Summit v Londýně, přes všechny mediální výstupy, ukázal, že pokud chce zajistit Evropa svoji obranyschopnost i bez USA, pouhé zvyšování obranných rozpočtů stačit nebude. Pokud reálně zhodnotíme současné výdaje na obranu evropských členských států NATO, pak 450 miliard dolarů není tak málo v porovnání s výdaji RF, které činí 129 miliard USD. Problém ovšem je, co se za tyto peníze vlastně pořídí a jaké obranné schopnosti se za tyto částky docílí.

Pokud by Evropa chtěla nahradit americké kapacity, pak by potřebovala zvýšit obranné rozpočty na 3,5 % HDP, a to každoročně. Poslední informace z EK hovoří o potřebě 800 miliard EUR na zvýšení zbrojení v EU, což jsou obrovské peníze. To ovšem neznamená, že pouze zvyšování peněz, zajistí zvýšení obranyschopnosti. Z analýz vyplývá potřeba zvýšit počet vojáků o 300 tisíc, což by sice na počet obyvatel Evropy neměl být problém. Ale připomeňme si situaci v české armádě, kde nemáme ani dnes zajištěné počty, o záložácích ani nemluvě. Daleko problematičtější je nákup výstroje, výzbroje a nové techniky, jelikož evropské kapacity zbrojní výroby jsou omezené. A když všichni budou nakupovat, pak se prodlouží ceny dodání a zvýší se cena za vojenské akvizice.

Ovšem nejdůležitější je mít na zbrojení finance. Připomínám, že více jak tři čtvrtiny veškerých obranných akvizic za tři roky války na Ukrajině, představují výdaje povětšinou z USA. A dále, že v evropských armádách je obrovské množství rozličných druhů zbraňových systémů, což výrazně omezuje jakoukoliv výraznější spolupráci a téměř znemožňují nákupy ve velkém množství. Právě snížení počtu druhů zbraní a společné nákupy, mohou výrazně snížit nákupní ceny, a tím i zefektivnit vojenské akvizice. Ale z pohledu ochrany „svých“ zbrojařů to půjde velmi ztuha.

Pokud EK rozhodla, že se půjde cestou zadlužení, pak se nákupy vojenské techniky ještě prodraží. Současná ekonomická situace v Evropě totiž neumožňuje skokové navýšení armádních rozpočtů a Evropa se musí rozhodnout. Buď bude nakupovat zbraně pro sebe a tím zvýší svoji obranyschopnost. Nebo je bude nakupovat pro Ukrajinu, ale tím svoji obranyschopnost nezvýší. Toto dilema je realitou nejen současné situace, ale je i realitou v odlišných zahraničně politických otázkách tak, jak je vnímají Evropané a jak je vnímá americká administrativa.