Tedy - v našich programech musí být hlavně rodina, osobni hobby, útulný domov, přátelé, místní akce v obcích a městech… a aktuálně klidné Vánoce, odpočinek, a v novém roce pak pozvolné sbírat vůli směrem ke společné, klidné, ale zcela důsledné účasti ve volbách. Tentokrát dokonce nebude snad ani nutné příliš číst billboardy, postačí osobní zkušenost posledních let a dokázat oddělit fráze občas velmi rozhozených jmen od jasných představ, “co s tím”, co tu máme, dělat - od jiných jmen.

Protože s tím, co se tu děje, se prostě něco udělat musí. Politikové vládní (i nevládní) budou možná někdy moc “tlačit na pilu”, ale tím se nenechte rozhodit. Ono to nakonec vyplave jako olej na vodu, komu to tam hodit, protože to bude mít viditelně nejvíc srovnané v hlavě, ve které k tomu bude mít současně i dost vysoké IQ, vizi, odvahu, zkušenosti, zdravou drzost i potřebný nadhled… A třeba jich bude i víc, protože to šílené dění vyvolalo jasnou a nebývalou mobilizaci všech, kterým to zkrátka není jedno.

Ostatně obavy a neklid a strach o naši zemi i mne dovedl do Senátu, jinak by mne to patrně vedle advokacie a psaní a sázení na zahradě už asi nenapadlo. Ale jak je něčeho moc, tak je toho prostě příliš… Nemůžete jen přihlížet…

Tedy - sbírejme síly ustát ty souboje, povznesme se občas velkoryse u “pečení bábovky” nad jejich zbytečnou intenzitu, ale dejme si hlavně ono důležité předsevzetí jít v roce 2025 (s vyrovnaným úsměvem) k volbám a volit důsledně jen podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dobře pro sebe sama, pro své rodiny a pro naši zemi... třeba i mimo své dosavadní zvyklosti. Tentokrát by totiž měla dostat jasnou přednost nikoli slepá věrnost, ale zdravý rozum s velmi otevřenýma očima.

A nejít k volbám? I to si tentokrát zakažme. Nejde totiž o nic méně, než o náš život tady v dalších letech. V naší, České republice, která nepatří nikomu jinému. I to by měly volby ukázat, že ji nikomu nedáme.

Krásný a klidný předvánoční čas.