parlamentní debaty o platech politiků mívají už léta podobný průběh a obávám se, aby se nestaly součástí koloritu parlamentních diskusí. Ústavní soud zruší jakákoliv omezení platů soudců, vybraní politici se za to rozhodnutí alibisticky schovají a potom nepravdivě prohlásí, že toto rozhodnutí rovněž zakazuje snížit nebo nezvyšovat platy politiků.
Pak někdo přijde s argumentem, že když se zvyšují platy politiků, že by se měly adekvátně zvyšovat i platy občanů, anebo obráceně, když platy občanů nerostou nebo klesají, neměly by růst ani platy politiků, a na to se ozve zase někdo z tábora zastánců co nejvyššího růstu platů politiků a řekne, že on by strašně rád zvýšil platy všech českých občanů i důchody, ale bohužel v rozpočtu na to nejsou peníze, zdroje jsou omezené, finanční prostředky máme jen v takové výši, které přesně stačí na zvýšení platů politikům.
A tak za to může nějaký anonymní systém, rozpočtová odpovědnost a stav státní kasy, prostě nějaká zákonitost blízká fyzikálním či přírodním zákonům, které způsobí, že v deficitním a zadluženém státním rozpočtu nikdy nejsou peníze na zvýšení důchodů, ale vždy se najdou prostředky pouze na zvýšení platů politiků a samozřejmě soudců, ti jsou nade vším.
Já ale, dámy a pánové, spolu s klasikem říkám, zdroje tu jsou a kde? Třeba tady. Náklady na přeměnu české ekonomiky podle evropské zelené dohody, takzvaného Green Dealu, budou astronomické, podle odhadů se rovnají pěti českým státním rozpočtům. To řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula před lety v debatě na CNN Prima News, a to se ještě držel ve svých odhadech zpátky.
Přesnější účinek dopadů nařízení a regulací Green Dealu na Českou republiku by přinesla dopadová studie, ta ale přes opakované výzvy stále neexistuje. A kdo platí cestu k takzvané uhlíkové neutralitě, která je naprosto nesmyslná, které mají státy Evropské unie dosáhnout v roce 2050? Právě občané členských států to budou platit, daňoví poplatníci, jejichž jménem a zájmy se zaprodaní unijní i naši vládní politici tak často zaklínají.
Green Deal nebo zelený úděl nebo Zelená dohoda je založená na utopické a nebezpečné vizi snížení objemu vytváření plynu oxidu uhličitého, o kterém se věří, že způsobuje skleníkový efekt, a tím jakési globální oteplování. Mezinárodní konference, která zde proběhla začátkem listopadu prokázala na základě vědeckých dat, měření a důkazů, že to tak není. Green Deal si klade za cíl dosáhnout nulových emisí CO2 v roce 2050, a proto na základě něj vznikla unijní nařízení a směrnice zakazující vytápění plynem nebo chystaný zákaz prodeje aut na benzín a naftu a celý šílený systém šmeliny s emisními povolenkami. Green Deal obsahuje mnoho směrnic, příkazů, zákazů, ale odhadů, kolik kvůli němu budeme muset jako země zaplatit, je mnohem méně, prakticky žádné. A skoro vůbec neexistuje dialog politiků s občany na jedno zásadní téma: zda vůbec chtějí tyto výdaje zaplatit.
Jednou z mála studií je zpráva Evropského účetního dvora nazvaná Cíle EU v oblasti klimatu a energetiky - ta je z roku 2020 a odhaduje náklady na dosažení nulových emisí kysličníku uhličitého v roce 2050 na bilion euro ročně počínaje rokem 2021. Bilion, to je, abych připomněl ty obrovské počty nul, to je 1 000 miliard. A málokdo je schopen si představit, jaké obrovské peníze se za tím skrývají. Musíme si uvedené číslo převést na něco srozumitelnějšího, například si pomůžeme porovnáním s hrubým domácím produktem, s takzvaným HDP.
HDP je zjednodušeně součet cen všeho zboží a služeb, které se v daném státě za jeden rok vytvoří. Výdaje za Green Deal jako nové solární elektrárny, zateplení domů, výměna plynových kotů za tepelná čerpadla na elektřinu, pořízení automobilů a autobusů na baterie a podobně, budou dělat asi 7 % ze všeho, co v budoucnu vyrobíme. Takže pro srovnání, Česká republika vydala na starobní důchody v roce 2023 asi 7,7 % HDP a z tohoto porovnání je vidět, že na Green Deal budeme muset opravdu solit hodně peněz. V přepočtu například z peněz na Green Deal bychom mohli zaplatit starobní důchody téměř každému našemu důchodci z celkového počtu 2,5 milionu penzistů.
Druhým možným porovnáním je přepočet na jednoho občana České republiky plus inflace od vzniku této studie. Každý ví, kolik činí jeho měsíční příjmy nebo co by si mohl pořídit za oněch 65 000 každý rok, tedy asi 5 000 měsíčně, jak to v přepočtu vychází. V roce 2023 byl medián mezd v naší zemi zhruba 39 000 korun, výdaje na Green Deal by tudíž dělaly 14 % mediánového platu. U rodiny se samoživitelem a dvěma dětmi by to dělalo ale celých 41 % mediánového platu. Samoživiteli se dvěma dětmi a minimálním platem by tedy zbylo méně než 10 % jeho platu, kdyby musel zaplatit poměrnou část nákladů na Green Deal ze svého - myslím zaplatit přímo samozřejmě, protože stejně mu bude z kapsy vytažena tato částka nepřímo ve vyšších daních, ve vyšších cenách energií, paliv a bydlení.
Green Deal je nerealistický plán, který už nyní vede k drahým energiím, k rozkladu průmyslu a k celkovému zchudnutí obyvatel a snížení životní úrovně, a to nás ty hlavní, skutečně astronomické výdaje za Green Dealem teprve čekají.
Státy EU vytváří okolo 7 % celosvětových emisí kysličníku uhličitého. I při jejich snížení na nulu v roce 2050 bude jejich vliv na podnebí skoro neměřitelný, a nebude proto možné určit, zda tyto obrovské náklady vůbec k něčemu byly. Green Deal je potřeba zrušit, jinak se stane z Evropy zaostalá a bezbranná část světa. A ptáte se mě, kde jsou tedy zdroje na zvýšení důchodů českým občanům? Já říkám: tady, v nákladech na Green Deal. A abych se vrátil k začátku svého projevu, tady by zbylo i na navýšení platů politiků. Jenže na to teď nemáme, mimo jiné i proto, že čeští politici jsou vůči Evropské unii submisivní a poslušně plní všechna Green Dealová nařízení, přestože musí vědět, že to jejich vlastní zemi ničí, a nedokáží hájit naše národní zájmy. Proto si vyšší platy, na které si stejně zase budou půjčovat v zahraničí, rozhodně nezaslouží.
Já vám děkuji.
