V těchto dnech směřuje na plénum Sněmovny vládní návrh týkající se podpory bydlení. Obsahuje opatření, která mají problém nedostupnosti bydlení zmírnit. Avšak otázkou zůstává, zda jde o řešení dobrá, vhodná a dostatečná.
V současnosti čelí problému s nedostupností bydlení především mladí lidé, rodiny s dětmi, senioři a pracující občané s nižšími příjmy.
Ceny nemovitostí a nájmů napříč republikou raketově rostou, zatímco mzdy stagnují.
To vede k tomu, že stále větší část obyvatelstva musí žít v podmínkách, které bychom ještě před několika lety považovali za nepředstavitelné.
Tisíce pracujících rodin se ocitají na hranice chudoby, anebo pod ní, přičemž
jedna z největších výzev, před kterou náš stát stojí, je zajistit cenově dostupné
a kvalitní bydlení pro širokou veřejnost.
Vládní návrh se snaží tento problém řešit zavedením několika nových opatření, která jsou ovšem ve své většině nedostatečná.
Přestože se v jeho odůvodnění hovoří o probíhajícím postupném zvyšování
objemu bytové výstavby a o podpoře dostupného bydlení, realita českého trhu
s nemovitostmi ukazuje, že dosud realizovaná opatření nemají prakticky žádný
efekt.
Legislativní a právní opatření (jako např. procesní úpravy stavebního
řízení), která by měla usnadnit přístup k bydlení pro široké spektrum občanů, nestačí.
Je totiž nutné doprovodit je konkrétními a hmatatelnými kroky.
Klíčovým problémem zůstává i nevhodné nastavení regulací ve stavebnictví
a absence ekonomické (finanční, daňové) podpory státu pro bytovou výstavbu.
Bez reálné možnosti státu ovlivnit ceny bytů a ceny není možné očekávat, že se situace výrazně zlepší.
To znamená, že vládní návrhy musí být komplexní a zaměřit se nejen na podporu výstavby, ale i na regulaci tzv. trhu, která zabrání dalšímu umělému zvyšování cen bytů.
Aby bylo zajištěno, že každý občan bude mít přístup k adekvátnímu a cenově dostupnému bydlení, musí být navržena a uskutečňována opatření, která odpovídají skutečným potřebám obyvatel.
Smrtící koktejl
Růst cen nemovitostí a nájemního bydlení postihuje stále více domácností. V kombinaci se stagnací či propadem jejich reálných příjmů je to smrtící koktejl.
Podle aktuálních statistik je v současnosti z hlediska nedostupnosti
bydlení
v ohrožení více než 20 % obyvatel České republiky.
Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří mladé rodiny, senioři, osoby se zdravotním postižením a nízkopříjmové domácnosti.
Ceny nemovitostí vzrostly o více než 70 % během posledních deseti let, což vytváří prohlubující se propast mezi průměrnými platy a mzdami na jedné straně a cenami bydlení na straně druhé.
Mnoho lidí si dnes již nemůže dovolit ani nájem, natož vlastní bydlení.
Vládní návrh ve své podstatě nevytváří žádnou komplexní strategii, která by měla zmírnit příčiny a důsledky rostoucích cen bydlení a zajistit širší přístup k cenově dostupnému bydlení.
Naopak, jeho přijetí by mohlo vést ještě k dalšímu zhoršení situace, protože výstavba nových nemovitostí bez jakékoli regulace jejich cen nemůže přinést úlevu těm, kteří už dnes nemají na bydlení dostatek peněz.
Pro zajištění dostupného bydlení pro všechny pracující občany a seniory je nutné nejen více investovat do výstavby, ale především zavést konkrétní kroky na regulaci trhu a na podporu sociálně slabších skupin.
Bez toho se situace v oblasti bydlení nebude zlepšovat.
Ale naopak - vlastní
i nájemní bydlení se postupně stane luxusem pro tzv. horních deset tisíc.
Což je hrozivá představa.