Je třeba podpořit oprávněné požadavky českých zemědělců, kteří minulý týden protestovali proti dovozu nekvalitních potravin ze zemí mimo EU do ČR. Našim zemědělcům, kromě rostoucí byrokracie, vadí zejména obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur, která je v závěrečné fázi schvalování a která by znamenala de facto likvidaci naší domácí produkce masných výrobků.
Vážným problémem jsou i bezcelní zemědělské dovozy z Ukrajiny. Jejich dovážené produkty totiž nemusí splňovat přísné normy týkající se našich zemědělců a potravinářů, jsou tudíž levnější a naši zemědělci jim nemohou konkurovat. Dlouhodobě zastávám názor, že je potřeba prosadit rovné postavení a nediskriminaci českých zemědělců a potravinářů v rámci tzv. Společné zemědělské politiky EU.
Rovněž prosazuji potravinovou soběstačnost v komoditách, které lze v naší zemi produkovat. Příslušný návrh zákona jsme v minulém volebním období předložili v Poslanecké sněmovně, ale ostatní strany nakonec pod tlakem zahraničních obchodních řetězců zabránili jeho přijetí. Vládu Petra Fialy by v orgánech EU měla usilovat zabránění přijetí této dohody.
MERCOSUR je jihoamerické sdružení volného obchodu. Zahrnuje země: Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, Bolívie. Chov zejména hovězího dobytka je jejich významným zdrojem příjmů. Nyní se to má ještě zlepšit a to na úkor zemědělců z Evropské unie. Zvlášť těžce to může dopadnout u nás v České republice. Dohoda MERCOSUR – EU má umožnit volný obchod (bez cel a dovozních omezení) tedy ve skutečnosti v oblasti zemědělství zásadně zvýhodnit země MECOSURu proti zemím EU.
Hovězí dobytek v Libereckém kraji
Když to uvedu na příkladu Libereckého kraje, co našim zamědělcům hrozí. V našem kraji se pěstují především: pšenice, ječmen, brambory, řepka olejná a len. V drobnější míře také řepa, kukuřice, nějaká ta zelenina, ovoce. Velká část Libereckého kraje je v podhůří, je zde poměrně chladno, krátká jarně-letní zemědělská sezóna.
Tedy v bramborách a mrkvi snad nebude takový problém, pro ně máme vhodné klima, ale dovozu jiných rostlinných potravin ze zemí, kde jsou třeba dvě sklizně ročně, to už problém může být. Ceny pšenice a ječmenu už tak narušily dovozy z Ukrajiny (nepodléhající ani stejným zdravotním normám), předtím z Polska, ale vrhnout na náš trh s potravinami plodiny ze zemí, kde mají několikanásobně lepší přírodní podmínky a navíc je to z daleko většího geografického území, to už není legrace.
Ještě horší situace hrozí u dovozu hovězího masa. Argentinské hovězí je vyhlášené. Dosud válcování trhů v Evropské unii, i v České republice bránila celní opatření. To se má brzy změnit pokud Evropská unie nezmění názor. A viděli jsme, jak se svých jednou vytvořených názorů v Bruselu drží – viz zničující Green Deal. Přitom usnadnění dovozu z jižní Ameriky jde přesně proti těm vzletným heslům o ochraně planety před produkcí CO2.
Takže se mají vozit potraviny přes půlku planety, znečišťovat vzduch i oceány a najednou to nevadí? Na tom jasně vidíme, že ani bruselská byrokracie svým vlastním heslům v realitě nevěří, je to jen platforma pro prosazování soukromých zájmů na jednom místě. Raději podpořme české zemědělce než lidi, které zde nežijí, neodvádí zde daně a ani netvoří zde pracovní místa. Proto by bylo dobře, kdyby se pravomoci v zemědělské politice vrátily do rukou České republiky.
