Jak vyšlo minulý týden najevo, Maďarsko si již v dubnu vzalo od Číny půjčku ve výši jedné miliardy eur. Maďarský obchodní magazín Portfolio o tom poprvé informoval 25. července. Maďarská vláda mezitím zprávu potvrdila. V souladu s tím Maďarsko dne 19. dubna uzavřelo úvěrové transakce se třemi čínskými bankami na dobu tří let. Neexistují žádné konkrétní informace o výši úrokové sazby. Portfolio jednoduše říká, že je variabilní.
Maďarsko neustále rozšiřuje spolupráci s Čínou. Výrobce elektromobilů BYD a technologický gigant Huawei v Maďarsku značně investovali. Do investic prý zatím přiteklo 16 miliard. Nyní čerpaný úvěr půjde do infrastrukturních projektů a energetického sektoru.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v květnu oznámil další společný deal s Čínou. Čína se podílí na výstavbě vysokorychlostní tratě na budapešťské letiště a koridoru pro nákladní dopravu. Maďarsko a Čína také společně budují ropovod pro přepravu ropy ze Srbska do Maďarska.
Nedávno Ukrajina výrazně omezila dodávky ropy do Maďarska. Oficiálním důvodem byly sankce vůči ropné společnosti Lukoil. Opatření se však vážně dotklo pouze Maďarska a Slovenska, které se obě zavázaly k mírovému řešení ukrajinsko-ruského konfliktu. Ekonomické důsledky zastavení dodávek jsou pro Maďarsko velmi závažné. Tím vyšší je význam projektu čínsko-maďarského ropovodu, který může obejít Ukrajinu.
Maďarsko bylo nedávno také vystaveno finančnímu tlaku ze strany EU. Evropská komise stále více politizuje rozdělování financí. Maďarsko se odchyluje od ukrajinské politiky EU a usiluje o mír. Kromě EU a zemí kolektivního Západu se světového uznání za mírovou misi dočkal i maďarský premiér Viktor Orbán.
Orbán nejprve hovořil se Zelenským i Putinem, a poté odcestoval na jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Poté mluvil s kandidátem na amerického prezidenta Donaldem Trumpem. Poté také informoval předsedy vlád EU. Evropská komise na Orbánovu iniciativu zareagovala bojkotem maďarského předsednictví v Radě.
