Politická scéna potřebuje demokratickou a moderní levicovou stranu, hnutí. O integraci levé částí politického spektra se některé subjekty snaží; kupř. Sociální demokracie (SOCDEM), Česká suverenita sociální demokracie (ČSSD), Česká strana národně sociální (ČSNS).
Výrazně o to usiluje Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM). Cesta do sněmovny nebude, zejména poté, co se KSČM za předchozího předsedy JUDr. Vojtěcha Filipa odebrala ze sněmovny na ulici, lehká. Tři dekády od voleb do České národní rady v roce 1992 do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 měla KSČM v nejvyšším patru politiky zastoupení nepřetržitě. Návraty jsou nejtěžší. Nyní by se tak mělo stát pod hlavičkou politického hnutí „Stačilo!“ (vykřičník je součástí názvu).
Eurovolby: Mimořádný volební výsledek „Stačilo!“ − poslankyní Evropského parlamentu opět Kateřina Konečná (neposkvrněná politička vždy a všude za KSČM), poslancem Evropského parlamentu Ondřej Dostál (2021 do 09/2022 v Pirátské straně, do EU v rámci „Stačilo!“ za „Spojení demokraté − sdružení nezávislých, SD-SN“). Mimořádný výsledek v eurovolbách (06/2024) byl dán osobností KK; byla to její one women show. Výsledek 9,56 %.
Krajské volby: Výsledek krajských voleb (09/2024) „Stačilo!“ byl tažen především dozvuky one women show z eurovoleb. Krajské volby byly další zkouškou. Úspěšnou. Různě podle krajů.
Pro tyto volby bych označoval uvedené hnutí jako „Stačilo!“ 1.0, i když koaliční spojení stran byla různá; pro sněmovní volby bylo založeno „Stačilo!“ 2.0, IČ: 22142631 (sídlo má v bydlišti manželů Sterzikových). Personálního složení se pozměnilo, spiritus agens zůstává.
Sněmovní volby 2025: Paní KK a její „Stačilo!“ 2.0 jsou na politické scéně ze strany politické levice a hnutí národně zaměřených velmi žádanou (politickou) nevěstou, a na opačné (pravicové) straně politického spektra nevítané, protože jde pro pravici o nebezpečný ledoborec kormidlovaný schopnou političkou.
Terén politického minového pole před sněmovními volbami 2025 − čili co „Stačilo!“ var. 2.0 čeká a nemine: Úskalí pro „Stačilo!“ 2.0 jsou vnější a vnitřní. Jsou jimi obviňování z politických mimiker, spojování nespojitelného, juvenilní politická orientace, převaha praporovny nad badatelnou.
Politické mimikry. Politické hnutí „Stačilo!“ i v inovované podobě (2.0) je a bude podezříváno/osočováno/ostouzeno z politických mimiker. Nejvýstižnější, protože stručná a zřetelná charakteristika pojmu mimikry byla podána ve filmu „Cesta do hlubin študákovy duše“, komedie, Československo, 1939, režie Martin Frič; septimán Antonín Peterka (R. A. Strejk) na otázku profesora přírodopisu Matulky (Jindřich Plachta) co to jsou mimikry (?) odpovídá: Mimikry je, když se ztratí … motýl. Tedy, že se Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), jako tvůrce „Stačilo!“ 1.0 i 2.0, chce ztratit v kandidátce/kách s dalšími, jinými politickými stranami a kandidáty (jinostraníky, nestraníky). Političtí odpůrci budou stále a silněji tvrdit: lupus pilum mutat, non mentem. A budou hledat pravou DNA.
Ostatní politické strany, zejm. t. č. vládnoucí strany pěti/čtyřkoalice, hnutí „Stačilo!“ dosud hodně podcenily; a tak se proti němu nyní spojí. Započne ideologická propagandistická válka. Bude to hustý a bude to mít vyšší level (a web forum24.cz už osamocen nezůstane). Vinění z politických mimiker bude hlavním propagandistickým argumentem. Mainstreamoví politici a mainstreamová média se ve svaté válce proti levému „Stačilo!“2.0 sdruží.
Je „Stačilo!“ 2.0 na více či spíše méně inteligentní (o to však nebezpečnější, protože pro mnohé voliče přitažlivější) propagandistické ataky na spojení „Stačilo! = KSČM“ připraveno? Aby totiž nedošlo k tomu, že až na jaře sejde jiskřivý běloskvoucí sníh z krajinky v bílém hávu, tak se ukáže stará krajina.
Spojování nespojitelného. Spojování nespojitelného může být pro „Stačilo!“ 2.0 vážným problémem − ve filmu „Slasti Otce vlasti“ z roku 1969 Miloš Kopecký v roli krále Jana Lucemburského tak sice politiku charakterizoval (ale to byl jen film a ještě navíc komediální); součinnost má při politickém spojování meze.
Červenou nepřekročitelnou lajnou zcela určitě je spojování s destruktivními společenskými silami, které si nesou zásadní negativní politické a celospolečenské stigma − sjednotitelem a rozmnožitelem současné levice nemůže být ledaskdo; už jen poskytnutí přístřeší takovým silám může upřímné hnutí politicky potřísnit (jako příklad lze uvést: Český svaz bojovníků za svobodu, ČSBS, s kontroverzním vedením v čele s Jaroslavem Vodičkou, z mailové adresy press.csbs@seznam.cz nadšeně informuje, že poté, kdy prodal poslední nemovitost ČSBS, od 1. 1. 2025 sídlí: „Politických vězňů 1531/9, 110 00 Nové Město, nacházíme se v 2. patře budovy Politických vězňů 9, kancelář 119, napravo, při východu z výtahu.“ Tedy u KSČM.).
