Chci říci úvodem, že nikdo z nás patrně nezpochybňuje ochranu proti návykovým látkám. Toto není patrně předmětem polemiky. Předmětem polemiky je, čemu se většinou věnuji já, což je pochopitelné s ohledem na profesi, ohled práva. A potom, jak se kdo cítíme jako senátoři respektováni, je věc úvahy každého z nás. Já se přiznám, že sdílím pocity, teď mi to bylo právně vysvětleno, že je v podstatě v pořádku, že si necháme předem říci, co bychom měli patrně schválit, abychom už neměli problémy.

Pro mě je tento přístup nepřijatelný. Je to věc volby každého z nás. Slyším to tu chvilku, takže se k tomu dál podrobně nevyjadřuji. Ale domnívám se, že tady nejde ani o důstojnost Senátu, ale o důstojnost ČR. To je věc názoru každého z nás, jak k tomu přistupujeme a co budeme schvalovat podle toho, jak se to předem předschválí nebo se řekne názor a tak dále. Mám na to prostě dlouhodobě svůj názor, vy ho znáte, nebudu ho tu ventilovat.

Jinak já podpořím pozměňovací návrh pana kolegy Canova a domnívám se, že bychom neměli, řeknu úvodem, schválit tento návrh. A to nikoli proto, že by se na tom málo pracovalo. Já se naopak domnívám, že kolegové, co se týká samotného tématu ochrany návykových látek, odvedli obrovský kus práce. Nicméně, co mám obrovské výhrady, tak je opravdu proces schvalování a to, že se spěchá. Podle mě teď spěcháme na úkor právní kvality i na úkor možná těchto pocitů, protože bychom i v tomto měli mít jako Senát i jako ČR jasno.

Už jsme teď jednou spěchali v jednom řízení, nebudu ho připomínat. A jak to dopadlo? A dopadlo to jako vždy. Dobrý záměr dopadl tak, jak teď řešíme. Takže myslím si, že toto je hlavně uspěchané a přinese to v praxi, jak upozorňují hygienici, také jsem s nimi mluvila, těch věcí jsem si povšimla sama a sama jsem je oslovila, zda oni s tím souhlasí. Patrně se trošku divili, že já se o to tak zajímám, tak mě potom o tom důkladně obeznámili, že sdílí mé obavy právního dopadu. A domnívám se, že na to bychom neměli obzvláště po této poslední zkušenosti rezignovat.

Já jsem vám velmi podrobně, co se mi tady líbí v Senátu, že tady skutečně nezneužíváme svých prostor mluvit jakkoli dlouho k čemukoli, prostě jednáme efektivně, tak já jsem vám poslala písemné materiály. Nicméně bych jen dva tři čtyři body sdělila kvůli veřejnosti a kvůli zápisu ze zasedání Senátu. Je to pro mě velmi důležité z důvodu právní čistoty, ústavních práv a podobně. Všimla jsem si, že i kolegové v ÚPV, děkujme za ně, tam projevili určité výhrady. A mě těší, že si toho povšimli u některých dílčích věcí.

Jen bych úvodem řekla, a to je jen hypotetické, já se osobně domnívám, že to, co tady řekl pan kolega, že proces je v pořádku, co se týká notifikace. Domnívám se bohužel, že je správný, takto jsme to připustili. Nicméně se domnívám, že bychom ho připouštět neměli z důvodu ČR a její autority v EU. Ale říkám, toto je věc názorová.

K návrhu samotnému bych řekla, že tady jsou minimálně dva tři závažné problémy, které se nám vrátí jako bumerang. A právě proto to tu říkám, že jsme to tu už jednou říkali i ve výborech. A vidím, že i z výborů jdou určité výhrady. Tak otázka je, zda – jenom takovou poznámku jsem si tu udělala, ještě udělám vsuvku – zda Evropská komise měla informaci, že ještě návrh neprošel Senátem? Ale to je jen taková řečnická otázka.

Já jsem uvedla důvody, proč nemohu podpořit tento návrh, byť zdůrazňuji, ochranu před návykovými látkami podporuji, nicméně mám pocit, že toho tady bylo zneužito k něčemu jinému, velmi důležitému, přechodu kompetencí. Tam ta důležitost si vyžádala samostatné projednání. A my teď skutečně nemáme důvěrné, podrobné, kontrolní o personálním odborném pokrytí. Já jsem tady zaslechla, myslím si, že správně, že se tam nebudou přijímat žádní pracovníci, tam žádní nebudou ubývat.

Kladu opět řečnickou otázku, jak to tedy doposud bylo? Protože podle mě ta obrovská práce nejde pokrýt bez odborných pracovníků u nového subjektu. A to, že tam dojde k nějakým přesunům, to nemůže pokrýt. Mám pocit, že se to odkrylo „to se prostě nějak vyřeší“. Víme, jak to teď je na jiných úřadech. Takže opravdu nemáme informace o personálním odborném pokrytí. Z toho potom odvisí finanční náklady.

