06.09.2024 9:20:02
Špatné zákony mě trápí jak ve firmě, tak na radnici - ze Slánských listů
Nejen o tom, jakou cestou se chci do horní komory Parlamentu ČR vydat a jak bych na senátní půdě dokázal prosazovat svůj program a své návrhy.
Ve dnech 20.-21. září proběhnou v Česku senátní volby, které rozhodnou o tom, kdo bude v horní komoře Parlamentu ČR své voliče nově zastupovat ve 27 volebních obvodech. Jedním z nich je volební obvod č. 29 – Litoměřice, či Slaný – Litoměřice, ve kterém se o post senátora uchází také starosta městyse Zlonice, Martin Kratochvíl, který bude kandidovat za stranu Svobodní. Nejen o tom, jakou cestou se chce do horní komory Parlamentu ČR vydat a jak by na senátní půdě dokázal prosazovat svůj program, své návrhy, jsem se starostou Zlonic hovořil koncem minulého měsíce.
S mnohdy podivnou legislativou, či nesmyslnými zákony v Česku jste se potýkal nejdříve jako majitel významné firmy, či společnosti, dnes s nimi „bojujete“ i jako starosta městyse Zlonice. Co Vás v tomto ohledu nejvíce trápí nebo znepokojuje na půdě podnikatelské, a co v komunálním prostředí?
Jako podnikatel mám pocit, že každý zákon je od toho, aby komplikoval stávající stav. Vemte si tento rok třeba novelu dohod o provedení práce. To, co léta dobře fungovalo, bylo snadné sepsat dohodu na brigádu, výpomoc, současný zákon svázal tak, že je strašně složité brigádníka smluvně sepsat a obstarat byrokracii. V podstatě je to podobně složité, jako přijmout zaměstnance. Ani se moc nedivím, kdyby nově nabízené brigády byly v důsledku tohoto zákona „na černo“, protože nikdo nechce řešit další papíry, pravidelná hlášení každý měsíc, i když jste bez brigádníka atd. Další unáhlený zákon je „digitalizace“ stavebního zákona. To je pohroma, ani ne tak z legislativního pohledu, jako z procesního a způsobu nasazení.
Do jaké podoby by tyto nesmyslné zákony měly být dle Vaše mínění upraveny, jak by měly být pozměněny?
Vždy tak, aby přinášely pokud možno méně povinností pro občany. Vyhnout se nutnosti něco státu pravidelně hlásit, sdělovat. Třeba u dohod, respektive u odvádění daní na sociální a zdravotní, kde stát vidí deficit a řeší to utažením šroubů „na dohodách“, by měla být odstraněna příčina. Tedy přiznat, že sociální a zdravotní pojištění je daň, danit jednoduše příjmy (ne majetek) a vůbec neřešit způsob zisku těch peněz, tedy jestli je to dohoda, zaměstnanecký poměr nebo příjem z podnikání. Tedy vůči státu stejné podmínky pro všechny.
Jakými kroky byste tohoto na půdě Senátu ČR dosáhl?
Komunikací se senátory a poslanci, sdělováním a popisováním svých myšlenek, a hlavně trpělivostí. Takovéto změny nejdou hned.
Abyste mohl nějakým způsobem pozměnit nejen tyto problematické zákony, musíte se do Senátu ČR nejdříve dostat. Po jaké cestě se tam chcete vydat?
Začíná to kandidaturou a končí volbami. Stejně to bylo i v komunálu. Myslím si, že mnou odváděná práce pro veřejný sektor již přináší viditelné výsledky.
Člověk, který usedne v Senátu, by se měl ze svého křesla občas zvednout a zavítat mezi lidi ve svém volebním obvodu. Počítáte s tím?
Ano, a určitě by měl tak činit i proto, abych znal přímý dopad legislativních kroků na občany a řekněme i daný oborový sektor.
Valná většina senátorů vzejde „pouze“ z komunálního prostředí, takže jejich rozhled není úplně tak dokonalý. Na rozdíl od těch, kteří se před vstupem do horní komory Parlamentu ČR pohybovali i v jiném prostředí, například v podnikatelském, jako Vy, který se nyní ještě musí čile pohybovat i v prostředí rodinném, protože před pár dny jste ve vaší rodině přivítali druhého potomka, druhého kluka. Takže jistě víte i to, s jakými problémy se dnes potýkají mladé rodiny s dětmi, a jak by se jim dalo na půdě Senátu vyjít vstříc...
Těch věcí, situací, které mě v životě potkaly, je hodně. Když jsem začal podnikat, musel jsem si číst složité zákony, abych vůbec věděl, jak najmout prvního brigádníka, pak zaměstnance, sám jsem si sestavoval prvních několik přiznání k DPH, než jsem zvýšil obrat natolik, abych si na to mohl někoho najmout. Když jsem začínal, internet byl pro stát téměř sprostým slovem. Dnes si stát myslí, že vás digitálně ochrání, a snaží se vše regulovat a komplikovat. Obdobný je i můj náhled na komunální problematiku, vše se komplikuje, do všeho vstupují nové nařízení, nové postupy a vše je složitější. Zbytečně. Stejné je to třeba i s podporou rodin, dětí a dalších skupin... Ptám se proč? Stát má nás nechat žít a dělat, co chceme. Stát nás neživí, neprodukuje práci. To vše dělají lidé, tak jim to nekomplikujme.
Když dnes nahlédneme do horní komory Parlamentu ČR, tak v něm povětšinou sedí starší, či staří pánové, nebo starší dámy, a všichni zádumčivě hloubají nad nějakými problémy. Takže ku prospěchu Senátu ČR by jistě bylo to, kdyby do něj vstoupili i mladší lidé, kteří se nebojí, jak na půdě Senátu, tak hlavně v terénu, řešit těžké, ožehavé problémy, k čemuž je třeba jisté chytrosti, rozvahy, diplomacie, a hlavně je třeba míti bojovného ducha. Myslíte si, že ho máte?
Ano, jsem o tom přesvědčen, a proto také kandiduji.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