Vyjádřeno ekonomicky – je vhodné distancovat se od subjektů produkujících negativní politické externality, vyvíjejících politickou činnost, která jiným politickým činitelům, pokud se s nimi jakkoliv spojují, způsobují negativní politické náklady, totiž záporný obraz ve společnosti.
Obtíží může být seskupování se na jedné kandidátce „Stačilo! 2.0“, konkrétně v nesourodosti politických proudů vlévajících se do ní; pokud ovšem absolutní většinu nebudou na kandidátkách mít volební uchazeči komunističtí (s legitimací, či bez ní). Nesourodé proudy neznamená politicky navzájem nesouhlasné, nesourodé je charakteristika významná pro voliče; nesourodost mohou voliči vnímat kupř. ve spolupráci se souhlasnými politickými proudy, které se však pohybují u mezní levé politické kantny, a vypadly tak z Overtonova okna; jsou to případy, kdy jde o minulou přítomnost.
Obtíží může být též nesourodost a tedy nejasnost politické definice hnutí. Aktuální součástí „Stačilo!“ 2.0 jsou „Spojení demokraté − sdružení nezávislých (SD-SN)“, kteří se prezentují jako středopravicová konzervativní politická strana; v letech 2002–2006 působila pod názvem „Evropští demokraté“. Po spojení Evropských demokratů s „SNK Sdružení nezávislých“ v lednu 2006 přešla většina členů do přejmenované strany „SNK Evropští demokraté“, SD-SN zůstala jako tzv. zbytkový subjekt. Úskalím může být v tomto případě heterogennost politického zaměření – lze tvořit levicové hnutí se středopravicovou konzervativní politickou stranou? Nebude pouhá pragmatičnost s cílem usednutí do poslaneckých lavic politicky kontraproduktivní? Nejen při volbách?
Juvenilní politická orientace. Už v krajských volbách „Stačilo!“ 1.0 zvolilo juvenilní politickou orientaci vyjádřenou věkovým složením kandidátů; kandidátky byly personálním uspořádáním orientovány na voliče ve věku 40+/-. Juvenilní politický směr může být zálibný, jeho pionýry byla politická strana Piráti; té se juvenilní politická orientace jako marketinkové zaměření v minulých sněmovních volbách, spolu s propagandou, že jde o velmi vzdělané lidi zejm. v oboru IT technologií (což se ukázalo jako zcela nepravdivé), osvědčila.
Nemůže být juvenilní politická orientace daná pouze politickým marketingem kontraproduktivní? Možná by bylo dobré položit si otázku, proč by voliči mimo, zejm. výrazněji nad tento věkový diapazon, měli uvedené hnutí ve sněmovních volbách volit (?). Přece jenom − kupř. politické hnutí ANO 2011 je polickým proudem catch-all party a stejně jako ostatní politické strany není věkem kandidátů a tím ani voličů omezeno, handicap juvenilní politické orientace ani jiné politické strany nemají. Nebude v aktuální společenské situaci všeobecně vytvářené a podporované gerontofobie prononsovaná juvenilní orientace spíše brzdou, než užitkem? Je v sektoru prvovoličů a mladších spoluobčanů, na které juvenilní orientace směřuje, dostatečná vůle tento politický subjekt volit? Dosavadní sociologické průzkumy prokazují, že je minimální. Myslím, že ANO 2011 i z hlediska tohoto parametru může „Stačilo!“ 2.0 voličsky kanibalizovat.
Poměr zastoupení praporovny a badatelny. Jako praporovny bývaly (takto odpuzující češtinou) označovány místnosti na uchovávání praporů, transparentů, mávátek a dalších manifestačních instrumentů (bylo přece potřeba pravidelně něco manifestovat). Každá strana má svou praporovnu a své praporečníky; manifestanti mávají prapory a bouří na veřejných prostranství. Aktivita praporovny má svůj vliv – praporečníci a jejich řečníci jsou na nich vidět; ovšem jen krátce a s malým interpersonálním dosahem; aktivita badatelny je mnohem trvalejší a se zásahem násobného množství adresátů sdělení. Obtíží se může stát převaha praporovny nad badatelnou. Pokud politický proud s veřejností komunikuje převážně praporovnou, není to efektivní (chce se mi ošklivě, a uznávám, že zjednodušeně, napsat, že mávat je jednodušší, než myslet). Ano, protestní straně více sluší praporovna; badatelna přiléhá straně konstruktivní. Mají politické strany, hnutí prezentující se jako převážně (či dokonce výlučně) protestní vůči establishmentu („této vlády už stačilo“), v současnosti podstatnější šanci? Nutná je, jako přidaná politická hodnota, program pozitivní. Vystoupení praporovny nejsou trvale intersubjektivně sdělitelná; intelektuální produkty badatelny ano. Není důsledkem převahy praporovny nad badatelnou nedostatek mediálně zdatných a výrazných politických osobností ve „Stačilo!“ 2.0? A není to též důsledek juvenilní orientace „Stačilo!“ 2.0? Lze převážně stavět na one women show?
Do sněmovních voleb 2025 je dost času; prozatím nestačilo.