Bylo řečeno „nic to nebude stát“. Absolutně o tom nejsem přesvědčena, protože to prostě není technicky ani personálně možné. Když jsem se ptala po odborném pokrytí, co se týká u nového subjektu, tak mi krčili rameny. A musím říci, že i ti u nového subjektu, já tam mám spoustu přátel, říkali: „My se toho hrozíme, že nám to přijde.“ Samozřejmě nebudu jmenovat kde, protože mají obavy. Takže i Státní zemědělská a potravinářská inspekce s tím tam dole není srozuměna.

Takže skutečně jsem si v praxi ověřila, že to podle mého názoru nemůže fungovat, když to uspěcháme, teď se to spustí a kompetence převedou. A zdůrazňuji, je velká polemika, zda to je, nebo není přílepek. Já se domnívám, že to přílepek je, ale to by pak v konečném důsledku posoudil až Ústavní soud, který se k těmto otázkám podrobně vyjadřoval v jiných případech.

Takže v podstatě my teď rozbíjíme efektivní, logický a racionální přístup a děláme takový pokus, údajně to zvládneme bez lidí, bez peněz, ale děláme naprosto zásadní změny kompetencí právních a podobně, správní řízení. Buď se omezí kontroly, což není dobře, nebo se za rok dva přijde s tím, že se tady na to zapomene, je potřeba posílit. Takže opravdu toto není promyšleno, je to uspěchané.

Potom bych ještě zmínila z toho, co jsem vám podrobněji poslala. Odbornou erudovanost už jsem zmínila, že u nového subjektu bude v bodě nula. A podle mě nejdůležitější, když opominu ochranu před návykovými látkami, tak z hlediska toho právního, on už to tady zmiňoval i pan ministr. Myslím si, že to odůvodňoval z jeho pohledu logicky. Vždycky mám chuť dát logickou otázku, zda u toho byl přítomen i právník. Psala jsem si tady pana ministra zdravotnictví, zemědělství, hygiena. A co právník? Protože pokud pod dozorem hygieny mají zůstat provozovatelé tzv. uzavřeného stravování, ale to tu bylo také zmiňováno, že si toho všimli, tuším, i kolegové v Senátu, že se mě na to někteří neformálně ptali, že tady odůvodnění, to bych si dovolila přečíst, ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje: „Klíčem k vymezení těchto provozovatelů je zvláštní režim, který je dán citlivostí skupiny, pro které jsou pokrmy v jejich zařízení primárně určeny, například děti, pacienti, staří lidé a tak dále.

To víme, jak to je. A že ta ostatní zařízení mohou být právě u toho nového subjektu, u té inspekce. Rozdělovat skupiny kontroly na dvě skupiny, že jedna je důležitější, jedna méně, jedna potřebuje více péče, méně péče, více kontroly, méně kontroly, to je prostě jaksi na hraně zákona. Nemůžete veřejnou kontrolu, což toto je veřejná kontrola, vy víte, že dělám veřejné právo, takže pokud dělám veřejnou kontrolu, nemůžu říkat: „Tady budu kontrolovat jiným subjektem, tady budu kontrolovat jiným subjektem, tamten toho potřebuje více, ten toho potřebuje méně.“ Neexistuje.

Nemůžete určovat dva druhy trestů. Nemůžete určovat – teďka hovořím řečnicky – nemůžete říkat: „Tam ty potřebují více potrestat, tam ty potřebují,“ to je snad možné jenom u mladistvých a trestního řízení. Takže tady, že rozdělujeme dva druhy v podstatě důležitosti, dokonce dva subjekty, které budou kontrolovat, to je prostě – říkám, z právního hlediska naprosto na hraně. Z hlediska principů veřejného práva.

Takže to jsem chtěla upozornit v podstatě jako na jednu z hlavních věcí. A mě velmi mrzí, že tady tím přílepkem, který podle mě chce řešit letitou možná úvahu o změně kompetencí v této oblasti, přílepkem, ať to bude de facto nebo jaksi řečnický přílepek, jako dodatkem zákona, ne jako samostatný – velmi podepisuji, co říkal pan kolega Canov, takže podle mého názoru tím urychlujeme něco, chceme to tím strašně uspěchat, máme tam – minimálně toto je podle mého názoru protiústavní záležitost.

A nehovořím ani o tom, že to není domyšleno věcně, prostě ty lidé a finance. Takže z mého pohledu skutečně je to nepřijatelné. Vůbec nezpochybňuji práci, kterou si s tím kolegové dali, že si umím představit, co to je už více jak dva lidé dohadovat se nad zákonem. Ale toto opravdu je špatně. A abychom nedoplatili na to, jak v tom jiném řízení, že to tady všechno zkomplikujeme, když chceme páchat dobré skutky, takže opravdu toto není přijatelné.

Já budu proti tomuto návrhu. Byť kdyby byl sám předložen bez toho přílepku, patrně bych to podpořila, ale toto opravdu nejde. Takže podepisuji to, co říkal pan kolega Canov. Jeho pozměňovací návrh podpořím. A zdůrazňuji k tomu pohledu, který jsem se až dnes tady dozvěděla, že napřed jsme si to nechali jakoby předschválit v Evropské unii – nebo tedy v Evropské komisi, pro mně absolutně není argument.

Děkuji.