vzpomeňte si, jak to celé začalo. Jeden se nechtěl podvolit ostatním. Tak, jako se náš národ a pár našich sousedů nechtějí podvolit bláznivým trendům Evropské komise, i když je v tom zrazuje vlastní vláda.
A ještě jedna věc, Henry Fonda si mohl troufnout proti přesile jen díky tomu, že porota měla povinnost hlasovat jednomyslně. Jinak by film skončil hned po úvodních titulcích. Tohle právo veta je naprosto klíčové i pro Českou republiku v Evropské unii. Proto ho naše hnutí vždycky tvrdě hájilo. Politici pětikoalice naopak otevřeně prohlašují, že není potřeba.
Uvědomte si, prosím, že vysíláte do Evropského parlamentu naše české zástupce. Tím zároveň posíláte partnery Polákům, Slovákům, Maďarům, prostě všem, kteří odmítají nesmysly, jako je povinná migrace. Chcete spolubojovníky za společnou věc, anebo nepoužitelné kývače na každý návrh Evropské komise?
Ještě jedna věc. Představte si, že sedmdesát procent všech zákonů, které přijímáme tady v Česku, jsou jenom reakce na to, co se předtím schválilo v Evropském parlamentu. Takže skoro tři čtvrtě zákonů, které ovlivňují náš život, už teď vzniká v Evropě. Proto se znovu ptám, chcete tam mít bojovníky za české zájmy, nebo kývače?