Mnichovem se dodnes trápíme, nejen tím, že jsme nebojovali, ale i tím, "že jsme se na té zradě osobou prezidenta republiky tak nějak podíleli, že jsme se, abych tak řekl, nechali zradit" (citát z vystoupení Petra Pitharta).
"Dost dlouho se u nás ví, že 30. září v Mnichově před pětaosmdesáti lety už bylo o nás rozhodnuto. Devět dní už bylo rozhodnuto, ačkoli to vědělo jen pár lidí na planetě. Dodnes tu přitom panuje mýtus zrady Západu a nás jako obětí... Beneš totiž písemně v naprostém utajení nabídl velké kusy našeho území Hitlerovi už 14. září 1938 prostřednictvím Daladiera a Chamberlaina. 21. září Hodžova vláda přijala Benešem objednané francouzsko-britské ultimátum."
Poté vláda rezignovala. Čest v této vládě si zachovali pouze lidovci Šrámek a Dostálek a František Ježek za Národní sjednocení, kteří hlasovali proti. Tomuto scénáři vychází vstříc i první věta mnichovské dohody: "Německo, Francie a Spojené království se zřetelem k dohodě, jíž bylo ve věci odstoupení sudetoněmeckého území v zásadě již dosaženo...."
Jan Patočka ex post viděl situaci jasně: "Mnoho šancí tu koncem září 1938 vidět nebylo. Ale právě v takových situacích bytostného otřesení mohou, či mají lidé činit rozhodnutí, kterými zakládají na sebevědomou budoucnost."
Do tohoto scénáře zapadá i vystoupení Lídy Rakušanové: "...představme si, že by oné noci z 29. na 30. září 1938 neseděl ve vedlejším pokoji mnichovské Fuhrerbau, kde Chamberlain, Daladier, Mussolini s Hitlerem dojednávali odstoupení českého pohraničí, Edvard Beneš, ale někdo, jako Volodymyr Zelenskyj..." Jenže oné noci ve vedlejším pokoji neseděl statečný vůdce, ale Benešův poddajný úředník.
A nyní střih: Lex Beneš = zákon o zásluhách Edvarda Beneše. "Edvard Beneš se zasloužil o stát." Tato věta vyšla ve sbírce zákonů 14. května 2004. Tomu předcházel návrh jedné komunistky a dvou poslanců ČSSD, přijetí zákona hlasy komunistů a socialistů, zamítnutí zákona v Senátu, přehlasování senátu Sněmovnou a mlčení prezidenta Klause, který zákon nepodepsal, ale také nevetoval. Tak začala platit další česká historická pohádka, která neodpovídá skutečnosti.
Všem doporučuji si tiskovinu Památníku ticha sehnat a přečíst.